Nejdřív trochu letenské abecedy. Trenér ve Spartě je to B. Hráči C. Problém A je celkové nastavení klubu a to, jak je řízen. Důkazem jsou periodicky se opakující krize, které vždy skončí totálním rozkladem a bezvýchodnou situací.
Proto není košer zúžit otázku vybřednutí z rudého bahna na osobu Zdeňka Ščasného. Už vůbec samotný fakt, že v září 2017 skončil a uprostřed následující sezony byl jmenován sportovním ředitelem, je sparťanským koloritem a tradičním východiskem ve stavu nouze. A za to je odpovědný někdo jiný. Majitel Daniel Křetínský či jeho management.
Ščasnému nelze upřít dobré úmysly a snahu. Musel čelit objektivním těžkostem, rozvratu po vyhazovu Andrey Stramaccioniho. Pokoušel se hasit požár, i když se plameny a kouř vyvalí zase z jiných dveří. Na druhé straně nevděčný džob vzít chtěl. A ač to původně nezamýšlel, přibral si ještě funkci trenéra. Resultát? Neuspěl ani na svém hřišti – na území, které si mohl nalajnovat sám. Jinými slovy: A či C neomlouvá neudržitelnost B.
Ščasný coby sportovní ředitel vyhlásil, že si na lavičku vybral Pavla Hapala. Pak za ním jde, že restart dopadl zhroucením systému, zmáčknutím delete po prvním ligovém kole této sezony a její ztrátou. ZŠ se přitom významně podílel na nastavení prostředí, v němž se nyní sám necítí komfortně. Včetně výběru hráčů. Navíc si toho zřejmě naložil příliš. Což souvisí s rolí Tomáše Rosického , který nechce po hlavě skočit do sparťanského urychlovače funkcionářských částic.
Nutno vzít v potaz, že Ščasný nemohl formovat tým v přípravě. A že ho stabilizoval. Jenže pak přišel sešup, mužstvo zabředlo do stereotypů, deprese, je totálně „mrtvé“. Nelze hovořit o čitelnějším herním stylu. Že kádr neodpovídá trenérovým záměrům? Pak musí najít alternativu, to je jeho úděl. Sparta neměla a nemá nic. I těch několik málo hráčů, kteří vykazovali nadprůměrnou výkonnost a určitý progres, se zhoršilo, respektive se nechali semlít.
Ščasný vsadil na Kangu a stal se jeho rukojmím
Svébytným případem je Guélor Kanga – Ščasný na něho vsadil, pracoval s ním – a zároveň se stal jeho rukojmím. Celkově v poslední době zkušený kouč nedokázal adekvátně reagovat, jako by pod tlakem začal zmatkovat. Jinou věcí je jeho osobnostní nastavení, jež ho zatěžuje úvahami „kdo, jak, proč“. Paradoxem je, že jakkoli se chvályhodně uchránil veřejných výlevů, i tak si symbolicky uškodil. Obhajoval neobhajitelné, což trenéři znají, ale musí to umět. Některá jeho tvrzení neodpovídala skutečnosti až příliš okatě nebo si protiřečil.
„Pořád si myslím, že máme lepší mužstvo než Slavia, která to hrne silou,“ pravil třeba po derby. „Musíme posílit,“ začal tvrdit posléze, a hledat tak budoucí spásu v typicky českém „řešení“ jakéhokoli problému. Nasadil si brýle ze špatné optiky: pro stromy stejně jako další lidé na Letné nevidí les. Úplně se pak zapletl do vysvětlování výměny brankářské jedničky Florina Nity za Milana Heču, a to i v souvislosti s nekonstruktivními stopery. Byla to vlastně obžaloba přestupové politiky Sparty – i jejího sportovního ředitele.
Sečteno podtrženo, Ščasný sám sebe shodil i u vlastních fanoušků a stal se terčem jízlivostí, ba posměchu. „To není výmluva, to je fakt,“ zlidověla jedna jeho hláška. Promarnil jisté vzepětí divácké přízně, která se nakonec obrátila v pokřik „Ščasný ven!“ Nohy mu tak podráží další faktor, jenž rozhoduje o úspěchu trenéra. Oslabil na všech frontách. A to musí vnímat ti nahoře i pod ním.
„Ščasné a veselé Vánoce!“ přejí teď soupeři Spartě. Je to až nedůstojné. Horší je, že neexistují záruky, že by po letošním chudším Ježíškovi bylo příště dárků víc.
Nemá to perspektivu.
Témata:
fotbal, blog, sport, Štěpán Filípek, sparta, Zdeněk Ščasný, FORTUNA LIGA, Fotbal na Heureka.cz
Související články
