Fousek narazil. Proti byla česká přesilovka, trable má i s ligou
KOMENTÁŘ ŠTĚPÁNA FILÍPKA | Porážka. To slovo se mu nelíbilo. Ani jiná evokující, že skončil zápas, jenž pro jeho „mužstvo“ nedopadl dobře. Šéf českého fotbalu Petr Fousek to po řádné valné hromadě odmítal. „Neprobíhala nijak tragicky, ze svého programu schválila všechno. Jediné, co ne, byly stanovy,“ tvrdil.
Vtip je v tom, že právě ony byly tím nejdůležitějším, o co šlo. Ostatně na nich Fouskovi muži v čele s místopředsedou FAČR Jiřím Šidliákem nechali dlouhých devět měsíců práce. Přesto na nich, jakkoli jsou lepší než stávající, nepanovala shoda už na výkonném výboru. To bylo špatné znamení.
Proč se potvrdilo? Protože se v tomto případě vyrojilo víc Fouskových protivníků. Do pátku nejhlasitější opozici představovala (na první pohled paradoxně) jiná proreformní síla – iniciativa Fevoluce. Střet se ovšem odvíjel tak, že Fousek měl navrch. A taky se podle toho začal chovat: nabyté sebevědomí se promítlo do ostřejších výroků, které u něho nebývaly zvykem.
Jestli byl až moc nahoře, na valné hromadě se vrátil na zem. To, že stanovy hodila česká komora nejen zásluhou Fevoluce pod stůl, byl jednoduše políček.
Cílem iniciativy bylo navýšení počtu delegátů z klubů nižších soutěží. Od toho si reálně slibovala to, že bude mít na fotbalovém sněmu více členů a sympatizantů. Její návrhy neprošly, sama pak neměla zájem na odhlasování nové „ústavy“. Konzervativcům vyhovoval status quo s možností ovlivňovat dění (pro)volbou delegátů nebo tolerancí střetu zájmů citelnou zvlášť u rozhodčích.
A pak je tu ligová lobby. Do jejího postoje se údajně promítlo vyjednávání FAČR a Ligové fotbalové asociace (LFA) o podmínkách vzájemného soužití. Hlavně ohledně vyšších nároků Strahova na peníze z televizních práv. Tenhle faktor sice Fousek odmítl, nicméně je zjevné, že k idylce je daleko. Včetně rozdílných představ o využití Rošického stadionu a podobně.
Jestli Fousek doufal v klid na práci, mít ho nebude. Nově vzniklý odpor je pro něho nepříjemnou komplikací, jež ho v určitých ohledech tlačí ke zdi. Potvrdilo se rozdělení fotbalu, kdy se jednotlivé strany hašteří i spojují dle potřeby. A také rozdíly mezi českou a moravskou komorou, jež se navzdory tvrzením Fevoluce postavila za Fouska a jeho lidi. To je pro předsedu naopak dobré znamení, byť ve smyslu obrany a udržení pozic, a nikoli ofenzivy.
Fevolucionáři využili hřiště řádné valné hromady k aktivnímu postupu – aby jejich nová hlavní tvář Milan Kratina (najednou statutární zástupce SK Benešov) následně vystupovala jako smiřující síla. Muselo jim být zřejmé, že následná mimořádná valná hromada, již vyvolali, skončí pomalu dříve, než začne. A třeba si o tom ráno popovídali i s šíbrem Miroslavem Peltou…
Fevoluce zaznamenala další neúspěšný pokus změnit personální obsazení na FAČR a její vystoupení nabývají inflační charakter. Jenže v nich nejspíš neustane. A tak se nadále budou všichni navzájem obviňovat, kdo chce funkce a prebendy nebo kdo je a není transparentní.
Výsledek toho všeho? Fousek má pravdu, že to nebyl „černý den“ českého fotbalu. Navenek FAČR ale (nadále) v mnoha ohledech působí jako nejednotný, poněkud zvláštní, až bizarní spolek…
