Tomáš Radotínský
24. listopadu 2011 • 12:55

Táta může závidět: Kadlec zažehnal prokletí 90. minuty

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Nezmarova vize a Kaniovy peníze: nový Liberec. Co Kulenovič a Slavia?
SESTŘIH: Everton - Liverpool 2:0. Překvapení v Merseyside derby, Reds se vzdaluje titul
VŠECHNA VIDEA ZDE

Stříbrný stupínek v Bundeslize, postup na mistrovství Evropy a teď zajištěná účast v osmifinále Ligy mistrů! Šťastný rok Michala Kadlece nebere konce. A dlužno podotknout, že se český obránce k těmto úspěchům nepřimotal náhodou. Jinak by mu Bayer Leverkusen jen sotva nabídl lukrativní smlouvu až do roku 2015.



Podpisem nového kontraktu udělal syn slavného otce ten nejlepší možný krok. Německý klub je totiž pro něj tím správným místem.

Téměř přesně před 20 lety prožil Miroslav Kadlec jednu z nejbolestnějších chvil své fotbalové kariéry.

Psal se 6. listopad 1991, hrála se odveta 2. kola Ligy mistrů mezi Kaiserslauternem a Barcelonou. Domácí vymazali dvěma trefami Demira Hotiče náskok soupeře z prvního zápasu na Nou Campu, kde prohráli 0:2.

Čtvrthodiny před koncem zvýšil Bjarne Goldbaek na 3:0 pro Rudé ďábly a postup byl na dosah ruky. Jenže v 90. minutě zmrazil celý Betzenberg přesnou hlavičkou José María Bakero a bylo po nadějích. Československému obránci se rozplynul jeden velký sen.

Katalánci postoupili do skupinové fáze díky gólu na hřišti soupeře a nakonec celou soutěž vyhráli.

Michalu Kadlecovi bylo tehdy šest a v SV Alsenborn, malém klubu na předměstí Kaiserslauternu, dělal první fotbalové krůčky.

Uplynulo 20 let. Psal se 23. listopad 2011 a znovu rozhodovala magická 90. minuta. Tentokrát už se rodina Kadlecových mohla radovat. Osud se přiklonil na její stranu.

Leverkusenský stoper Manuel Friedrich zařídil výhru 2:1 nad Chelsea a Bayer díky bilanci ze vzájemných zápasů už nemůže o místo v jarní fázi Champions League přijít.

Kadlec tedy překonal svého otce.

Oříšek jménem Sturridge

Už jsem ho viděl zahrát lépe než ve středu proti Chelsea. Ovšem na jeho obhajobu musím přiznat, že měl proti sobě nejlepšího hráče na trávníku Daniela Sturridge. Útočník londýnského týmu se prezentuje stabilně skvělými výkony a i v BayAreně hrál s obrovskou chutí. Přihrál také na jediný gól hostů a měl prsty v několika dalších nebezpečných akcích.

Kadlece však nijak nezahanbil. Spíš unikal z jeho výsostných vod a jakožto levák se vzdaloval od postranní čáry, aby si našel více prostoru pro kreativní práci. Hráči Bayeru mu ho většinou poskytli dostatek.

Trenér Robin Dutt na to brzy po inkasované brance zareagoval a předvedl několik mistrných strategických tahů.

Nejdřív odvolal pravého obránce Daniela Schwaaba, nasadil útočníka Andrého Schürrleho a dozadu poslal Gonzala Castra. Leverkusen okamžitě získal převahu a stupňoval tlak. Pak přišlo druhé vydařené střídání: Eren Derdiyok za Kadlece. Dutt stáhl hru na tři obránce, změnil rozestavení na dva útočníky a během dvou minut žolík Derdiyok srovnal na 1:1. A nakonec nastoupil Bastian Oczipka, jenž vyztužil obranu a unaveného Sturridge už k ničemu nepustil.

Geniální přesuny ostře kontrastovaly s kroky Andrého Villase-Boase. Hlavně jeho třetí korektura v sestavě Chelsea byla typickým příkladem negativního přístupu. Místo toho, aby posílil útok a dal šanci Fernandu Torresovi nebo Salomonu Kalouovi, začal hrát s opatrnou kartou a betonovat. Příchod defenzivního záložníka Johna Obiho Mikela však ničemu nepomohl.

Navíc měla Chelsea už deset minut před koncem vyčerpanou kvótu střídání, takže když se krátce před závěrečným hvizdem zranil Didier Drogba, musel zatnout zuby a dohrát se sebezapřením. Jeho důraz však chyběl při rohovém kopu, z něhož domácí rozhodli o svém vítězství. Byl to triumf Duttovy odvahy a touhy riskovat.

Pro Kadlece je výtečné, že roste pod tak moudrým trenérem. Přitom Dutt zdaleka nemá v Evropě takové jméno jako Villas-Boas.

Pracuje však s perspektivním kádrem. Šesti hráčům středeční základní sestavy je 24 let a méně. Kadlec už se řadí spíše k těm starším.

Pochopitelně že i on se stále má co učit. Naštěstí může sbírat zkušenosti vedle takového borce, jakým je stále Michael Ballack. Bývalý hráč Chelsea patřil ve vzájemném duelu k největším tahounům Bayeru. Dostal se i do tří šancí – jednou trefil břevno, dvakrát ho vychytal Petr Čech.

Ballack je příkladem pro mladší spoluhráče a ti ho jistě budou chtít následovat. To je pro našeho obránce další dobrý důvod, proč by měl v Leverkusenu zůstat hodně dlouho.

„Jsou tu skvělé podmínky pro fotbal a nemám žádný důvod odcházet,“ říká opora českého národního týmu.

Pokud Bayer podle očekávání naplno zabere v závěrečném vystoupení v Genku, vyhraje skupinu a bude při osmifinálovém losu nasazen. To by znamenalo, že se vyhne gigantům z Barcelony, Realu Madrid, Interu Milán i Arsenalu. Mohl by narazit na přijatelnější soupeře a jít dál.

A proč ne? Vždyť Schalke loni hrálo semifinále a koneckonců samotný Leverkusen i s Ballackem byl v roce 2002 poraženým finalistou.

Vypadá to, že i letopočet 2012 by pro Kadlece mohl být na vzrušující zážitky hodně bohatý.

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud