Za odchod Bruce ze Sunderlandu nemohou šéfové ani fanoušci. Jen on sám

Klub ze severovýchodní Anglie opouští na 16. příčce, dva body nad sestupovou zónou. Strádající tým teď čekají dva klíčové zápasy o záchranu: ve Wolverhamptonu a doma s Blackburnem. Změna je tedy ideálně načasovaná. Ale ruku na srdce – proběhnout mohla už dávno.

Fanoušci Sunderlandu si oddechli. Nenáviděný manažer si konečně sbalil kufry. Bruce to měl s nimi od začátku těžké. Nikdy ho nepřijali za svého. Pochází z Corbridge, což je vesnice nedaleko Newcastlu. A právě tamním Strakám, úhlavnímu nepříteli Sunderlandu, odmalička fandil. To se neodpouští, i když Bruce o angažmá v táboře nesmiřitelného rivala usiloval marně a po svém příchodu do Sunderlandu se bránil: „Nemůžu přece za to, kde jsem se narodil.“

To je samozřejmě pravda, ale na spoustě jiných problémů nese vinu právě on.
Bylo evidentní, že si příznivce Sunderlandu nakloní na svou stranu jen a jen výsledky. Tak jako se to postupně daří sparťanskému srdcaři Františku Strakovi ve Slavii.

Jenže Bruce letos nevykazoval žádný pokrok. Naopak – ačkoli loni obsadil s týmem lichotivé 10. místo, rozboural kádr a začal úplně od nuly. Nemohl se tak divit, že rázem bylo všechno naruby a mužstvo směřovalo pozpátku místo dopředu.

Bruce přitom měl dostatek času na to, aby sledoval, jak probíhá cílevědomé a koncepční budování týmu. Velký učitel Alex Ferguson ho v Manchesteru United vedl devět let. Jenže systematické práci se tam jeho žák nepřiučil.

Když přišel v létě 2009 do Sunderlandu, ohromila ho nová finanční síla klubu, kterou dodal americký majitel Ellis Short. Bruce byl do té doby zvyklý pracovat spíš s omezenými zdroji a ve Wiganu se mu to celkem dařilo. Slušnou práci odvedl i v Birminghamu, i když s ním v roce 2006 úplně zbytečně sestoupil. Kádr na to, aby se v nejvyšší soutěži udržel, bezpochyby měl.

Antikoncepční práce

V Sunderlandu se však nechal zaslepit tím, že si najednou může dovolit posily, na které dříve nedosáhl. „Je to jako nakupovat v Harrods místo v Tesku,“ srovnával luxusní londýnský obchodní dům s běžným supermarketem.

Snad proto se na přestupovém trhu začal chovat jako šílený. Připomínal zlatokopku, která od bohatého milence dostane na jeden den platinovou kreditní kartu a cpe do košíku páté přes deváté.

Pořídil si hráče jako Darren Bent (16,5 miliónu liber), Asamoah Gyan (13 miliónů) či Lorik Cana (5 miliónů). V jeho práci však neexistovala absolutně žádná kontinuita. Nemusím snad tedy zdůrazňovat, že ŽÁDNÁ z těchto drahých akvizic už v klubu není. Snad jen Ghaňan Gyan by se mohl vrátit z hostování v Al-Ainu. Proč ho tam však Bruce vůbec po roční spolupráci uvolnil, zůstává záhadou.

Metoda pokus – omyl při sestavování mužstva měla za následek, že Bruce za dva a půl roku nevtiskl Sunderlandu žádnou zřetelnou herní tvář. Spoléhal spíš na náhodu a individuální kvality hráčů.

To ale v soutěži, kde působí zahraniční odborníci z Itálie či Francie, nemá absolutně žádnou naději na dlouhodobý úspěch.

Vytkl bych mu i malou taktickou vyzrálost. Často jsem sledoval, jak jeho tým dá gól, stáhne se a začne jen bránit, odkopávat míče a hrát na sporadické protiútoky. Soupeři proti unavené obraně v závěru utkání často otáčeli skóre.

Také proto se letos nedaří navázat na poměrně solidní výsledek z minulého ročníku, kdy Černé kočky teprve potřetí od roku 1956 skončily v horní polovině tabulky. Přitom stačilo pokračovat v tom dobrém, co loňská sezóna přinesla a poučit se z chyb.

Bruce však neví, co je to trvale udržitelný rozvoj. Proto v létě přivedl DESET nových hráčů. To pochopitelně nemohlo fungovat.

Když odešel předseda Niall Quinn, začal ztrácet i oporu ve vedení klubu. Taktovky se ujal sám vlastník Short a ten udělal s Brucem krátký proces. Na bilanci jednoho vítězství v posledních osmi kolech prostě nějak zareagovat musel. A když se dozvěděl, že manažer chce výsledkovou krizi řešit dalším zimním utrácením, zřejmě se právem zhrozil a rozhodl se naslouchat hlasu lidu.

Průměrné návštěvy klesaly a na duel s Wiganem dorazilo jen necelých 38 tisíc lidí. Řada z nich si svůj hněv po porážce 1:2 vylila na Brucovi. A to byl začátek jeho konce.

Ne, tohle opravdu není nový Ferguson. Velký Sir Alex už měl v Brucově věku za sebou vydařené angažmá v Aberdeenu a první z mnoha trofejí v Manchesteru United. Svého následovníka si rozhodně bude muset vyhlédnout jinde.