Soupeři Česka na ME: Aršavin a spol. hrají ruskou ruletu
Za půl roku vypuknou v Polsku a na Ukrajině boje o evropský trůn. Česká fotbalová reprezentace bude u toho a ve vyrovnané skupině rozhodně není bez šancí na postup do čtvrtfinále. Portál isport.cz postupně představí všechny tři známé soupeře týmu Michala Bílka. Začínáme týmem Ruska, se kterým budou Češi hrát na úvod turnaje 8. června ve Vratislavi.
Kdykoli komentuji Premier-Ligu, obdivuji umění takových osobností zelených trávníků, jako jsou Samuel Eto´o, Roberto Carlos či Kevin Kuranyi.
Teprve po losování EURO 2012 jsem si však uvědomil, jak povyšují hodnotu soutěže právě zahraniční hráči. A kde by byla ruská liga bez těchto drahých exotických posil.
Pozor – v žádném případě nechci kvalitu hráčů domácí provenience snižovat. Ale stačí třeba pohled na tabulku střelců.
Mezi prvními deseti kanonýry je sedm cizinců, přičemž útočník CSKA Moskva Seydou Doumbia z Pobřeží slonoviny ujíždí všem o parník. A významně svým zaměstnavatelům přispívají také Brazilec Vágner Love, rovněž v barvách CSKA, Portugalec Danny z Petrohradu i jeho klubový spoluhráč Danko Lazovič ze Srbska.
Přivandrovalci si získali v Rusku takové renomé, že často tvoří podstatnou část nebo dokonce většinu kádru a obsazují nejatraktivnější místa v sestavě.
Souvisí to i s příchodem zahraničních koučů. Petrohrad úspěšně vede Ital Luciano Spalletti, Lokomotiv Moskva zvedl Portugalec José Couceiro a Kazaň sází na Turkména Kurbana Berdyjeva.
V cizích vodách loví také bohatý klub z Dagestánu Anži Machačkala, který má v létě údajně přivést slovutného Fabia Capella. Tito odborníci přinesli a ještě přinesou do velké země potřebné know-how a nové poznatky, ale zároveň zabírají místa domácím expertům.
Ostatně, i u kormidla sborné jsou už dlouho Holanďané. Guuse Hiddinka vystřídal Dick Advocaat a postoupil s týmem na mistrovství Evropy.
Navázat na čtyři roky starou účast v semifinále však bude těžké. Ruský fotbal se totiž potýká s nedostatkem ofenzivních hvězd.
Advocaatův tým tak spoléhá především na stabilizovanou obranu. Ta je dokonale sehraná díky tomu, že spolu z velké části pravidelně hraje i v klubu.
Gólman Igor Akinfejev, obránce Sergej Ignaševič a dvojčata Alexej a Vasilij Berezuckých se dokonale znají z CSKA Moskva, kde si bez nich základní jedenáctku už několik let prakticky nelze představit.
V průměru na hlavu mají téměř 60 reprezentačních zápasů a to je pořádná dávka zkušeností. Díky tomu Rusko inkasovalo v kvalifikaci jen čtyři branky. Lépe dopadla už jen Itálie.
Jenže na opačné straně hřiště se mužstvo trápí. 17 nastřílených gólů v deseti zápasech sice nevypadá špatně, jenže tuhle bilanci zkreslují duely s Andorrou. Když škrtneme dvojzápas s trpaslíkem z Pyrenejí, zůstane nám devět zásahů v osmi duelech. A to věru není mnoho.
Anglický čaj přestal chutnat
Tým zoufale potřebuje spolehlivého útočníka. Není to jednoduché hledání. Alexandr Keržakov, kterému se daří v ruské lize, se v dresu sborné prosadil naposledy loni na podzim.
Advocaat v jednu chvíli propadl takovému zoufalství, že nominoval kazaňského Vladimira Ďaďuna, jenž dal v celé sezóně pouhé tři ligové góly.
Ale co naplat, když není kde brát?
Jiní trenéři řeší tyto problémy tím, že prostě tuzemské hráče ignorují a povolávají krajánky.
Jenže Rusové tuhle možnost příliš nemají. Jejich fotbalisté buď zůstávají doma, kde mají skvělé ekonomické podmínky a nic je tedy nenutí přestupovat ven, anebo nejsou v evropském měřítku dostatečně konkurenceschopní.
Je to zvláštní, že země, kde žije 150 miliónů lidí, a která má ohromnou hráčskou základnu, nedobývá svět. Zkuste mi jmenovat jednoho jediného ruského hráče, který se v poslední době prosadil v Barceloně, AC Milán či Manchesteru United.
Je v tom pohodlnost, malá přizpůsobivost či jsou prostě jednotlivé kultury tak rozdílné? Na tuhle otázku odpověď neznám.
Faktem však je, že třeba všichni tři ruští reprezentanti působící v anglické Premier League jsou na odchodu ze svých klubů.
A přitom třeba kapitán ruské reprezentace Andrej Aršavin přicházel do Arsenalu jako velký příslib. Úvod angažmá mu vyšel. V památné přestřelce v Liverpoolu dal čtyři góly. V první celé sezóně nasázel rovných deset branek.
Jenže od loňska jako by už na sobě přestával pracovat a momentálně je vůbec rád, když si zahraje od začátku. Ty tam jsou jeho drzé průniky a jedovaté střely.
Místo toho, aby výkonnost třicetiletého záložníka na vrcholu kariéry kulminovala, šla rapidně dolů. A odráží se to i na jeho vystoupeních v národním celku. Na gól tam čeká už více než dva roky.
Podobným případem je Roman Pavljučenko. I za tohoto útočníka zaplatil Tottenham velkou sumu: 14 miliónů liber. Za tři roky si však urostlý útočník nedokázal upevnit svou pozici. Pokaždé se našel někdo, kdo ho vytlačil na lavičku.
Nejdřív to byl Darren Bent, pak Peter Crouch a nakonec Emmanuel Adebayor. Pavljučenko si stěžoval na nedostatek příležitostí, jenže když nastoupil, často zklamal. Málokdy prodal svůj potenciál.
A pak je zde třetí v řadě: Dinijar Biljaletdinov z Evertonu. I ten prý hodlá prásknout do bot. A není se čemu divit – ačkoli stál rovných deset miliónů liber, hraje jen sporadicky. Branky postupně úplně přestal dávat.
Pokud kompletní trojlístek vyslanců v Anglii v zimě změní ovzduší, nastane další problém. Budou si muset zvykat na nové působiště, spoluhráče, trenéra i taktiku. Navíc jim nikdo nezaručí pravidelnou zápasovou zátěž, což se na jejich formě může negativně podepsat.
A to je necelého půl roku před šampionátem hodně riskantní krok.
» Na toho pozor!
Alan Dzagojev, jednadvacetiletý talent, je mozkem zálohy CSKA Moskva. Letos přihrál na 13 branek. Jeden z nejtechničtějších hráčů ruské ligy už se ocitl v hledáčku západoevropských klubů. V kvalifikaci byl společně s Romanem Pavljučenkem nejlepším ruským střelcem se čtyřmi trefami.
» Věděli jste?
Poslední tři starty na evropských šampionátech začali Rusové porážkou. V roce 1996 prohráli v prvním zápase s Itálií 1:2. O osm let později podlehli na úvod Španělsku 0:1, na které nestačili ani ve vstupním utkání v roce 2008 (1:4). V roce 2000 se Rusko na závěrečný turnaj vůbec neprobojovalo.
» Nejistá sezona
Ruská Premier-Liga přechází od příštího roku na systém podzim-jaro. Proto má probíhající sezóna tři části. Na jaře se bude hrát ve dvou skupinách: osm týmů o titul, zbylých osm o záchranu. Celkem se odehraje 44 kol a rozhodovat se bude těsně před EURO 2012, na což Rusové nejsou zvyklí.
