Historie se opakuje, traduje se. A další přísloví říká, že je to učitelka lidstva. Pokud se z ní reprezentační trenér Michal Bílek skutečně poučí, může dopadnout mistrovství Evropy v Polsku a na Ukrajině podobně jako šampionát v Portugalsku před osmi lety. Tam zářil kanonýr Milan Baroš a odehrál životní turnaj. Letošní konstelace hvězd je zase příznivá pro Tomáše Necida.
Třiadvacetiletý útočník CSKA Moskva měl prý ve středu v horoskopu, že dá do sítě Realu Madrid hattrick. Dokonce věděl i minuty, ve kterých skóruje: 86., 88. a 92.
Astrologové se nakonec zmýlili. I když – kdyby střela z 81. minuty prošla do sítě, kdo ví...
Každopádně právě tenhle moment ukázal, že Necidův příchod na hřiště může mít na vývoj zápasu okamžitý dopad. Na Santiago Bernabeu mu stačilo doslova pár vteřin. Vzorně se uvolnil a tvrdě vypálil.
Do těchto několika momentů se vešla celá jeho charakteristika: zdravá drzost, vytříbená technika, dobrá klička, smysl pro zakončení.
Slávistický odchovanec je hercem pro vedlejší roli. Ale tak jako třeba Karlu Augustovi stačily ve filmu tři repliky a divák si ho všiml pomalu víc než hvězd z prvních řádků závěrečných titulků, i Necid dokáže svůj štěk proměnit v úlohu oskarového formátu.
Dodneška mám před očima jeho první ligový gól. Dal ho jako střídající hráč po šesti minutách pobytu na hřišti v duelu s Jabloncem. Roli žolíka osvědčil i při své premiéře v reprezentačním mužstvu proti San Marinu. Tam potřeboval 17 minut.
Vždycky se objeví v pravý čas na pravém místě a díky tomu je ryzím střelcem. To se nedá naučit – on to ale uměl odjakživa, a tak v české nejvyšší soutěži začal nastupovat už v 17 letech.
Získal tak už i dostatek zkušeností, což je další paralela s Barošem.
Pusťte ho na ně!
Ten nejpodstatnější společný rys však spatřuji ve vývoji probíhající sezony. Necid má za sebou zhruba osmiměsíční herní pauzu zaviněnou zraněním kolena. Musí mít obrovský hlad po fotbale a bude vděčný za každou šanci.
Tak jako Baroš před mistrovstvím Evropy 2004. Tehdejší hráč Liverpoolu stonal půl roku se zlomeným kotníkem. Když se vrátil, byl jako závodní chrt – jen ho vypustit z boxů.
Vzpomínám si na jeho první utkání po rekonvalescenci. Liverpool hrál v Leedsu, vigantický rychlík dal krásný gól ranou z dálky a na další trefu nahrál.
Tři měsíce poté ho na šampionátu v Portugalsku nikdo nedokázal zastavit. Trhal obrany na kusy a dělal si, co chtěl.
Necid je téměř v úplně stejném věku jako tehdy Baroš. A také šutér z CSKA Moskva bude patřičně nažhavený. Loni se oženil, usadil se a má tak potřebné zázemí a klid na práci.
Z klubu je zvyklý na to, že si na svou šanci musí v tvrdé konkurenci počkat a pak ji chytit pevně za pačesy. I když bude třetím či čtvrtým útočníkem, věřím, že se prosadí.
Jistě mu prospěje, že členem realizačního týmu bude Jakub Dovalil. Ten Necida dobře zná z mládežnických výběrů a dovede zkrotit jeho někdy až přehnané sebevědomí.
Jediným Necidovým současným problémem je nerozehranost. Ve čtyřech jarních soutěžních utkáních odehrál dohromady pouhých 31 minut.
I malá vytíženost se však brzy může změnit. Kanonýru Seydouovi Doumbiovi se zatím příliš nedaří a jiného útočníka CSKA nemá. Navíc v některých utkáních bude muset trenér Leonid Sluckij použít i jiné rozestavení než 4-5-1 a postavit oba hrotové hráče. Necidova minutáž by se tak měla postupně zvyšovat.
Do turnaje vstoupí český tým za 85 dní zápasem s Ruskem. Kdo jiný by měl na své klubové spoluhráče Igora Akinfejeva, Sergeje Ignaševiče a dvojčata Alexeje a Vasilije Berezuckých znát recept, než právě Necid?
Úplně ho vidím, jak ho kouč Bílek vytasí z rukávu jako trumfové eso, čerstvý Necid v závěru vlétne na unavené obránce a dorazí je.
Tím by mohl odstartovat velkou jízdu a třeba i přebít to, co se před osmi lety Barošovi a spol. nepovedlo.
