Odehrajete perfektní zápas ve strhujícím tempu, ale po závěrečném hvizdu ztratíte na lídra tabulky dva body. Za týden sice diváky nebavíte, ale vyhrajete a manko zase stáhnete. Ano. To je fotbal. A taky poslední dvě vystoupení fotbalistů Plzně v Gambrinus lize.
V pondělním mrazivém večeru přijeli Plzeňští do Českých Budějovic s jasným cílem: urvat tři body. Dobře věděli, že je po zápasech v evropských pohárech často bolí hlava.
V nudné atmosféře před prázdnými tribunami (1978 platících) podřídili prakticky všechno plnému bodovému zisku. Rychle vstřelili vedoucí branku, a pak hráli, co potřebovali.
Žádné bezhlavé útočení v šesti sedmi lidech, žádná útočná smršť. Tušili, že v tomhle zápase jim to stačí a na konci si mohli v kabině vítězně plácnout.
Stoper a autor jediné trefy Marián Čišovský férově přiznal, že tentokrát byly tři body cennější než předvedená hra. Celý tým měl prý pohárovou „kocovinu“ v hlavách a nechtěl klopýtnutí třeba z Příbrami opakovat.
Tentokrát příliš nebavili, ale slaví. Není to žádná ostuda. Každý tým občas potřebuje zápas, v němž si vítězství vydře, odbojuje, prostě vyválčí bez ohledu na fotbalovou krásu, vše podřídí úspěchu.
Navíc v případě Plzně si můžete být jistí, že v příštím zápase zase spustí útočnou mašinu. Před deseti tisícovkami fanoušků to vlastně ani jinak nejde.
