Na Arménce s jedním nebo dvěma hroty? Je to vlastně zbytečná otázka
Do zápasu s Arménci už nezbývá mnoho času. Trenér Michal Bílek má o sestavě pro extra důležitý kvalifikační duel už zřejmě jasno, na poslední poradě před výkopem ji sdělí hráčům. Mezi fanoušky až do jejího oficiálního zveřejnění a možná i po něm se bude zase žhavě debatovat, zda je seskládaná dobře. S jedním nebo dvěma? S Lafatou, s Vydrou nebo oběma? Tahle nekonečná otázka se stala stejně populární jako vášnivý spor myslivců, jestli podávat kance se zelím, nebo se šípkovou...
Když se ale podíváme do zahraničí, najdeme hned několik důkazů, že na počtu útočníků na hřišti zase až tolik nezáleží. Španělský trenér Vicente Del Bosque klidně nepostaví žádného, řada velkoklubů sází na jeden hrot – Bayern s Mandžukičem nebo Gomezem, Manchester United s Van Persiem, Real Madrid s Higuainem, Dortmund s Lewandowským. Příkladů najdeme spoustu, i s jedním útočníkem lze hrát atraktivní útočný a úspěšný fotbal.
Důležité je ale říct i B. Záleží na tom, jakým způsobem jsou do ofenzivy zapojeni ostatní hráči. O (většinou) tříčlenné záloze je zbytečné mluvit, pro ně je pohyb dopředu samozřejmostí, dá se říct, že jde o další útočníky. Musí ale přesně vědět, co mají dělat, jak mají nabíhat, jakým způsobem bránit.
Chci tím naznačit, že není tak důležité, zda Matěj Vydra nastoupím sám na hrotu, nebo zprava. I odtud může být hráč Watfordu pro soupeře hodně nebezpečný a gólový. Musí ale dostat jasné a ofenzivní noty. Takže: kance se zelím, na hrot Davida Lafatu a lépe využít přednosti Matěje Vydry.
