Vysoká hra Zdeňka Haníka: Děkuji za příležitost
Ne vždycky jsme se ideově shodovali, ale i pokud ne, tak jsme tu zatáčku vždycky úspěšně vybrali. O čem bude dnes řeč? O mojí spolupráci s magazínem deníku Sport, která v pátek skončila. Děkuji a pojďme rekapitulovat.
Když jsme si v roce 2014 plácli se šéfredaktorem Lukášem Tomkem, že budu svým sloupkem přispívat do „magáče“ a po roce tuto spolupráci prodloužili, těžko bych mohl doufat, že spolupráce vydrží 7 let.
Ovšem málo platné, deník Sport je především fotbalový a hokejový, já jsem ten plácal. Navíc jsem košatý týpek, který miluje přesahy ze sportu do jiných oblastí, kdežto strategie deníku Sport jde přeci jen více na komoru. Přesto jsme společně hráli důstojnou hru.
Takže domnívám se, že své použitelné střelivo už jsem vyčerpal a je řada na dalších. Hodně mě to naučilo, například, jak si všímat aktuálních témat nebo jak být ve své výřečnosti úspornější. Zplodil jsem za sedm let 239 článků a z jejich výběru jsme dokonce sestavili knihu ,Kdo neskáče, je taky Čech‘ s kouzelnými ilustracemi Jiřího Slívy.
Víte, české prostředí trpí jednou věcí, a to, že v odbornosti stojí proti sobě dva světy - akademické prostředí, které se dávno utrhlo praxi, a proti tomu zlidovělé říkanky bývalých skvělých hráčů, jejichž pohled zevnitř sice může odborné prostředí dotvářet, ale nikoliv určovat. Takové zbožštěné bytosti jsou nedotknutelné a těžko se proráží jejich obranný krunýř vytvořený z minulých úspěchů.
Schází jim však šachistický pohled svrchu. Neustále protlačuji i do odbornosti optiku hráčské šatny. Byl jsem hráč – reprezentant, pak trenér ve vrcholovém prostředí, takže si moc dobře uvědomuji, co znamená hráčská šatna. Odborný svět sice bere hráčskou šatnu na vědomí, ovšem staví na jiných principech. O tom jsem ostatně často v magazínu deníku Sport psal a cítil jsem to jako svou misi zde. A co dál?
COACH
I nadále jsem členem redakční rady měsíčníku COACH, který najdete v deníku Sport každé první úterý v měsíci. Mnoho z toho, o čem jsem dnes psal, se objeví v rubrice, kterou zahájím v lednovém čísle v roce 2022. Bude o trenérském myšlení, o psychologii sportovního výkonu. Budu ji prezentovat populární formou prostřednictvím příběhů či výroků velkých sportovců. Kromě toho budu i nadále dělat rozhovory s lidmi, kteří za to z odborného hlediska stojí.
PŘES PŘÍKOP
@presprikop je podcast, který je o sportu s přesahem a je další aktivitou, kde mě může najít ten, komu moje názory dávaly smysl. Vedle takových hvězd, jako je Tomáš Satoranský, Jiří Prskavec či Petr Lacina, trenér Lukáše Krpálka, se v něm objevují i lidé, kteří mají ke sportu vztah, ale primárně pocházejí z jiné oblasti jako například Jaroslav Dušek, Mirek Topolánek či Daniel Landa.
HANIKSPORT
Všechny své názory, ať sportovní či obecné, prezentují na facebookové straně @haniksport.
ČESKÁ TRENÉRSKÁ AKADEMIE
A své názory a postoje vyjadřuji i prostřednictvím České trenérské akademie ČOV, která organizuje takové akce, jako jsou Mosty, Dialogy, Trenér roku či právě časopis Coach.
A na závěr chci tedy poděkovat Lukáši Tomkovi, že mi dal šanci, Petru Schimonovi za to, že mi citlivě stříhal křídla, peskoval za dodání článku na poslední chvíli i za potřebné rady zkušeného žurnalisty, i vám, kteří jste mé texty četli, případně mi poskytli zpětnou vazbu. Byla to cenná škola. Tak zase někdy a někde na shledanou.
Všechny blogy Zdeňka Haníka čtěte zde >>>
