Škoda, že první půlku zápasu sledoval celý hokejový svět. Byl to úvodní zápas turnaje, proto k němu byla upřená mimořádná pozornost. A je třeba říct: byla to česká ostuda. Dlouho to byla bída. Nic. Zmar. Kéž by to šlo vymazat z dějin…
S moderním hokejem české vystoupení nemělo nic. Kouč Alois Hadamczik po třetím gólu jasně ukázal: Kovář ven! Gólman, který nahradil Ondřeje Pavelce, jenž nebyl ani na střídačce, pomalu odbruslil ven.
Za chvilku přišel další „kousek.“ Češi byli na ručník. Trenér neměl při výběru gólmanů šťastnou ruku. Ani při koučování. Tým nedokázal dlouho probrat. Přesto přišel zlom, Židlický a nestárnoucí mentor Jágr dali skomírajícímu mužstvu naději.
Hra ožila. Výrazně. Schlíplý soubor, který byl, nutno říct, dlouho k smíchu, se zvedl. Přesto to k triumfu nakonec nestačilo. Pokud by zápas skončil ve stejném duchu, v němž se odehrávala první třetina, bylo by to s českými vyhlídkami mizerné.
Takhle ještě existuje naděje. Ale je třeba se oklepat. Rychle. Na experimenty není čas. Je třeba do branky povolat Pavelce, i přesto, že nejde porážka hodit na Kováře. To rozhodně ne, to by vůči němu bylo nefér.
Je ale třeba hrát tak, jako v druhé části zápasu. Kouč Hadamczik si musí sám před sebou zanalyzovat, proč jeho parta hrála v úvodu zápasu tak prachbídně. Proč?
Pokud najde odpověď a dokáže týmu vtisknout tvář, Češi mohou ještě na turnaji uspět. Po prvním utkání nemá cenu dělat unáhlené závěry. Ale jedno je jasné: hlavně už ne to, co tým hrál v první polovině. Ne. To by bylo fiasko. A Hadamczikův předčasný konec u národního týmu.
Pokud mužstvo předvede to, co v poslední třetině, skepse může být ještě rozehnána.
Témata:
Česko, Švédsko, blog, olympijské, olympiáda, zdeněk janda, sport, zoh 2014, Sport na Heureka.cz
