Viděli jste to, co jste přesně chtěli vidět u hráčů v českých dresech. To nadšení! Bojovnost, partu, odhodlání. A hlavně vítězný poslední zápas s medailí. Slováci se utápějí v euforii, na krku se jim houpe olympijský bronz. Zatímco Češi si už několik dní doma mordují hlavu: Proč to nevyšlo?
A proč to vyšlo Slovákům? Není to tak dávno, co byli v ještě horší situaci. Nemohli se vyhrabat z bídy. Miroslav Šatan, současný šéf svazu i generální manažer reprezentace, byl několik let pod palbou kritiky. Fanoušci byli nespokojení, už je nebavilo sledovat, jak se jejich tým marně snaží na velkých akcích dostat do čtvrtfinále. Šestkrát v řadě nic. Až na minulém šampionátu v Rize to vyšlo.
Lidé na Slovensku ale zároveň chápali, že obroda může zabrat nějaký čas. Smířili se s tím. Byli rádi za to, že se v mužstvu objevovalo mládí.
A teď? Historický olympijský bronz! Trvalo to dlouho, ale ozdravný proces probíhá úspěšně. Slovákům pomohla zahraniční cesta, kanadský kouč Craig Ramsay je sice sedmdesátník, ale svými metodami progresivní kouč, který dokáže vycítit, jakou taktiku hráčům nachystat, nabudí je, ale zároveň uklidní. Věkem starý, myšlením mladý…
Hráče si dokázal získat, ti jeho systému věří. Pomohlo jim i to, že na herním schématu mohou pracovat delší dobu, dostali ho pod kůži.
Někdejším federálním parťákům vyšla sázka na mladé. Není třeba připomínat 17letého démona Slafkovského a další. V Pekingu se jim nakonec všechno krásně sešlo. Ale chtělo to čas. Ten teď potřebuje i český hokej.
Stejně jako zmiňovanou větší odvahu. Už je to kolikrát omleté téma, ale spočítejte si, kolik hráčů pod třiadvacet let měli Slováci v akci. Šest. Češi? Ani jednoho. Je otázka: měli ale Pešán a spol. kde brát?
Moc ne. A to je právě ten problém. Proto bude trvat, než se tuzemský hokej uzdraví. Pro české fanoušky alespoň malá útěcha: teď mohou se Slováky prožívat jejich úspěch. Zaslouží si to, bronz je ve správných rukách. Přeci jenom česko-slovenské pouto pořád ještě nějaké je.
Navíc znáte to: přej, a bude ti přáno.
I když to bude chtít velkou trpělivost, než se čeští fanoušci budou moct radovat i z českých úspěchů…
Zprávy ze dne 20. února 2022
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: „Zakončení se sportovci je vždy krásné, ale já upřímně mám radši zahájení. Když vidím, jak zhasíná oheň, tak končí čtyřletá etapa a mně to přijde hrozně smutné,“ řekla česká vlajkonoška Martina Sáblíková. Přiznala, že před začátkem her měla strach, jak bude olympiáda v Číně vypadat. „A myslím si, že jsem nebyla jediná. Ale myslím, že to bylo zvládnuté na jedničku,“ uvedla čtyřiatřicetiletá rychlobruslařka a pochválila vedení české výpravy za servis pro sportovce.
Osmou držitelkou Ceny Věry Čáslavské za mimořádné zásluhy žen ve sportu a olympijském hnutí je bývalá mistryně světa v trojskoku Šárka Kašpárková.
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Podívejte se na sestřih z krásného loučení s olympiádou!
Jen dvě medaile z Pekingu místo sedmi z Pchjongčchangu. Podle předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala ale problém českého sportu není v počtu medailí, nýbrž v nefunkčním systému českého sportu. „Myslíme si, že to vždycky nějak utáhneme,“ říká Kejval. Rozhovor čte zde: Za čtyři roky se nezměnilo nic, hokejisti se scházeli jak švábi na pivo
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Olympijský oheň zhasl, nad Ptačím hnízdem se takhle rozzářil ohňostroj i nápisy Jeden svět, Jedna rodina...




ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Domluveno, dětský sbor doprovodil závěrečné pasáže a zhasnutí olympijského ohně, olympijské vločky teď symbolicky míří do celého světa...
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Proběhlo ještě videopředstavení příští zimní olympiády, promluvil šéf pekingských organizátorů, řeční i šéf MOV Thomas Bach.


