Byl největší českou nadějí na zlato a svou roli splnil. Pavel Maslák suverénně vyhrál na halovém ME v Praze závod na 400 metrů v čase 45,33 vteřin. „Byl jsem trochu přemotivovaný, v čemž mi pomohlo i publikum,“ přiznal s úsměvem Maslák, kterého hnala zaplněná O2 arena.
Jaké to pro vás bylo, když jste vyhrál doma před plnou halou?
„Bylo to opravdu super. K tomu se nedá říct o moc víc. Přece nebudu naštvaný.“ (úsměv)
Ale vzhledem k té atmosféře...
„Publikum bylo výborné, skvělé.“
V závěru vám ale docházely síly, že?
„Přepálil jsem první dvoustovku, rozeběhl jsem ji hrozně rychle.“
Ale nestává se moc často, že na finále mistrovství České republiky máte lepší čas než ve finále halového ME.
„To určitě ne, dvoustovku bych zaběhl rychleji.“
Neměl jste v závěru strach, když jste první polovinu přepálil?
„Trochu jo, ale netuhl jsem tak, jak jsem čekal, takže závěr byl v pohodě. Diváci mi na konci hodně pomohli.“
Kdybyste měl srovnat Sopoty, kde jste na halovém MS vyhrál také zlato, s Prahou...
„Záleží, s čím to srovnám. Co se týče závodu, tak v Sopotech byl lepší, protože jsem tam měl rychlejší čas, tady zase byla lepší atmosféra... Je těžké to srovnat. Jiná akce, jiná medaile.“
Nemrzí vás, že jste nezlomil evropský rekord?
„Trochu jo, ale jak už jsem říkal před závodem: zlatá medaile byla přednější.“
Borléeho jste předběhl už po třiceti metrech v první zatáčce, nepřišlo vám to divné?
„Ne, je pomalejší než jeho bráchové, takže jsem čekal, že ho předběhnu rychle.“