Česká oštěpařka Barbora Špotáková má nad čím přemýšlet. Nadcházející podzim totiž bude klíčový pro závěr kariéry čtyřiatřicetileté světové rekordmanky a olympijské šampionky. V letošní sezoně se rozhodla trénovat pod vedením své vlastní hlavy a dokázala, že se umí připravit. Házet na mistrovství světa však bez kouče nejde. A dvojnásobná vítězka někoho musí co nejdřív najít.
Špotáková moc možností nemá. Návrat k Janu Železnému je málo pravděpodobná varianta. Světový rekordman trvá na minimálně dvouměsíčním soustředění v Jihoafrické republice na jaře. "To by přicházelo v úvahu jen v případě, že bych na tak dlouho dobu nevzala tátovi kluka," upozornila oštěpařka. Tenhle problém nejspíš nemá řešení, Železný to raději nechce komentovat. "Já myslím, že by to nešlo. Oba jsou jinak nastavení. Do této řeky nejde vstoupit dvakrát, ale třeba se pletu," mínil šéftrenér Tomáš Dvořák.
Další možností je návrat k Rudolfovi Černému. U něj byla jedenáct let, od svých vícebojařských začátků v Dukle Praha, než od něj v roce 2010 odešla k Železnému. Ale i když se Černý dostal ze zdravotních problémů, které předloni měl, býval pro Špotákovou vždy hlavně kondičním koučem. "Na to trenéra nepotřebuju," ví oštěpařka. Fyzičku zvládne zlepšit sama, ale techniku vždy konzultovala se Železným.
Špotáková potřebuje, aby na ni někdo dohlédnul. A aby byl při závodech k ruce. Tuto roli plnila v Pekingu bývalá diskařka Věra Cechlová. Jenže to není oštěpařka. Špotáková potřebuje, aby ji při tréninku kouč poradil s technikou, aby ji natočil na video, aby s ní rozebral chyby. A aby byl osobně při závodech, kde by jí poradil v kritických chvílích. Podobných té v Pekingu, z níž se Špotáková vlastní hlavou nedostala. Tohle ponaučení si Špotáková vzala z Pekingu. "Musím někoho najít," řekla.
Další možností, zatím podle všech indicií nejpravděpodobnější, je čtyřicetiletý Miroslav Guzdek, pátý muž tuzemských historických tabulek. Bývalý tréninkový parťák Železného, oštěpař s osobním rekordem přes 85 m a sedmý muž z MS v Paříži 2003. Před MS v Pekingu s ním podle nepotvrzených informací dokonce Špotáková absolvovala házecí trénink.
Další trenéři v České republice nejsou, skupinu mladých má v Dukle ještě Petr Bělunek, kdysi házel přes osmdesát metrů kladenský Miloš Steigauf, ten ale u sportu nezůstal. Špotáková se samozřejmě může porozhlédnout i v zahraničí. "Nějaká jména už mám, ale ještě je brzo," nechtěla česká atletická hvězda spekulovat.
V Pekingu Špotákovou pozorovat i Tomáš Dvořák. Ten také nepřichází v úvahu, byť oštěpu rozumí. "Připravila se dobře i bez trenéra," viděl. "Jen chtěla hodit moc, neposlouchala tělo, chtěla to urvat prackou," všiml si Dvořák. A nebyl nikdo, kdo by jí to řekl. Bývalá diskařka Cechlová byla jen psychickou oporou. "Tohle ji zase nějakým způsobem poučí," tušil Dvořák.
Svou roli na její výkonnosti sehrála rodina. Špotáková chce být dobrou matkou, chce se věnovat i příteli. "Taky si pamatuju, když jsem byl táta s malými dětmi, jak mě to jednu sezonu semlelo. To se na tom určitě taky podepisuje," upozornil Dvořák. "Musí si z toho odvézt ponaučení pro příští rok, který je jejím hlavním cílem," měl jasno šéftrenér.
Špotáková viděla v Pekingu zdvižený varovný prst. "Tak takhle by to nešlo," může si říct, pokud chce získat za rok třetí zlatou olympijskou medaili a vyrovnat se tak Železnému. Kouči, ke kterému se nejspíš už nevrátí.
