PŘÍMO Z BERLÍNA | Rozběh na 400 metrů na mistrovství Evropy v Berlíně začal volněji, podle instrukcí trenéra. Pak ale musel Pavel Maslák, obhájce stříbra z Amsterdamu 2016, přidat. A následně čekat, zda se dostane do semifinále. Tam díky rychlému času postoupil. A i když se v tomto běhu cítil dobře, přiznává, že celkově to není ono a potřebuje po letech závodění nějakou změnu.
Po svém rozběhu jste musel čekat na výsledky ostatních běhů, zda postoupíte. Čekal jste to jednodušší?
„Určitě. Ani já, ani trenér jsme nečekali, že by se měly rozběhy jít takhle rychle.“
Scházela setina, abyste postoupil přímo. Cítil jste souboj s Ukrajincem Butrymem?
„Vnímal jsem ho tam a možná jsem ho až moc sledoval. Kdybych ho nesledoval, možná bych ho o tu setinu udolal.“
Jaký byl běh?
„Běželo se mi docela dobře. Měl jsem běžet volně tak, abych pošetřil síly a postoupil z druhého, třetího místa. To se mi nepovedlo, naštěstí jsem postoupil na čas. Ale věřím, že nějaké síly jsem snad pošetřil.“
Co nyní změnit pro semifinále?
„Určitě se víc nahecovat a jít do toho naplno.“
Teď jste měl nervy, zda to bude stačit na postup?
„Nervy to úplně nebyly. Viděl jsem ten druhý běh, který se běžel taky rychle, ale říkal jsem si, že není možné, aby se všechny běhy běžely takhle rychle, aby mě tři lidi porazili. Lehce nervózní jsem byl, ale věřil jsem, že to vyjde.“
Jak se celkově cítíte? Něco tam chybí, aby byly výkony lepší?
„To si nemyslím. Teď jsem to prostě rozběhl volněji, jelikož to byla druhá dráha a jelikož jsem neměl běžet rychle. V semifinále to rozběhnu naplno a uvidím, jestli mi dojde, nebo jestli mi vydrží síly.“
Je to šest let od vašeho titulu mistra Evropy v Helsinkách. Je to už dávno?
„Ano. Tehdy jsem byl začátečník, teď jsem zkušený čtvrtkař a o to je to možná těžší. Mám tolik čtvrtek za sebou, zkušenosti, ale tehdy jsem byl mladý, dravý, vletěl jsem do toho a nic neřešil. Teď už to je čím dál těžší.“
V hale získáváte zlata, ale v létě to není ono. Vymýšleli jste, co s tím udělat?
„Hala sice vypadá, že je dobrá, ale letos byla sice zlatá, ale časově to nebylo to, co to bývalo. Běžel jsem 45,47 v ideálním závodu. To před čtyřmi lety bych běžel o desetinu a půl rychleji. V hale taky není taková forma jako dřív. A určitě jsme se o tom bavili, čím to je. Zkusíme to změnit a uvidíme, jestli to pomůže.“
Zjistili jste příčinu, proč to tak nejde?
„To jsou spíš domněnky, cítím se celkově vyzávoděný, už to není ono. Potřeboval bych si odpočinout od závodů.“
Hlava už toho má dost?
„Přesně. Má to nějakou životnost, potřeboval bych udělat nějaký buď úplně hluchý rok, že bych jenom trénoval, udělal si takové aktivní volno a nezávodil, nebo úplně změnil disciplínu.“
Čím se hlava nejlíp vyčistí?
„Právě volnem.“
A v tom volnu?
„Tam stačí volno. Furt se soustředím na závody a teď už mi ani nepřijde, že bych se na to soustředil, už mě to ani tolik nebaví. Potřebuju si odpočinout, abych zase získal dravost.“
Mluvíte o změně disciplíny, co by to bylo?
„Zatím jsme uvažovali, že bych halu šel stejně a v létě, jelikož je svět stejně docela dost pozdě, tak se na to ne úplně tolik soustředit a jít třeba jen dvoustovku.“
Vynechání haly nepřicházelo v úvahu?
„První mě to napadlo, vynechat halu a pak jít v létě čtvrtici, ale směrem k OH by bylo lepší halu udržet a vynechat venek, protože léto je přeci jen delší a víc bych si odpočinul.“
Na dvoustovce je jiná konkurence. Víte, jak zrychlovat?
„Určitě je tam větší konkurence, ale já na trénincích běhám rychle, akorát v závodech to není vidět. Takže je tam fakt asi potřeba ten odpočinek od závodů. A přeci jen MS je příští rok strašně pozdě, samozřejmě se tam pokusím dostat, se štafetou. Když ano, bude to plus, když ne, nic se neděje.“
Při změně disciplíny byste třeba i omezil starty?
„To asi nejspíš jo, protože by mě nebrali na závody tolik, ale určitě bych jinak omezit starty nechtěl.
Co by byl pro vás úspěch tady na ME?
„Kdybych postoupil do finále.“
A čas?
„To je úplně jedno, důležité je umístění.“
