Nešlo o juniorský šampionát, přitom jedněmi z největších hvězd atletického ME byli sedmnáctiletý Jakob Ingebrigtsen a o rok starší Armand Duplantis. Jeden z Norska, druhý reprezentant Švédska. Seveřané prostě ukázali, že se umí rvát. V případě tyčkaře Duplantise to byl excelentní výkon. K 605 centimetrům se v neděli v Berlíně ani nepřiblížil famózní Renaud Lavillenie.
Nejprve se dala soutěž tyčkařů na ME v Berlíně sledovat jen tak poočku, vedle dalšího dění na Olympijském stadionu. Ovšem čím víc se čas posouval, tím víc a často se upíraly zraky fanoušků na tyčkařský sektor. To byl závod, panečku! Ani šest metrů nestačilo Timuru Morgunovovi na titul mistra Evropy. A nezískal ho ani trojnásobný evropský šampion a olympijský vítěz z roku 2012 Renaud Lavillenie. Tentokrát má jen bronz.
„Myslím si, že neexistují slova, která by popsala, jak se teď cítím,“ řekl Duplantis v rozhovoru pro web šampionátu poté, co si společně s velkým kamarádem Lavilleniem obkroužil čestné kolečko. I u televizních rozhovorů poté stáli bok po boku, jako by k sobě byli přilepení.
Mladík žijící v Americe, ale reprezentující Švédsko se letos v tyči doslova vyšvihnul. Před ME měl skočeno maximum 593 centimetrů, které v Berlíně vylepšil hned o 12 centimetrů a dostal se do čela letošních světových tabulek. „Jsem tak šťastný, nemůže to být lepší,“ chrlil ze sebe, úsměv od ucha k uchu.
Jeho talent je obrovský a začal se projevovat hodně brzy. Poprvé si vyzkoušel skok o tyči už ve čtyřech letech. Jeho otec Grag je totiž bývalý americký tyčkař a stejný sport si ještě před Armandem vyzkoušeli i oba jeho starší bratři. U něj se ale vlohy projevily nejvíc a už v sedmi letech poprvé překonal světové maximum své věkové kategorie. V deseti se mu pak výkonem 3,86 metru podařilo porazit nejen své vrstevníky, ale zdolal i rekord skupin 11 a 12 let.
Hoch, kterému se přezdívá Mondo, sice od narození žije v Americe, díky švédské matce se ale mohl rozhodnout, kterou zemi bude reprezentovat. A zvítězila ta na severu Evropy. Proto se mohl potkat na kontinentálním šampionátu se svým kamarádem Lavilleniem. Ten se ho prý snažil před nedělním finále povzbudit SMS zprávou. „Nezáleží na tom, jak to dopadne, hlavně když se potkáme na pódiu.“ Po Sergeji Bubkovi druhý nejúspěšnější tyčkař historie věděl, jaký talent se večer před německým publikem představí.
A věděla to i jeho matka Helena, která ho zároveň i trénuje. „Tuto medaili rozhodně věnuji svému kouči, mé mámě, která se mnou tráví každý den, každý trénink a která sledovala, jak se postupně vypracovávám,“ prohlásil Duplantis.
Témata:
atletika, skok o tyči, sport, Renaud Lavillenie, ME BERLÍN, Armand Duplantis, Sport na Heureka.cz
Související články
