Byl nadějí Slovácka, teď hýbe atletikou. Dálkař (18) zazářil na ME
Na místě jedné z životních porážek Diega Maradony osmnáctiletý dálkař Petr Meindlschmid znovu ukázal, že si vybral správně, když fotbalovou kariéru obětoval atletické dřině. Na Olympijském stadionu v Římě ve finále mistrovství Evropy hned prvním pokusem potřetí během týdne překonal juniorský národní rekord, výkon 803 centimetrů mu přisoudil sedmé místo.
Plačící Maradona na pozadí slavících Němců na Stadio Olimpico v horkém létě 1990 je jeden z nejslavnějších obrazů kariéry fotbalové legendy. Petr Meindlschmid, ještě nedávno taky fotbalista, si ale z římského genia loci vzal sílu a při svém prvním velkém atletickém finále zazářil. V osmnácti letech se v prvním pokusu ve finále mistrovství Evropy proletěl přes osm metrů. A stačilo mu to na sedmé místo.
„Nemůžu si stěžovat. Vylepšený juniorský rekord, dostat se do finále, to je, co jsem si přál,“ hodnotil Meindlschmid. „Je tam ukazatel, že mám hodně co zlepšovat. Tohle určitě není nejdál, co dokážu skákat.“
V pondělí ráno to pro něj vypadalo jako začátek docela normálního týdne. A pak se to rozjelo jako ve filmu. Nejdřív zvedl telefon a dozvěděl se, že se na poslední chvíli dostal do nominace na mistrovství Evropy do Říma. V pondělí odpoledne na Odložilově memoriálu na Julisce překonal výkonem 792 centimetrů juniorský národní rekord, ve čtvrtek v kvalifikaci poprvé v kariéře skočil přes osm metrů – o jeden centimetr.
Pro přesnost. V roce 2002 tehdy devatenáctiletý Petr Lampart skočil 818 centimetrů, juniorský rekord mu ale nebyl uznán kvůli chybějícímu větroměru. Taky to byl talent, ale už se nezlepšil. To Meindlschmid se teprve rozjíždí. V sobotní noci přidal další dva centimetry a zkusil si závod ve finále evropského šampionátu.
„Dal mi hodně zkušeností, že musím pracovat s nátlakem od diváků, trošku i s nátlakem sám od sebe,“ řekl talentovaný dálkař pro Českou televizi.
Až do loňského roku byl dorosteneckou nadějí fotbalového Slovácka. Jeho atletický talent byl ale zjevný. Předloni v zimě sebral halový dorostenecký rekord v dálce Robertu Změlíkovi, olympijskému šampionu v desetiboji z roku 1992. Vloni v létě zlepšil venkovní dorostenecký rekord na regulérních 781 centimetrů a na EYOF v Mariboru obhájil zlatou medaili z roku 2022, kdy se závodilo v Banské Bystrici.
K rozhodujícímu kroku ho přemlouval i národní rekordman Radek Juška, kterého mladík vloni na Odložilově memoriálu senzačně porazil ve svých sedmnácti letech. V zimě se pak definitivně vydal cestou atletiky.
Ve svém prvním evropském finále potkal s osobnostmi současné světové dálky. Bronzový skončil Švýcar Simon Ehammer, unikátní borec, který letos vyhrál halové MS v sedmiboji. Stříbro získal devatenáctiletý domácí hrdina Mattia Furlani, jenž výkonem 838 centimetrů překonal juniorský světový rekord. Vyhrál řecký fenomén Miltiadis Tentoglou, který hned dvakrát skočil rekord šampionátu 865 centimetrů a vyhrál svůj třetí evropský titul v řadě.
Koulaři Tomáši Staňkovi, který bojoval v Římě po zranění třísla, scházelo jen šest centimetrů k medaili. Ve čtvrté sérii vrhnul 20,88 metru, pak už se nezlepšil a skončil pátý.
„Jako zklamání to nemůžu úplně brát. Před třemi týdny jsem měl dvojitou trhlinu ve stehně, vůbec nebylo jisté, že sem odjedu,“ hodnotil Staněk pro Českou televizi. „Chybělo opravdu strašně málo. Mrzí mě to hrozně, ale udělal jsem pro to všechno. Div jsem se nerozerval.“
Bronz získal Polák Michal Haratyk. V rekordu šampionátu 22,45 metru vyhrál italský favorit Leonardo Fabbri.
Další osmnáctiletý borec Jakub Dudycha se v pátečním rozběhu fantastickým časem 1:44,89 minuty přiblížil na pět setin k národnímu rekordu Lukáše Vydry z roku 1998. V semifinále skončil časem 1:46,94 celkem jedenáctý. Po svém běhu byl v naději, že postoupí časem, druhý běh byl ale rychlejší.
„Takhle ta osmistovka funguje. Včera jsem byl v posledním běhu já. Na to se nemůžeme ohlížet. Prostě jsem dostal první běh, nepostoupil jsem. Mrzí mě to, každý chce finále běžet, já to běžet nebudu,“ hodnotil Dudycha pro Českou televizi, ale zároveň dodal: „Myslím, že jsem na mistrovství Evropy zanechal dobrý odkaz.“
Postavení nejrychlejšího Evropana obhájil italský olympijský šampion Lamont Marcell Jacobs, který vyhrál v čase 10,02 sekundy před krajanem Chituru Alim. Báječný italský večer podtrhl i Lorenzo Simonelli, který vyhrál závod na 110 metrů překážek v nejlepším evropském čase roku 13,05 sekundy.
Rekord mistrovství Evropy předvedly i Francouzka Cyréna Sambaová-Mayelaová, která vyhrála závod na 100 metrů překážek v čase 12,31 sekundy, a belgická sedmibojařka Nafissatou Thimaová (6848 bodů). Norský běžec Jakob Ingebrigtsen vyhrál závod na 5000 metrů časem 12:40,86 a obhájil své tituly z let 2018 a 2022.
