Testosteron v těle Semenyaové? Je mi to totálně proti mysli, říká Dvořák
Jihoafrická běžkyně Caster Semenyaová je se zlatou medailí z půlky a bronzovou z patnáctistovky jednou z nejúspěšnějších atletek mistrovství světa v Londýně. V jejích dlouhodobých plánech je i útok na nejstarší světový rekord pod širým nebem, který na 800 metrů drží už 34 let Jarmila Kratochvílová. Její úspěchy ale stále vyvolávají kontroverze a její sportovní budoucnost může ovlivnit spor mezi IAAF a mezinárodní arbitráží CAS o vlivu testosteronu v ženském těle na výkon. Svůj názor na Semenyaovou sdělil iSport.cz i šéftrenér českých atletů Tomáš Dvořák. "Mně se to nelíbí," má jasno.
Když Violet Raseboyaová poprvé potkala svou budoucí manželku Caster Semenyaovou, myslela si, že je kluk.
„Potkaly jsme se na záchodě v roce 2007. Byla jsem tam jako běžkyně v doprovodu dopingových komisařů. Myslela si, že jsem muž a řekla: Co tady ten kluk dělá?“ vzpomínala Semenyaová nedávno v rozhovoru pro jihoafrickou televizi BET. „Řekla jsem: Já nejsem kluk. Myslíš, že bych sem mohla jen tak přijít?“
První rozpačité setkání mezi těmi dvěma se změnilo v lásku, a dokonce v manželství. Se světovou atletikou ale Caster Semenyaová prožívá příběh s nejasným vyústěním.
Semenyaová poprvé šokovala svět v osmnácti letech na mistrovství světa v Berlíně 2009, kde vyhrála běh na 800 metrů, v sezoně si zlepšila osobní rekord o osm sekund a její nezvyklá muskulatura vzbuzovala pochybnosti. Mezinárodní federace IAAF pak Semenyaovou podrobila sérii testů pohlaví.
Ukázalo se, že Jihoafričanka je hyperandrogenní, tedy její tělo produkuje nadbytek mužského hormonu testosteronu. Nakonec jí bylo povoleno závodit, když podstoupila hormonální terapii. IAAF v souvislosti s jejím případem zavedla pravidla, která stanovila pro sportovkyně – ženy, limit 10 nanomolů testosteronu na litr krve. Závodnice nad limit musely podstoupit medikaci, nebo operaci.
Výkonnost Semenyaové v následujících letech poklesla, i když i tak skončila druhá na MS 2011 v Tegu i OH 2012 v Londýně. Navíc v obou případech jí nakonec připadlo zlato kvůli dopingu původně vítězné Rusky Marie Savinovové.
Potíže by mohly mít i další atletky
V roce 2015 pak pravidlo omezující hyperandrogenní atletky napadla indická sprinterka Dutee Chandová. Sportovní arbitráž CAS účinnost pravidla pozastavila a dala IAAF dvouletou lhůtu na dodání dalších důkazů. IAAF argumentuje, že běžkyně na osmistovce s vyšší hladinou testosteronu mají proti soupeřkám výhodu 1,8 procenta.
Pokud by IAAF uspěla, potíže by nemusela mít jenom Semenyaová, ale i další atletky s viditelně mužskou muskulaturou. Mezi ně patří Francine Niyonsabaová z Burundi, druhá na loňské olympiádě i v nedělní finálové půlce na MS, a v Riu bronzová Margaret Wambuiová z Keni, která v neděli doběhla čtvrtá.
„Mně se tohle nelíbí. Vidím to stejně, jak se to omílá. Tyhle atletky prostě mají výhodu, a to je mi totálně proti mysli. Měly by se tomu postavit hlavně ženské, musí je to neskutečně štvát,“ říká reprezentační šéftrenér Tomáš Dvořák.
„Dělají se studie, že mají o 1,8 až 4,5 procenta zvýhodnění, a jak je toho zvýhodnění zbavit. To mi přijde taky zvrácené. Já bych jim to zakázal. Ať jim udělají soutěž pro ně, nebo ať závodí s klukama. Ne že by mi to leželo celé týdny v hlavě, ale když se na to někdo zeptá, co bych s tím dělal, já bych jim to nepovolil,“ navrhuje bývalý úspěšný desetibojař.
