Rodné město jí ostřelovali Rusové, mezitím získala zlato: Je pro naši zemi
Je jedinou ukrajinskou sportovkyní, která na mistrovství světa získala zlato. Jaroslava Mahučichová, mimořádně talentovaná výškařka, která však již více než rok musí trénovat mimo svou vlast. „Zlato jsem získala pro všechny Ukrajince, kteří stále bojují za mír a nezávislost,“ řekla závodnice, která na vlastní kůži zažila ostřelování své rodné země.
Město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny ve čtvrtek rozezněly silné výbuchy, na město zaútočila ruská armáda. Jen tři dny poté se rodačce z Dnipra Jaroslavě Mahučichové podařilo získat zlato na atletickém mistrovství světa v Budapešti. Myšlenkami však i přes mimořádný úspěch byla stále se svými nejbližšími.
Výškařské ženské klání bylo poslední soutěží posledního dne šampionátu. Ukrajinská závodnice v souboji s dvěma Australankami jako jediná překonala 201 centimetrů. „Před každým pokusem jsem si říkala, že musím být nejlepší. Jediná cesta pro mě bylo zlato. V posledních letech se o mě mluví jako o jedné z nejlepších skokanek na světě a moc jsem si přála, abych to stvrdila i oficiálně,“ uvedla novopečená šampionka, která si jako tradičně namalovala na oči modro-žlunou linku.
Byla si moc dobře vědomá, čím si v tu chvíli prochází její rodné město i celá země. „Zlato jsem získala pro všechny Ukrajince, kteří stále bojují za mír a nezávislost. To díky nim mám možnost soutěžit na mezinárodní akci pod naši vlajkou. Mrzí mě, že tu dnes nemohl být semnou táta, ale cítila jsem tu energii, kterou mi předával na dálku,“ řekla dojatě závodnice a na hlavu si posadila plastovou korunku, kterou jí daroval jeden z britských fanoušků.
Mahučichová v současné době žije a trénuje v Belgii. Sem se přesunula z Německa, kam loni uprchla po invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Zatímco její matka, sestra a neteř odjeli s ní, otec zůstal v Dněpru. Když opouštěla vlast, cítila se částečně provinile. Stále přemýšlela o tom, zdali by nebylo lepší zůstat.
„Rozloučit se s tátou pro mě bylo asi nejtěžší. Pak jsem si ale uvědomila, že musím závodit dál. Jen tak se můžu dostat na mezinárodní akce a ukázat, že Ukrajina tady stále je,“ popisovala své myšlenkové pochody.
Sotva tři týdny po vypuknutí invaze na Ukrajině a zásadním rozhodnutí odejít z vlasti se stala halovou mistryní světa na šampionátu v Srbsku. „Po tomto úspěchu jsem najednou měla tolik nabídek na rozhovor. Díky svým sportovním výsledkům jsem měla možnost mluvit do médií a říct více o tom, čím si Ukrajina právě prochází. I to pro mě byla velká motivace pokračovat,“ líčila. „Lidé od nás mi pak děkovali a říkali, že jsem jim aspoň na chvíli přinesla trochu radosti. Ve světle všech těch špatných zpráv, to pro ně byl moment, kdy alespoň na chvíli měli důvod k úsměvu,“ dodala.
Právě kvůli invazi na Ukrajinu byli z atletického mistrovství světa v Budapešti vyloučeni všichni ruští i běloruští sportovci. Rozhodnutí vzešlo od Sebastiana Coea, někdejšího závodníka na 1500 metrů a současného šéfa světové atletiky. „Býval jsem sportovec a mohl jsem se připravovat v bezpečí a jistotě svého rodného města. Když jsem potřeboval, mohl jsem kdykoliv vycestovat do zahraničí. Nedovedu si představit, jaké to musí být pro sportovce na Ukrajině. Je to neúnosná situace,“ řekl muž, který je nekompromisním odpůrcem návratu Rusů na sportovní scénu.
Za svůj rázný postoj si od Mahučichové vysloužil uznání. „Jsem velmi vděčná Sebastianu Coeovi, protože má v této věci silný názor,“ řekla.
S blížící se olympiádou v Paříži vyvstává otázka, jak to bude s ruskými a běloruskými sportovci na hrách, byť by startovali v neutrálních barvách. O tom, zdali budou moci startovat, má rozhodnout Mezinárodní olympijský výbor. Ten však verdikt zatím odkládá.
