Čtrnáctý světový rekord v kariéře! Duplantis vládl i na MS, už je na 630 centimetrech
Armand Duplantis nepřestává měnit svět pohádkových fantazií v realitu. Ve finále mistrovství světa v Tokiu posunul svou show na před pár lety nepředstavitelnou výšku 630 centimetrů. Trvalo mu tři a půl roku, než v území, kam ještě nikdo jiný v historii nevystoupal, získal pro svůj odkaz celý decimetr. „Je to lepší, než jsem si mohl představit,“ vydechl přímo na ploše Národního stadionu.
Bylo symbolické, že když se Armand Duplantis vyřítil z doskočiště, aby se bláznivě radoval ze svého čtrnáctého světového rekordu, padl do objetí právě těchto dvou soupeřů. Z jedné strany s ním skotačil Renaud Lavillenie, poslední rekordman před nástupem jeho éry. Ze druhé strany pak Emannouil Karalis, který má největší předpoklady, aby mu jednou v budoucnosti sebral neporazitelnost na velkých akcích.
Ale teď je Duplantisův čas. Ve finále mistrovství světa v Tokiu předvedl, co se od něj čekalo. Už byl posledním závodníkem dlouhého atletického večera, když dvěma těsnými pokusy na rekordní výšce 630 centimetrů napnul očekávání bouřícího stadionu na maximum. Napotřetí už to vyšlo. A Duplantis se ukláněl před osmdesátitisícovým publikem.
„Dát vám tenhle světový rekord je úžasné. Publikum bylo tak hlasité. Moc děkuju! Jsem moc šťastný,“ líčil Duplantis. „Poslední dva týdny jsem si to v Tokiu opravdu užíval. Cítil jsem, že odsud prostě musím odjíždět se světovým rekordem. To byla moje mentalita.“
Svůj první světový rekord překonal v únoru 2020 výkonem 617 centimetrů na halovém mítinku v Toruni. 620 centimetrů skočil koncem zimy 2022 v Bělehradě a za tři a půl roku je na hranici, kterou si kdysi sám těžko dokázal představit. V roce 2021 na tiskovce před Zlatou tretrou o tom žertoval s Američanem Samem Kendricksem.
„Šest třicet? To je směšné, musíme být realističtí. Možná jednou…,“ reagoval Duplantis.
„Já jsem ti světový rekord předvídal. Těch šest třicet by vlastně nemuselo být nereálných. Ale radši tě nebudu stresovat,“ hecoval ho vysmátý parťák ze sektoru.
Článek pokračuje pod infografikou.
Duplantis je něco jako blecha. Měří jen 181 centimetrů, nemá takové páky jako vyšší tyčkaři. Využívá ale extrémní dynamiky, s tyčí nabíhá rychlostí přes deset metrů za sekundu. Ve výškách, kam se většina jeho soupeřů, nikdy nedostane, je konzistentní.
„Je to blázen, když to řeknu upřímně,“ usmívá se tyčkařka Amálie Švábíková. „Světové rekordy si skáče, jako kdyby o nic nešlo. Je to neuvěřitelné, co se týče technické stránky. Těží hlavně z rychlosti. Potvrzuje, že tyčka je rychlostní a dynamická disciplína. Je extrémně rychlý a silný, má jiné tyče.“
Šest metrů poprvé překonal ukrajinský fenomén osmdesátých a devadesátých let Sergej Bubka v roce 1985. Decimetr přidal o šest let později. Další éru atletika čekala na jeho nástupce. Lavillenie přidal jen centimetr. Duplantis dovršil decimetr až po dlouhých 31 letech. Dalších 10 centimetrů si vychutnal za desetinu toho času.
V Tokiu tak kromě 70 000 dolarů za zlato získal i stotisícový bonus za světový rekord. Historické skoky na vrcholných akcích se mu vyplácí. Zvládl je už na halovém MS 2022 v Bělehradě, MS pod širým nebem 2022 v Eugene i na loňské olympiádě v Paříži.
O titul mistra světa paradoxně musel tvrdě bojovat. Mladý Řek Karalis s ním překonal šest metrů. Pak už zapisoval křížky, ale posouval si pokusy až na výšku 620 centimetrů.
„Nebyl jsem na výškách sám. Emmanouil na mě hodně tlačil. Nikdy jsem neskákal na šesti dvaceti s někým jiným. Dostal se ze mě to nejlepší,“ pochvaloval si Duplantis.
Ani překonáním fantastické hranice 630 centimetrů nic nekončí. Duplantis je tváří světové atletiky, rekordní chvění bude přinášet i dál.
„Myslím, že pro mě neexistuje hranice. Možná bude na mně, abych zjistil, jestli v tyči nějaký limit je,“ řekl Duplantis. „Když se dívám na 640, v tyči je to nová bariéra. Je to nová kapitola.“
Neuvěřitelný finiš v maratonu
Světový titul na 3000 metrů překážek překvapivě získal Novozélanďan Geordie Beamish. Vyhrál v čase 8:33,88 minuty. Na třetí světový titul za sebou útočil dvojnásobný olympijský šampion Maročan Sufján El Bakkali, který se na posledním vodním příkopu dostal do čela, ale pak zadrobil před poslední překážkou, ztratil rychlost a ve finiši neodolal Beamishovu náporu.
V běhu na 100 metrů překážek šokovala favoritky Švýcarka Ditaji Kambundjiová. Třiadvacetiletá sprinterka si zlepšila osobní maximum o 16 setin a vyhrála v národním rekordu 12,24 sekundy.
Světový titul mezi kladivářkami obhájila Kanaďanka Camryn Rogersová druhým nejlepším výkonem všech dob 80,51 metru. V historických tabulkách je před ní už jen Polka Anita Wlodarczyková, jejíž světový rekord má hodnotu 82,98 metru.
Mistrem světa v maratonu se v Tokiu stal Alphonce Felix Simbu z Tanzanie. V posledních metrech se protlačil před Němce Amanala Petrose a k bronzu z MS 2017 přidal zlatou medaili. Oba měli shodný čas 2:09:48 hodiny. Simbu zvítězil o tři setiny sekundy.
„V maratonu jsem něco takového v životě neviděl. Bylo to jako stovka,“ řekl v cíli Petros. Prvního a druhého muže v nedělním finále závodu na 100 metrů od sebe dělilo víc - pět setin.
Trojice medailistů se od soupeřů odpoutala v posledním kilometru, na Národní stadion vbíhali společně. Na tartanovém oválu měl blízko k vítězství Petros, ale těsně před cílem zaútočil Simbu a německý vytrvalec na jeho nástup nedokázal zareagovat. Bronz s odstupem pěti sekund získal Iliass Aouani z Itálie.
„Prostě jsem to zkoušel, zkoušel a zkoušel. Nevěděl jsem, jestli jsem vyhrál. Ale když jsem viděl obrazovku a sebe na prvním místě, přišla úleva. Zapsal jsem se do historie díky první zlaté medaili pro Tanzanii z mistrovství světa,“ radoval se třiatřicetiletý Simbu, který byl letos druhý na slavném maratonu v Bostonu.
„Když jsem dobíhal do cíle, myslel jsem, že vyhraju, takže jsem z toho trochu smutný. Ale musím to vzít. Jako sportovec se musíte poučit pro příště, tvrdě trénovat a jít dál. A být vděčný za stříbro,“ řekl Petros.
Podobně těsný byl doběh maratonu na mistrovství světa v Edmontonu v roce 2001, kdy Etiopan Gezahegne Abera porazil Keňana Simona Biwotta o jednu sekundu. V Tokiu v neděli zvítězila Keňanka Peres Jepchirchirová rovněž ve finiši o dvě sekundy před Etiopankou Tigst Assefaovou.
Výsledky mistrovství světa v atletice
Finále:
Muži:
3000 m př.: 1. Beamish (N. Zél.) 8:33,88, 2. El Bakkali (Mar.) 8:33,95, 3. Serem (Keňa) 8:34,56, 4. Firewu (Et.) 8:34,68, 5. Ben Jazíd (Mar.) 8:35,16, 6. L. Girma (Et.) 8:35,60.
Tyč: 1. Duplantis (Švéd.) 630 - světový rekord, 2. Karalis (Řec.) 600, 3. Marschall (Austr.), 4. Kendricks (USA) oba 595, 5. Collet (Fr.), 6. Sondre Guttormsen (Nor.) oba 590.
Maraton: 1. Simbu (Tan.), 2. Petros (Něm.) 2:09:48, 3. Aouani (It.) 2:09:53, 4. Alame (Izr.) 2:10:03, 5. Chelangat (Ug.) 2:10:11, 6. Chiappinelli (It.) 2:10:15.
Ženy:
100 m př. (vítr -0,1 m/s): 1. D. Kambundjiová (Švýc.) 12,24, 2. Amusanová (Nig.) 12,29, 3. Starková 12,34, 4. Russellová (obě USA) 12,44, 5. Skrzyszowská (Pol.), 6. Charltonová (Bah.) obě 12,49.
Kladivo: 1. Rogersová (Kan.) 80,51, 2. Čao Ťie 77,60, 3. Čang Ťia-le (obě Čína) 77,10, 4. Kosonenová (Fin.) 75,28, 5. Priceová (USA) 75,10, 6. Wlodarczyková (Pol.) 74,64.
Kvalifikace:
Muži:
1500 m: 1. Laros (Niz.) 3:35,50.
110 m př.: 1. Mason (Jam.) 13,17.
400 m př.: 1. Samba (Kat.) 48,03, ...26. Müller (ČR) 49,02 - nepostoupil do semifinále.
Dálka: 1. Gayle (Jam.) 828, ...16. Juška (ČR) 793 - nepostoupil do finále.
Kladivo: 1. Katzberg (Kan.) 81,85, ...13. Myslyvčuk 75,69, 28. Hájek (oba ČR) 72,63 - oba nepostoupili do finále.
Ženy:
100 m př.: 1. Amusanová (Nig.) 12,36.
400 m př.: 1. Jonesová (USA) 53,18.
3000 m př.: 1. Chemutaiová (Ug.) 9:07,68.
Tyč: 1. De Menisová (Braz.), Ayrisová (N. Zél.), Morrisová (USA), Moserová (Švýc.), Šutejová (Slovin.) a A. Mollová (USA), ...11. mj. Švábíková (ČR) všechny 460 - postoupila do finále.
