10. dubna 2012 • 12:33

Matematik z Cambridge: Bolt může být o 13 setin rychlejší!

Autor: nit
Vstoupit do diskuse
1
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Světový rekord jamajského sprintera Usaina Bolta na 100 metrů mohl být ještě lepší než úchvatných 9,58 sekund. Tvrdí to matematik John Barrow z univerzity v Cambridge, podle kterého mohl Bolt v ideálních podmínkách běžet o třináct setin rychleji.



Čas 9,45 sekundy mohl teoreticky běžet Usain Bolt při svém světovém rekordu z roku 2009. Server newscientist.com uveřejnil výsledky výzkumu vědce Johna Barrowa, který je k Boltovým možnostem ještě přívětivější než podobné bádání Marka Dennyho ze Stanfordské univerzity v Kalifornii. Ten tvrdí, že Bolt mohl běžet čas 9,48.

Bolt před třemi lety ve finále MS v Berlíně pomalu odstartoval a podle Barrowa tak ztratil dvě setiny sekundy. Do zad mu také vál vítr jen o síle 0,9 metru za sekundu, povolená hranice je přitom na dvou metrech.

Podle Barrowa by při spojení ideálního startu a silnějšího větru získal dalších osm setin k dobru. Další tři setiny navíc by mohl stlačit, pokud by při rekordním běhu nestál na dráze Olympijského stadionu v Berlíně, ale ve výšce tisíce metrů nad mořem, což je limit pro uznávání světových rekordů. V řidším vzduchu by běžel rychleji.

„Jsou to fantastická zlepšení, všechna ale bez toho, aby se Bolt stal lepším sprinterem,“ píše Barrow. „Slouží jako obrázek, jak daleko jsme od maximální sprinterské rychlosti.“

Podle amerického vědce Marka Dennyho však lze tyto rezervy jen těžko převést do reality. Bolt může ve snaze o rychlejší starty ulít, tak jako na loňském mistrovství světa v Tegu.

Usain Bolt vládl na trati 200 metrůFoto Reuters

Silnější vítr by mu pomohl, stačí ale desetina nad povolenou hranici a rekord by nemohl být uznán. A vyšší nadmořské výšky Bolt se například na olympiádě v Londýně určitě nedočká, tam naopak poběží na úrovni oceánu.

Paradoxně je sporné, jestli je Bolt nadále nerychlejším sprinterem planety. Jeho krajan Yohan Blake loni vyhrál na MS v Tegu stovku a sezonu končil také jako nejrychlejší muž na dvoustovce.

Blake přitom v září v Bruselu zaostal časem 19,26 sekundy na 200 metrů jen sedm setin za Boltovým světovým rekordem. Na startu ještě k tomu zůstal 0,27 sekundy, takže samotnou trať zvládl o setinu pod hranici devatenácti sekund.

Blakeův vzestup je potvrzením další teoriie, které vědci říkají Boltův efekt. Spočívá v tom, že Bolt motivuje své soupeře ke zlepšení. Statistiky tento trend potvrzují.

Od roku 1948 se nejlepší časy 25 nejlepších sprinterů proti dnešku zlepšily jen o deset procent. O téměř procento však výkonnost narostla v posledních letech po Boltově nástupu.

„Je to opravdu výjimečné zlepšení. Od chvíle, kdy Bolt vstoupil na dráhu, se všichni zlepšili,“ řekl britskému deníku The Indepedent profesor Steve Haake z univerzity v Sheffieldu.

Okamžik krachu: Bolt vystartoval příliš brzy
Okamžik krachu: Bolt vystartoval příliš brzy

Vstoupit do diskuse
1
Články odjinud


Články odjinud