Sbalí celou rodinu a na půl roku se vydá na Havaj. Tak se bude atlet Roman Šebrle připravovat na svou (zřejmě) poslední atletickou sezonu, v níž by rád zvládl padesátý desetiboj s výkonem přes osm tisíc bodů.
„Odcházet se mi nebude dobře, je to celej můj život. Ale když to završím dobrým vícebojem a třeba i veteránským světovým rekordem přes 8250 bodů, tak by to bylo fantastický. A určitě lepší, než odejít teď po olympiádě takové, jaká byla,“ říká sedmatřicetiletý vítěz z Her 2004, jenž letos v Londýně závod nedokončil kvůli zranění.
Bolavá pata ho limitovala i dlouho po olympiádě, a tak sáhl k radikálnímu řešení. „Šel jsem na ozařování na ostruhy, už se to projevuje. Ještě měsíc by to mělo odcházet,“ říká první desetibojař s výkonem přes devět tisíc bodů.
Při prvním soustředění v Tatrách místo běhání jen chodil na túry, což mu dávalo pořádně zabrat. Schody a posilovna budou posledním domácím trápením před tím, než s manželkou Evou, synem Štěpánem a dcerou Kateřinou odjede na půl roku za přípravou na havajský ostrov Oahu. Zatímco rodina zůstane celou dobu, Šebrle se vrátí na halovou sezonu.
„Vím, že musím být v teple, to je pro moje svaly, klouby a bolístky úplně nejlepší. Loňská Amerika byla jedním z nejlepších soustředění, jaká jsem kdy zažil. Hala tomu pak taky odpovídala,“ vysvětluje mistr světa z roku 2007.
Dohodl se s velkým kamarádem Bryanem Clayem, že by část přípravy měli absolvovat společně, a to zejména v prosinci. Pomáhat mu ale bude i čtvrtkař Richard Svoboda. „Je to s ním výborné jak mimo trénink, což je taky důležité, tak hlavně na tréninku. Odtáhne mi věci, které potřebuju do objemu a čtvrtky. Rychlost pak taky budeme dělat spolu.“
Zatím se bude připravovat jen na dálku podle plánů Jany Jílkové, byť letos měnil tréninkovou skupinu i kvůli tomu, aby měl kouče víc k dispozici.
Trenérku by však rád přizval na přípravu na letní sezonu. „Paní Jílková s tím zatím není smířená, ale když jsem jí říkal, že jde o Havaj, tak si představila to teplo. Myslím si, že by se jí to líbilo. Ale nerad beru někoho do něčeho nevyzkoušeného.“
První část cesty totiž bude pro Šebrleho tak trochu dobrodružstvím. Na první týden má zamluvený hotel a půjčené auto, až na místě bude hledat dům k pronájmu či zvažovat koupi vozu. Jen těžko proto odhaduje náklady, do nichž budou patřit výdaje na školu a školku pro děti, atletické zázemí či oblíbený golf.
Počítá s tím, že zhruba sedmdesát procent nákladů na dlouhé soustředění vydá z vlastní kapsy, nikoli z příspěvků sponzorů. „Vždycky jsem do toho investoval a vždycky se to vrátilo. Do poslední sezony se jde naplno,“ hlásí Šebrle.
Zda se s kariérou atletického závodníka opravdu rozloučí v roce 2013, to je otázka. Když byl nedávno na svatbě desetibojařského kamaráda a někdejšího tréninkového kamaráda Attily Zsivóczkyho, připomněl si přezdívku, kterou mu Maďar dal.
„Vždycky mi říkal Roman Poslední Šebrle. Kdykoli jsme házeli třeba diskem, tak já jsem říkal: Teď jdu poslední pokus. A bylo jich pak ještě čtyřicet,“ říká Šebrle s úsměvem. „Tohle je poslední rok, ten bych chtěl ještě zkusit, a pak se uvidí. Ale za rok už si asi neřeknu.“
