Cechlová myslí vysoko | iSport.cz
15. srpna 2007 • 00:00

Cechlová myslí vysoko

Autor: Sport
Věra Cechlová
TOP VIDEA
Trpišovský: Součkův přestup? Tomáš se směje víc než dřív. Chválil Oscara Trpišovský: Součkův přestup? Tomáš se směje víc než dřív. Chválil Oscara
Dočkal po návratu: Malý zázrak, vyhráno ještě ale nemám Dočkal po návratu: Malý zázrak, vyhráno ještě ale nemám
VŠECHNA VIDEA ZDE

Věra Cechlová patří těsně před startem světového šampionátu v Ósace, kam zítra odlétá, k favoritkám soutěže diskařek.



Loňská sezona pokažená bolestivým zraněním kotníku je pryč. Věra Cechlová patří těsně před startem světového šampionátu v Ósace k favoritkám soutěže diskařek. Před dvěma lety v Helsinkách získala bronzovou medaili a i letos má vysoké cíle. "Ale kdo medaili udělal, ví, jak těžké je ji získat," říká Cechlová.


Jak dlouho vám trvalo, než jste se vyrovnala z loňským zklamáním? "Dostávala jsem se z toho dobře. S manželem jsme byli na dovolené na Kubě. Každé ráno jsme chodili běhat bosí do písku. Pomohlo mi to dát kotník do pořádku. Je dobré, že člověk projde takovým trápením. Sport nejsou jen vítězství, ale i prohry. Už vím, proč se říká, že se člověk musí s porážkami vyrovnat." Letos vás nic netrápilo? "Dostala jsem speciální vložky, které vyrovnávají klenbu. Od té doby nemám problémy. Letos mě žádné větší zranění nebrzdilo. Podařilo se mi zapracovat na technice. A snažila jsem se zvýšit objemy. Maličko cítím únavu, ale mám dostatek času si odpočinout." Na začátku sezony jste dvakrát porazila celou světovou špičku, ale pak šly vaše výkony dolů. Čím to? "Trénovala jsem na doraz a nedala si volno. Třeba na Zlaté tretře jsem se cítila dobře, ale ještě jsem zatrénovala. A pak přišla obrovská únava. Ale pořád lepší únava než zranění. Pro mě bude rozhodující načasovat formu pro Ósaku." Jak složité je zvolit správnou míru dřiny? "Sportovec ji pořád hledá. Mám už jiný trénink než pět let zpátky. Důležité je, že s trenérem konzultujeme, jak se cítím. Naučila jsem vnímat svoje tělo." V minulosti jste se několikrát vzpírala požadavkům kouče Šilhavého na velké tréninkové dávky. Tohle už neřešíte? "Už se to dostalo trošku někam jinam. Nasbírala jsem zkušenosti. Trenér na mně vidí, že nejsem typ, který by chtěl sám od sebe odpočívat. Když ale zdvihám činku a něco mě táhne, radši to řeknu. Nezastírám, že je to v pohodě. Jedno šlápnutí vedle by se mohlo vymstít." Je pro vás, mladou dámu, která se ráda pěkně obléká, složité vidět, že nabíráte v tréninku svalovou hmotu? "Já tohle absolutně neřeším. Dělám, co mě baví. Kdybych přemýšlela, že nebudu jíst, abych vážila padesát kilo, byla bych povrchní. Je to dané i tím, jaký je můj manžel (zápasník Jakub Cechel - pozn. red.). Celá rodina mě podporuje. Dokonce mají tendenci mi říkat: Ty dneska nemáš chuť k jídlu! Nebudu zastírat, že na sobě nějakou svalovou hmotu mám. Za svaly se nestydím. Prostě sportuju. Je to jiné, než kdybych seděla doma se špeky a třiceti kily nadváhy." Pomáhá vám před šampionátem vědomí, že už jste jednou byla na stupních vítězů? "Není to tak, že bych měla něco jistého, ale mám čisté svědomí. V přípravě jsem udělala maximum. Závodnic, které mohou získat medaili, je víc. Loni na mistrovství Evropy byla Franka Dietzschová number one a prohrála. Atletika je houpačka. Vidím to na sobě. Jsem schopná porazit špičku, jenže další závod je všechno od začátku."

Témata: 
Články odjinud


Články odjinud