Skotský běžec o životě v Česku i incidentu s Rangers: Byl jsem v šoku | iSport.cz
21. dubna 2021 • 04:40

Skotský běžec o životě v Česku i incidentu s Rangers: Byl jsem v šoku

Vstoupit do diskuse
6
TOP VIDEA
Jan Koller o knize se Sportem: Moje kariéra byla opravdu sen
Liberec - Brno: Šural uveden do Dvorany slávy. Plaketu převzala rodina
VŠECHNA VIDEA ZDE

Ačkoliv se narodil ve Skotsku, téměř už třicet let žije v České republice. Eddie Stewart je atlet a otec pětinásobné české šampionky v běhu na 10 000 metrů Moiry Stewartové. Co skotského vytrvalce na České republice nejvíc překvapilo, jací jsou podle něj Češi a jaký názor má na česko-skotský fotbalový spor? To prozradil v rozhovoru pro iSport LIFE.



V Česku žije od roku 1992. Skotský rodák a reprezentant v krosových bězích se sem přistěhoval za svou ženou Miriam, špičkovou českou běžkyní, kterou poznal na závodě v italském Bolzanu.

„Rodina měla z mého rozhodnutí docela obavy. Československo byla bývalá komunistická země spojená se Sovětským svazem a naše média nemalovala východní blok moc růžově,“ vzpomíná Eddie Stewart na období svého příchodu.

Dnes už v Česku žije bezmála třicet let. S Miriam tu vychovali dvě děti, které pokračují v rodinné běžecké tradici. Syn Gerron se soustředí na kratší distance, dcera Moira je pětinásobnou mistryní republiky na trati 10 000 metrů a úspěchy sbírá, stejně jako táta, i na krosových šampionátech.

Rodina Stewartových - zleva Eddie, Miriam, Gerron a Moira
Rodina Stewartových - zleva Eddie, Miriam, Gerron a Moira

Co před lety rozhodlo o tom, že budete žít s manželkou právě v Česku?
„Hlavním důvodem bylo asi počasí. Manželka nechtěla do deštivého západního Skotska, odkud pocházím.“

Jaké pro vás byly první měsíce v cizí zemi?
„Bylo to pro mě trochu těžké, a to hlavně skrze jazykovou bariéru. Znal jsem pár slov, což na konverzaci rozhodně nestačí. Naštěstí mi manželka pomohla s vyřizováním věcí na úřadech a papírováním. Velkou výhodou bylo ze začátku také to, že jsme byli s ženou oba běžci, díky čemuž jsem se tu rychle seznámil s dalšími lidmi z běžecké komunity.“

Jak vaše stěhování do Česka prožívala skotská rodina?
„Měla z mého rozhodnutí docela obavy. Československo byla bývalá komunistická země spojená se Sovětským svazem. Reportáže, které jsme vídali ve skotských médiích, nemalovaly východní blok moc růžově.“

Co vás tady nejvíce překvapilo?
„Hlavně počasí. Chladná zima, teplé léto a výrazně rozdílné teploty obou ročních obdobích. A taky sucho bez větru. Byl jsem ze Skotska zvyklý, že se teploty tolik nemění, kvůli blízkému moři tam stále fouká a na severu a západě navíc i hodně prší. Také mě překvapilo, jak tu na jaře neskutečně kvetou stromy a na podzim zase rostou plody. To jsem ze Skotska neznal.“

Co je podle vás lepší v Česku než ve Skotsku?
„Hromadná doprava. Systém MHD tady funguje výborně. V Česku se dá klidně žít bez auta a dostanete se kamkoliv chcete. Metro, tramvaje, autobusy, vlaky... A za velmi příznivou cenu. Hodně lidí tady ani neví, jaké má štěstí. A pak taky nesmím zapomenout na české pivo. Sice obecně pivo moc nepiju, ale musím uznat, že to české chutná opravdu výborně.“

Co je naopak lepší ve Skotsku?
„Nejvíc mi tu chybí moře a ve spojení s ním i čerstvé ryby. Nicméně teď už je tu situace o dost lepší než na začátku 90. let, kdy jsem se sem přistěhoval. Mořské ryby se tu ale stále seženou převážně mražené, které ztrácí chuť i šťávu a zdaleka nemůžou konkurovat těm právě vyloveným.“

Jací jsou podle vás Češi?
„Hodně inteligentní lidé a mají rádi společenské akce. Všichni mají taky silný názor na různá témata. Možná jen moc mluví, než jdou do akce. Jinak bych řekl, že oplývají podobným smyslem pro humor jako Skoti.“

Jaký je největší rozdíl mezi Čechy a Skoty?
„Moc jich nevidím. Češi jsou ale určitě výbušnější. Možná je to tím, že mají skrze polohu země blíž k italské nátuře. Skoti jsou klidnější a k tomu, aby vybuchli, potřebují závažnější problém. Asi máme polohou naopak blíž k Eskymákům, kteří se údajně vůbec neumí naštvat.“ (směje se)

Co vy a čeština?
„Stačí, abych řekl: ´Dobrý den ´ a lidé si hned řeknou: ´Aaaa, cizinec ´. Mám nepřeslechnutelný přízvuk. Moje mluvená čeština sice není úplně na nejvyšší úrovni, ale můžu číst noviny, knihy, poslouchat rádio, sledovat televizi a bez problémů hovořit s lidmi. To, co mi i po letech dělá problém, je skloňování a časování. Mám momenty, kdy mluvím docela plynule a naopak jsou i situace, kdy těžko hledám to správné slovo a musím přemýšlet, jak to říct jednodušeji jiným obratem. A pak kvůli tomu vypadám, že neumím skoro nic. Přiznávám, nejsem moc dobrý lingvista.“

Co říkáte na českou kuchyni?
„Mám rád lehčí jídla – ryby, sýry, saláty, kuře… Takže tradiční česká kuchyně pro mě úplně není. Pamatuju si, že krátce poté, co jsem se sem přistěhoval, jsme byli pozvaní na oběd – plněné knedlíky švestkami s máslem a cukrem. Měl jsem jich na talíři asi patnáct. Snědl jsem pět nebo šest, víc jsem nezvládl. Ostatní kluci slupli všechny a koukali na mě, jestli nejsem nemocný, že nejím takovou dobrotu. Ale já jsem opravdu už nemohl.“

Jak to máte s běháním, účastníte se ještě aktivně závodů?
„Teď už běhám jen jednou nebo dvakrát týdně – něco mezi 15 až 25 kilometry. Většinou chodívám sám nebo s někým z rodiny. Nedá se ale už mluvit o cíleném tréninku. Jdu si, prostě jen zaběhat. V současné době závodím tak třikrát až čtyřikrát za rok, podle momentální fyzičky a chuti. Nechodím zarytě na svoje oblíbené letité závody, jako to dělá většina běžců. Jediný závod, který nikdy nevynechám je únorové Mistrovství Skotska v krosu. Každopádně restrikce mi v uplynulém roce už dvakrát nedovolily do Skotska odcestovat.“

Sledoval jste jako Skot utkání mezi Slavii Praha a Rangers, ve kterém Ondřej Kúdela údajně rasisticky napadl svého protihráče Glena Kamaru?
„Ten zápas jsem sledoval a byl jsem šokovaný, jak fotbalisté Rangers hráli. Samozřejmě fotbal na takové úrovni je tvrdý sport, ale tohle bylo daleko za hranicemi fair play. Myslím, že minimálně jeden z jejich hráčů měl dostat doživotní zákaz hry. Ten údajně rasistický incident byl evidentně jen pokusem o otočení výsledku zápasu. Ovšem ne na hřišti při hře. Cílem bylo vytvořit v mediích tlak na UEFA a vyřadit Slavii z Evropské ligy.“

Zdá se, že celý incident vyvolal ve Skotsku mimořádný ohlas. Máte přehled, jak přesně incident Skotové vnímají?
„Mluvil jsem o tom s bratrem a kamarádem ze Skotska. Momentálně je v Británii téma rasismu velmi citlivé. Asi kvůli situaci v USA. V Británii žije velká populace lidí s africkými a asijskými kořeny a každý takový incident se probírá ve zprávách. Myslím, že Rangers dělali všechno pro to, aby média kolem této kauzy udělala velký humbuk a prezentovala ho jako rasistický incident. Všichni hráči jsou dospělí lidé a za mě je trochu ironické, když se pár zašeptaných slov prezentuje jako šílený zločin, ale brutální útok na slávistického brankáře je pokládán za sport. Velkou roli samozřejmě hrají peníze. Kluby můžou vydělat, nebo ztratit hodně tím, jestli nastoupí nebo nenastoupí do dalšího kola. Fanoušci Rangers se ztotožňují s názorem trenéra klubu a skotskými médii. Ovšem já myslím, že většina Skotů má otevřenější oči a vidí tu situaci jinak. V každém případě to pro Skotsko nebyla příliš dobrá reklama a řada Čechů má asi teď na tuto zemi jiný názor než před zápasem.“

Eddie Stewart

  • 15.12. 1956 (64 let)
  • Je dvojnásobným účastníkem MS v krosu
  • Osobní rekordy:
    1500 m / 3:55,4
    3000 m / 8:16,2
    5000 m / 14:11,9
    10 000 m / 29:54,3 (dráha)
    10 000 m / 29:32,7 (silnice)
    půlmaraton / 1:05:04
    maraton / 2:23:40
  • Jeho ženou je dlouholetá česká reprezentantka Miriam Stewartová (roz. Kautová)
  • Se svou ženou mají dvě děti – Gerrona (23) a Moiru (25)
  • Gerron se věnuje kratším tratím (800 m, 1500 m, 5000 m)
  • Moira je pětinásobnou mistryní České republiky na trati 10 000 metrů, jeden titul má také na pětce

Vstoupit do diskuse
6
Články odjinud


Články odjinud