Hrubá zkouší trojskok. Jak oživit talent? Měla by se rozhodnout, radí legenda

Michaela Hrubá stojí na křižovatce a má před očima památný příběh z historie. Začátkem devadesátých let si ho prožila Šárka Kašpárková. Když jako nadějná výška narazila na zeď, přesunula se k trojskoku. A odstartovala svou legendární kariéru, kterou zdobí titul mistryně světa či bronzová olympijská medaile.

„Já jsem teď na vážkách, jakým směrem se vydat,“ hlásí Hrubá.

Už to bude sedm let, co si ve výšce skočila osobní rekord 195 centimetrů, v posledních letech se k němu ani nepřiblížila, a proto naostro oživila několik staré úvahy vyzkoušet si trojskok.

„Já potřebovala nějaký nový impuls. Trénovala jsem pořád na výšku, bylo to podobné, moc se to neměnilo. A teď, jak jsem začala trénovat s trojskokany, trénink je víc založený na dynamice a výbušnosti,“ vysvětluje Hrubá. „Po třech letech, kdy jsem skákala furt mezi 180 – 185, je to pro mě nový impuls, který nastartuje vzestupnou tendenci.“

V létě 2016 už v trojskoku ukázala své možnosti, když ve svých dvaceti skočila 13,19 metru. Letos v hale zatím absolvovala dva závody a minulý týden na mítinku Czech Indoor v Ostravě se zlepšila na 13,08. Ačkoli je na první pohled zjevné, že má v technice velké rezervy.

„Máme před sebou v tom trojskoku ještě kus cesty,“ připouští Hrubá. „Je to pro mě něco nového. Věc, která mi jde, je náběh do prkna. Potřebuju zůstat letět a v tom stavu beztíže si počkat a pak pro to zahrábnout. Zatím, když dopadnu, tak většinou dostanu pecku. Když se to všechno sejde, tak to může být daleko.“

Hrubá má pro trojskok určitě dobré předpoklady. Narostla do 193 centimetrů, je dynamická a má dlouhé nohy.

„Ty mi v trojskoku můžou hrát do karet. I když to neudělám správně, tak se dostanu na ty dva kroky dál než holky menšího vzrůstu,“ ví Hrubá.

Trojskok vyžaduje jiný typ atletek než výška, kde se většinou prosazují hubené víly, které sice potřebují bombu v nohách, ale zároveň se cestou vzhůru hraje o každé kilo. Trojskok, to je rasovina, která chce dynamiku, sílu a taky ovládnutí specifického umění násobených odrazů. Když se to umí, trojskokani opravdu mezi jednotlivými skoky vypadají, jako by byli chvilku ve vzduchu zavěšení ve stavu beztíže.

„Míšu jsem viděla skákat už jakou malou holku násobené odrazy. Má pro trojskok předpoklady, má dlouhé nohy, velké páky, koordinačně je na tom dobře. Není důvod, proč by to nemohla zvládnout,“ říká Kašpárková. „Věřím, že až si to všechno sedne, vyskáče se, pochopí tajnosti, zrádnosti trojskoku, brzo může atakovat čtrnáctimetrovou hranici.“

Byl by to důležitý přelom v cestě do špičky. V Česku tak daleko neskočil nikdo od dob Martiny Šestákové před třinácti lety. V současnosti sice vyrůstají nadějné Emma Maštalířová a Linda Suchá, ke čtrnácti metrům jim ale ještě pár decimetrů zbývá. Hrubá si může skočit pro svou budoucnost, pokud prokáže progres, něco, co ve výšce už pár let marně hledá.

„Když trénujete čtyři roky a furt se nic neděje, tak začínáte laborovat s tím, co se děje. Přece jen předtím byly výsledky každý rok,“ přemítá Hrubá. „Bylo to spojené se zraněním, které každé dva roky přišlo.“

Zatím je stále rozkročená mezi dvěma disciplínami. Zimní přípravu zvládla pod vedením trojskokanského trenéra Milana Kováře. S Jaroslavem Bábou se ale dál věnuje výškařské technice a i na soustředění na Kanárských ostrovech trénovala ve skupině s Janem Štefelou, sedmým výškařem loňského mistrovství Evropy.

„Se mnou se dá najít paralela, že to je přechod od výšky k trojskoku. Ale já jsem měla výhodu, že jsem se k tomu odhodlala dřív,“ upozorňuje Kašpárková. „S trojskokem jsem začala v jednadvaceti. Na začátku jsem měla stejně jako Míša názor, že je výška elegantnější. Ale pak přišel výkonnostní progres v trojskoku. Míša by se měla i díky svému věku definitivně rozhodnout, do čeho se vrhne na sto procent.“

Někdejší mládežnické výškařské šampionce je už čtyřiadvacet. A čeká ji krok, který může definovat její kariéru.

„Trojskok je možnost, je to osvědčený model Šárkou, která se pak stala mistryní světa,“ říká Hrubá. „Je to jednosměrná cesta, pak už to zpět na výšku nebude. Myslím, že výškařky mají jiný somatotyp, a když začnu trénovat na trojskok, tak už se nebudu moct vrátit k výšce. Byla bych nejradši, kdybychom to dokázali kombinovat. Moje srdce je furt na výšce, dělám to celý život. Uvidíme, jak dopadne…“

Atletika

5. února 2023 • 12:10

Slavná Češka přišla o rekord, vydržel 39 let! Sebrala ho Nizozemka

Atletika

14. listopadu 2020 • 12:49

Nové naděje české atletiky: Iron Lada, hvězda s dredy i nigerijská krev