Útok na Kratochvílovou! Pomůže věda. Věřím, že to dokážu, říká Britka
Konečně! Už je to 41 let, co Jarmila Kratochvílová stanovila světový rekord v běhu na 800 metrů. Britka Keely Hodgkinsonová, čerstvá olympijská šampionka z Paříže, si ale troufá na její výkon zaútočit. „Je to určitě něco, o čem jsem přemýšlela,“ řekla závodnice, která se před měsícem historickému času už přiblížila na sekundu a 33 setin.
Je to nejstarší atletický rekord v olympijských disciplínách. Jarmila Kratochvílová zaběhla v létě 1983 v Mnichově půlku za 1:53,28 minuty a většina lidí říká, že je to nepřekonatelný výkon. Až na Keely Hodgkinsonovou. Zvlášť poté, co se v červenci při Diamantové lize v Londýně dostala časem 1:54,61 na šesté místo historických tabulek a následně vyhrála olympiádu v Paříži.
„Určitě je to něco, o čem jsem od závodu v Londýně přemýšlela,“ řekla Hodgkinsonová při přivítání britských olympioniků v Manchesteru. „Ten rekord trvá už tak dlouho… Už je tak dávno, co někdo běžel pod minutu padesát čtyři. Ráda bych to dokázala. Myslím, že to můžu dokázat, věřím tomu.“
Pod hranici minuty a 54 sekund běžely v historii jen dvě závodnice. Sovětka Naděžda Olizarenková, když v roce 1980 v Moskvě zaběhla světový rekord 1:53,43. A pak Kratochvílová, když ji o tři roky později o patnáct setin překonala.
Časy z osmdesátých let bývají často zpochybňované kvůli dopingovým programům na obou stranách táborů tehdejší studené války. Kratochvílová doping popírá a zdůrazňuje jiné výhody její doby, méně závodů a větší čas na pořádný trénink.
Vývoj šel dopředu a i současná generace má své trumfy. Hodgkinsonová může využít kromě nejmodernějších tréninkových metod či rad nutričních specialistů především rychlé dráhy a stále se lepšící atletické super boty.
Jiné tretry, technologie
Kratochvílová běžela v Mnichově na běžném oranžovém tartanu v tehdejších tretrách. Její nástupkyně má k dispozici tretry s karbonovým plátkem a odlehčenou pěnou v mezipodešvi. Stále se vyvíjí také atletické dráhy. Ta v Tokiu měla v sobě drobné kapsičky vzduchu a způsobovala trampolínový efekt.
„Věda a technologie, které ve sportu máme, nám pomáhá přiblížit se těmto rekordům. Rád bych viděla, jak blízko se k nim dokážu dostat,“ řekla Hodgkinsonová.
Další vychytávkou je technologie Wawelight, která pomocí blikajících světýlek závodníkům radí rekordní tempo.
„Půlku sleduju pořád. Myslím, že mají šanci. Mají výhodu světelného značení, které ukazuje rekordy. Jak to člověk nezažije, neumí si představit, jak dalece to může pomáhat,“ říkala Kratochvílová na adresu svých nástupkyň při loňském čtyřicátém výročí svého rekordu.
Že jsou běžecké rekordy z osmdesátých let překonatelné, dokázaly události na halové čtvrtce. Nizozemka Femke Bolová za poslední dvě zimy hned třikrát překonala historický čas Jarmily Kratochvílové, který vydržel 42 let. Pod hranici původního rekordu se už dostala i Američanka Britton Wilsonová.
Na venkovní půlce to bude o něco složitější. Důležité je, že Hodgkinsonová o útoku na Kratochvílovou vůbec přemýšlí. Toho se mnoho závodnic v historii disciplíny neodvážilo.
„Nejblíž k tomu měla asi Caster. V jednu dobu jsem si říkala, že rekord překoná určitě. Sledovala jsem ji při běhu, jak je v pohodě,“ připomněla Kratochvílová jihoafrickou běžkyni Semenyaovou, jejíž kariéru zabrzdila opatření Světové atletiky vůči atletkám s odlišným sexuálním vývojem.
Hodgkinsonovou čeká ještě dost práce. Když v červenci v Londýně běžela britský rekord, v čase světového rekordu byla ještě pět kroků před cílem. Je jí ale teprve dvaadvacet a má stále velké rychlostní rezervy. Osobní rekord na 400 metrů má zatím 51,61 sekundy, což je skoro o čtyři sekundy horší než životní výkon Kratochvílové.
Ideální příležitost na útok bude mít Hodgkinsonová za rok na světovém šampionátu v Tokiu, kde leží slavná dráha se vzduchovými kapsičkami.
„Medaile z mistrovství světa mi jediná chybí. Bylo by skvělé dokázat to příští rok tam,“ říká Hodgkinsonová.
Kdo konkuroval Kratochvílové
1989 Ana Fidelia Quirotová (Kuba) 1:54,44
Její kariéru ovlivnila tragická událost z roku 1993, kdy si při výbuchu plynového sporáku ve vlastní kuchyni popálila 38 procent kůže. Kvůli nehodě předčasně porodila, její dcerka však po deseti dnech zemřela. Sama Quirotová byla tři týdny v kritickém stavu. Ke kariéře se však vrátila a vyhrála světové šampionáty v letech 1995 a 1997. Dcery se nakonec dočkala v roce 1999 a kvůli mateřské pauze neobhajovala titul na MS v Seville, kde získala titul Kratochvílové svěřenka Ludmila Formanová.
1994 Maria Mutolaová (Moz.) 1:55,19
Její první vášní byl fotbal, mozambický básník Jose Craveirinha ji ale přitáhl k atletice a Mutolaová od mládí excelovala. S Kratochvílovou se potkala v roce 1988 na olympiádě v Soulu a ve svých jedenadvaceti letech se jejímu rekordu přiblížila na necelé dvě sekundy. Celou kariéru běhala na vysoké úrovni, hranici dvou minut překonala víc než stokrát. K historickému času se ale už blíž nedostala. Místo toho vyhrála olympiádu a v hale i venku získala deset titulů mistryně světa.
2008 Pamela Jelimová (Keňa) 1:54,01
V osmnácti letech vtrhla na světovou scénu a změnil se jí život. Jelimová v roce 2008 neprohrála jediný závod a díky triumfům ve všech šesti závodech tehdejší Zlaté ligy zůstala samotná na jackpot v hodnotě milionu dolarů. Vyhrála také olympiádu v Pekingu, po níž se v Curychu jako první závodnice za čtvrt století ke Kratochvílové času dostala na méně než sekundu, přesně na 73 setin. Další sezony přišel pokles. „Vyhrála jackpot Zlaté ligy, olympiádu, získala spoustu peněz. Vrhli se na ni manažeři, na náhorní plošinu do Keni si přinesla balík peněz, to je skoro na zbláznění…“ hodnotila Kratochvílová.
2018 Caster Semenyaová (JAR) 1:54,25
V roce 2009 na MS v Berlíně v osmnácti letech šokovala senzačními časy na půlce a suverénní zlatou medailí. IAAF ji tehdy donutila k testům pohlaví a zjistila, že běžkyně produkuje nadbytek testosteronu a zavedla limit 10 nanomolů látky na litr krve. Semenyaová pak musela podstoupit medikaci a její výkonnost poklesla. V roce 2015 ale sportovní arbitráž CAS pravidlo pozastavila a Semenyaová se vrátila, v roce 2018 se na půlce přiblížila světovému rekordu na míň než sekundu. Od roku 2019 ale podle nových pravidel nesměla závodit na tratích od 400 metrů do míle a od loňska už bez medikace nesmí na start vůbec.
HISTORICKÉ TABULKY NA 800 METRŮ
1:53,28 JARMILA KRATOCHVÍLOVÁ 1983
1:53,43 Naděžda Olizarenková (SSSR) 1980
1:54,01 Pamela Jelimová (Keňa) 2008
1:54,25 Caster Semenyaová (JAR) 2018
1:54,44 Ana Fidelia Quirotová (Kuba) 1989
1:54,61 Keely Hodgkinsonová (Brit.) 2024
1:54,81 Olga Minejevová (SSSR) 1980
1:54,94 Taťjana Kazankinová (SSSR) 1976
1:54,97 Athing Muová (USA) 2023
NEJSTARŠÍ ATLETICKÉ REKORDY
26. července 1983 JARMILA KRATOCHVÍLOVÁ 800 metrů 1:53,28 min.
6. října 1985 Marita Kochová 400 metrů 47,60 sek.
30. srpna 1986 Jurij Sedych (SSSR) kladivo 86,74 m
7. června 1987 Natalija Lisovská (SSSR) koule 22,63
11. června 1988 Dálka Galina Čisťjakovová (SSSR) 752 cm
