Kratochvílová? Dřív, nebo později, věří Maňasová. Fandila Sha'carri
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Svoji další průlomovou sezonu končí sprinterka Karolína Maňasová dvě setiny od národního rekordu Jarmily Kratochvílové na sto metrů. Za svým pátečním osobním rekordem 11,11 sekundy v historickém semifinále olympiády zaostala o 24 setin. „Dřív, nebo později,“ věří Maňasová směrem k výkonu legendy. Koulař Tomáš Staněk skončil ve finále desátý výkonem 20,37 metru. Mezi velkými jmény i postavami vypadala Karolína Maňasová na startu semifinále olympijské stovky trochu jako skřítek. Po startu vypálila dopředu jako jedna z nejrychlejších. Jenže zakolísala a velké cíle byly v trapu.
„Start bych hodnotila určitě jako dobrý. První kroky se mi opravdu povedl. Ale podlomila se mi noha, nedokázala jsem se dostat do rytmu závodu,“ uvedla Maňasová.
Na fialové dráze Stade de France tak zatím nechala být národní rekord Jarmily Kratochvílové 11,09 sekundy z roku 1981, ke kterému jí v rozběhu chyběly jen dvě setiny.
„Po těch 11,11 jsem byla celkem pozitivní. Říkala jsem si, že když bude semifinále večer, tak bych ještě něco mohla srazit. Doufala jsem tajně v duši, že bych zrovna tyhle Hry mohla překonat Jarmilu, ale bohužel jsem na to dneska neměla. Dřív, nebo později. Dneska to nebylo,“ usmívala se Maňasová.
K podobným úvahám ji opravňuje výkonnostní posun posledních dvou sezon, před nimiž měla osobní rekord na úrovni dvanácti sekund a za sebou období mimo oficiální systém. Pomohl jí trenér Ivo Pištěk, někdejší elitní český sprinter a později kondiční kouč Barbory Krejčíkové či Karolíny Muchové. Letos ze svého manka na Kratochvílovou ukrojila patnáct setin, schází už jen dvě.
„Jo, jo, mám to tak,“ potvrzuje směle. „Já jsem realista, já bych určitě něco takového neřekla, kdybych si nemyslela, že na to opravdu mám. Já si myslím, že minimálně ty tři setiny bych ještě v průběhu kariéry srazit mohla.“
Maňasová byla taky první českou sprinterkou v olympijském semifinále stovky po 76 letech. Naposledy v něm byla Olga Šicnerová v Londýně 1948, kdy získal svou první zlatou olympijskou medaili Emil Zátopek.
„Snažila jsem se, ale po tom podlomení nohy už to nějak nešlo. Cítila jsem trošičku únavu v zadním stehenním svalu. Hlavou jsem si říkala, ať se soustředím na ten běh. Jak jsem běžela, tak jsem si říkala. Hlavně, ať ta noha vydrží,“ líčila Maňasová.
S Pištěkem, který se nevešel do omezené kvóty české výpravy, si během olympiády několikrát telefonovala.
„Myslím, že brečel. Byl šťastný, nadšený. Ať to semifinále dopadlo, jak dopadlo, tak si myslím, že tyhle hry můžu hodnotit za úspěšné. Prostě se mi to povedlo,“ hodnotila Maňasová s úsměvem.
Ve večerním finále pak fandila své oblíbenkyni Sha'carri Richardsonové.
„Líbí se mi, že je svá, bezprostřední a nic si z nikoho nedělá,“ řekla Maňasová. „Já věřím Sha´carri, ale myslím, že Julien ji potrápí.“
A trefila to. Finále vyhrála v čase 10,72 Julien Alfredová a přibližně 160 000 obyvatelům ostrovního státečku Svatá Lucie přinesla první olympijskou medaili v historii, a hned zlatou.
STANĚK: NÁRAZ DO ZDI
Koulař Tomáš Staněk si v kvalifikaci splnil životní sen, když nejlepším výkonem sezony 21,61 postoupil do finále. V něm se ale pral s technikou, předvedl jen výkon 20,37 a skončil desátý.
„Snažil jsem se to zbytečně rvát silou, nemělo to vláčnost. V konci jsem to jenom zapíchl, byl jsem tvrdý. To je jako, když postavíte zeď a narazíte do ní,“ hodnotil Staněk. „Jsem na sebe naštvaný, zvlášť když jsem okryl karty a ukázal, že když pokus sedne jak zadek na hrnec, že může odletět sakra daleko. Po včerejšku jsem myslel na jiné metry… Když si zajistíte olympijské finále, které je pro vás celoživotní snem, tak emoce trochu vybouchnou. Dneska zchladly…“
Staněk ocenil vítězného Američana Ryana Crousera, který se v sezoně potýkal se zranění, ale přesto zvítězil výkonem 22,90 metru a obhájil olympijská zlata z Ria i Tokia.
„Ryan Crouser má trošku jiný potenciál. Jeho fyzický fond je úplně někde jinde, než má většina kluků. Je úplně ojedinělý, jak Marťan, nějaký Venom,“ smál se Staněk.
Ženský trojskok vyhrála Thea Lafondová z Dominikánské republiky (15,02), olympijským šampionem desetiboje se stal Nor Markus Rooth výkonem 8796 bodů. Smíšenou štafetu na 4x400 metrů vyhráli Nizozemci díky fantastickému poslednímu kolu Femke Bolové, která běžela letmou čtvrtku v čase 47,93.
