Další rekord z pole, Alekna jako první diskař přehodil 75 metrů. Legenda Bugár: Vítr kazí tabulky
Jsou to čísla jak z atletické pohádky. Ve vichru otevřeného stadionu Millican Field v americké Ramoně se o víkendu měnila diskařská historie. Litevec Mykolas Alekna hned dvakrát zlepšil svůj rok starý světový rekord a stanovil nový v hodnotě 75,56 metru. Výhodných podmínek využil i reprezentant Marek Bárta, který se hodem 66,83 dostal na páté místo českých tabulek, jen 35 centimetrů za Ludvíka Daňka, olympijského šampiona z Mnichova.
Je to pole, kde dozrávají rekordy, na které by ještě nedávno nikdo ani nepomyslel. Atletický stadion Millican Field v oklahomské Ramoně stojí uprostřed širého prostoru, kde se každou chvilku zvedají mohutné poryvy větru. Ve skromném areálu nejsou ani tribuny, samotné městečko má jen asi 500 obyvatel, v unikátních podmínkách se zde ale mění atletická historie.
Litevec Mykolas Alekna tady před rokem výkonem 74,35 metru smazal jeden z nejodolnějších atletických rekordů Němce Jürgena Schulta z roku 1986. V Ramoně se jeho výkon otřásl už ve čtvrtek, kdy se k němu na deset centimetrů přiblížil Australan Matthew Denny. Ten v neděli svedl s Aleknou přímý souboj na rekordní úrovni. Litevec ji zlepšil výkonem 74,89 metru a o 56 centimetrů jako první v historii překonal hranici 75 metrů. Dennymu stačil výkon 74,78, který byl lepší než loňský Aleknův hod, na druhé místo. Šest závodníků přehodilo 70 metrů.
Český národní rekordman Imrich Bugár, mistr světa z roku 1983, dostal diskařské gala představení symbolicky ke svým 70. narozeninám, které slaví v pondělí.
Bugára odsunul Američan
„Asi tam dobře foukalo, když šest lidí hodí 70. Překvapilo mě, že se Denny Aleknovi přiblížil. Hodíte svěťák a jste druhý, protože on mezitím hodí ještě dál,“ usmívá se Bugár. „Když jsem hodil 71,26 já, chybělo mi ke světáku jenom šedesát centimetrů. Taky jsem do toho chtěl bušit, ale už to nešlo, už jsem se k tomu pak nepřiblížil.“
Mezi borci, kteří si v Ramoně výrazně zlepšili své osobní rekordy, byl i Američan Sam Mattis, který hodem 71,27 metru překonal Bugárův životní výkon o centimetr a v historických tabulkách ho odsunul o jedno místo.
„Naházeli lidi, kteří na to nemají, přesto je tam sedmička. Mattis mě přehodil, už jsem patnáctý,“ líčí Bugár. „Kazí to tabulky. Jsem zvědavý, jak to potvrdí, nebo nepotvrdí na jiných závodech. Až přijdou někam jinam, kde nebude vítr, třeba hodí o deset metrů míň, to je pak divné. Ten vítr dělá zázraky.“
Výhodných podmínek specifického oklahomského areálu využila i Američanka Valerie Allmanová, která se hodem 73,52 metru dostala na páté místo ženských historických tabulek. A pomohl si i Marek Bárta, který si výkonem 66,83 zlepšil osobní rekord z loňska téměř o metr a půl.
„To je taky dost, asi mu to taky hod odfouklo. Aspoň má ten pocit, jak to letí, že zažije ten dlouhý let, když to dobře položí. Když bude vyhledávat větrné podmínky, třeba se mu podaří se ještě zlepšit. U nás ale takový stadion není,“ říká Bugár.
Bárta si bude muset po roce změnit přezdívku na instagramu, ke které si přidává číslo svých dosažených metrů. Zároveň se přiblížil na dosah velkým diskařům české minulosti. Na Libora Malinu mu schází třicet centimetrů, na Ludvíka Daňka ještě o pět dílků víc. Ke splnění limitu na mistrovství světa v Tokiu potřebuje hodit 67,5 metru. Pak by před ním byli jen Bugár a Gejza Valent.
