Guantánamo pilo a tančilo

Dayron Robles
Dayron RoblesZdroj: ČTK
Atletika

Ve čtvrtek v noci pilo a tančilo celé Guantánamo na jeho počest. V nejbližších dnech dostane od manažera mobil. A v pátek ráno snídal jahody se šampaňským.

To vše ale přebije fakt, že světový rekord kubánského překážkáře Dayrona Roblese na trati 110 metrů 13,87 sekundy, který vytvořil ve čtvrtek na Zlaté tretře, bude ještě dlouho budit údiv po celém světě. „Věřím, že ještě mohu běžet o pár setin rychleji,“ vzkázal soupeřům před olympiádou.

Už jste měl někdy v životě k snídani šampaňské?
„Ne, opravdu nikdy.“

Jak se vám spalo po rekordním závodě?
„Nespal jsem celou noc. Nebylo to únavou, ale spíš tím, že mi celou noc volali novináři z Kuby. A také ze vzrušení. V neděli mě čeká další závod ve Francii. Očekávám, že to bude úplně normální běh.“

Co je potřeba k překonání světového rekordu a jak dlouho myslíte, že vám vydrží?
„Roli hraje spousta faktorů. V tu chvíli jsem se cítil perfektně a všechno vyšlo. I kvalitní konkurence, která je dost důležitá. Jinak nevím, jak dlouho vydrží snaha Liou Sianga. Asi si ho bude chtít vzít zpět.“

Prohlédl jste si svůj běh ze záznamu?
„Zatím ještě ne.“

Byl to z vaší strany ideální výkon?
„Šlo opravdu o skvělý závod, ale je v něm pár věcí, které bych chtěl trošku vylepšit. Můžu říct, že můžu běžet ještě o pár setin rychleji.“

Jak vám bylo, když jste uviděl v cíli svůj čas?
„Necítil jsem, že běžím tak rychle. Ze svého pohledu jsem běžel normální závod. Jakmile jsem viděl na tabuli to číslo, myslel jsem, že se zblázním. A když pak rozhodčí upravili čas a ubrali ještě setinu, tak jsem se mohl zbláznit podruhé.“

Kdy poprvé jste si uvědomil, že můžete atakovat světový rekord?
„Když jsem letos zaběhl v hale 7,33 na šedesátce, což je druhý nejlepší výkon, tak mě napadlo, že ho můžu překonat i venku.“

V sezoně absolvujete hodně závodů. Nehrozí, že by vám to mohlo před olympiádou ublížit?
„Myslím, že je to dobrá kombinace. Trénuju velmi tvrdě a nemám strach. Jsem dobře připravený, mám skvělé masérské zázemí. Nebojím se zranění.“
Posledním Kubáncem, který v Ostravě zaběhl světový rekord, byl v roce 1973 na nejkratším sprintu Silvio Leopard. Znáte se?

„Ano, pracuje na stadionu v Havaně, kde je jako jeden z koučů. Známe se velmi dobře. Silvio trošku přibral od té doby, co neběhá. Vypadá jako láhev od piva.“ (smích)

Jaký ohlas vzbudil váš výkon na Kubě?
„Všichni na ulici slavili celou noc. Prý pilo a tancovalo celé Guantánamo.“

Vy jste svůj výkon mohl oslavit se sprinterským rekordmanem Usainem Boltem, který v Ostravě vyhrál dvoustovku. Proběhlo něco?
„Zatím ne, po závodě jsem byl vyřízený. S Boltem se ale známe, protože jsme ze stejného juniorského týmu, takže jsme o tom mluvili. V budoucnosti někam půjdeme. On je na své Jamajce skutečným králem, tak za ním někdy přijedu a půjdeme spolu tancovat.“

Co uděláte s prémií 25 tisíc dolarů, kterou jste za rekord dostal?
(do rozhovoru vstupuje manažer Tony Campbell): „On si nic kupovat nebude. To já mu musím něco koupit. Máme spolu sázku, vždy, když běží rychle, tak mu něco koupím. Naposledy jsem mu pořídil i-pod. Teď mu dám mobilní telefon.“

Prý jste dobrý přítel s bývalým výškařem Javierem Sotomayorem. Už vám gratuloval?
„Ještě nemám ten telefon, takže mi zatím nevolal. (úsměv) Až ho ale dostanu, hned mu zavolám.“