Tklivý Šebrle postavil publikum na nohy
Byla to vtipná i dojemná píseň. Při vyhlášení Atleta roku vícebojařský šampion Roman Šebrle zazpíval skladbu Už mi lásko není dvacet let, kterou proslavil Jiří Zmožek, a uhranul publikum v sále pražského hotelu Ambassador – Zlatá husa. Znělo to jako loučení muže zvyklého vítězit. Ale bylo to tak opravdu?
Oštěpařka Barbora Špotáková s překážkářem Petrem Svobodou vstali ze židlí jako první a za chvíli už byli na nohou všichni.
Atlet roku: Špotáková slaví další triumf! >>>
Desetibojař Roman Šebrle tentokrát nebyl oceněn za atletický výkon, ale za odvahu předvést před lidmi píseň pojednávající o lepších časech, které minuly.
„Roky odnesly mou nirvánu,“ frázoval Šebrle podle textu Radana Dolejše, který byl slavnému desetibojaři vytvořen na míru.
| Jak zpíval Šebrle |
| Už mi není dvacet let Už mi prostě není dvacet let Už mi není ani dvacet pět A že to moc krásná léta jsou Přál jsem si ať mi zůstanou To u nohou mi ležel celý svět Stovku dal jsem za deset šedesát pět Skákal jsem osm metrů ba i dál Byl jsem vítěz málo prohrával Čas otupí i ostrý břit Na druhou stranu dnes mám klid Budoucnosti kráčím naproti Jen mě u toho nikdo nefotí Už mi prostě není třicet let Holt už mi je prostě třicet pět Roky odnesly mou nirvánu Už je cítím – nejvíc po ránu Aspoň teď už mám čas na knížky Kde je mých dvě stě patnáct do výšky A kde pět set dvacet o tyči Dneska už mám pěkně (pauza) po srandě |
„Já myslel, že zpívám o lásce,“ odtušil Šebrle se smíchem. „Když za mnou přišla Monika Absolonová a zeptala se, jestli něco nepředvedeme, tak říkám: Něco vymysli, mně už je to na stará kolena jedno. Když jsem pak viděl text, tak mě napadlo: Jak to mám chápat? Že to myslej vážně? Myslej, parchanti… (smích) Ale nešlo mi to těžko přes pusu. Vždyť mi je pětatřicet. Já už přesluhuju, jak říká můj trenér Dála Kupka s oblibou.“
Pro Šebrleho to nebylo první pěvecké vystoupení. Už před devíti lety si při vyhlášení ankety Atlet roku zazpíval s muzikálovou hvězdou Leonou Machálkovou. Stejně jako tehdy i v sobotu večer zpíval z playbacku. Lidem v publiku to ale vůbec nevadilo. Šebrle navíc vystoupení doprovodil zdařilými mimickými kreacemi.
„Roman byl top večera. Hodnotila jsem, jak to zvládnul úplně bravurně, profesionálně,“ líčila vítězka ankety Barbora Špotáková. „Zvládl to moc hezky a s Petrem Svobodou jsem rozpoutali standing ovation. Ujalo se to. Ale zároveň to bylo jako loučení s kariérou. Monika Absolonová to pak zase oživila. Doufám, že on se příští rok třeba taky oživí.“
Ještě než dozněl aplaus, moderátorka večera Monika Absolonová začala zpívat song Jsi můj pán, znovu přetvořený na míru Šebrleho příběhu.
„Stůňu z tvých věčných zranění,“ zpívala nejdřív Absolonová. Končila ale v optimistickém duchu: „Ač poražen, jsi nezdolán, ty vrátíš se.“
Šebrle už na svém comebacku pracuje. Má za sebou úvodní soustředění ve Vysokých Tatrách a příští rok v létě bude v Barceloně obhajovat své dva tituly mistra Evropy v desetiboji. Už letos šestadvacátého listopadu mu ale bude pětatřicet let, a od té doby se jeho výkony proto budou počítat i do veteránské kategorie.
Šebrleho už mezi nejzkušenější skupinu atletů pozval čtyřiasedmdesátiletý atletický nestor Antonín Kábele, který dodnes běhá stovku pod patnáct sekund. Viděli se spolu letos v červnu za Zlaté tretře v Ostravě.
„Běželi tam veteráni, včetně Roberta Změlíka. Přišel ke mně ten nejstarší, pan Kábele a říká: Romane, příští rok už můžeš běžet s náma!“ líčí Šebrle. „A já říkám: Ty krávo, to je pravda! Ale já za veterány neubudu závodit nikdy. To mě radši zastřelte!“
I tak ale může Šebrle překonat veteránský světový rekord v desetiboji. Dnes ho drží Američan Kip Jarnvin výkonem 8242 bodů. A pokud chce Šebrle na barcelonském mistrovství Evropy usilovat o medaili, musí být výrazně lepší.
„No ták!“ reagoval Šebrle na toto téma. „Když ten rekord neudělám, tak fakt skončím!“
