PŘES PŘÍKOP: koučka Ptáčková o své oblibě riskovat i o nefér prohře
Proč je někdy pro trenéra lepší po zápase nejít do hráčské kabiny? Jak v sobě člověk už ve 12 letech probudí touhu trénovat basketbal? A proč ráda riskuje a dává šanci mladým hráčkám? I to prozradila v dalším díle podcastu Přes Příkop trenérka ženské basketbalové reprezentace Romana Ptáčková. V debatě se Zdeňkem Haníkem a šéfredaktorem deníku Sport Lukášem Tomkem přišla řeč i na kontroverzní prohru ve čtvrtfinále EuroBasketu s Maďarskem po skandální chybě sudích u videa. A trenérka vysvětlovala i svůj klidný přístup ve vypjatých koncovkách zápasů.
Romana Ptáčková i ve chvílích, kdy už by většina jejích kolegů emotivně gestikulovala směrem k hráčkám, drží klidnou tvář. A při timeoutech se i v kritických chvílích nevrací k chybám, ale dívá se dopředu. Proč?
„Asi je to tím, že jsem vždycky měla dost pragmatické smýšlení a emoce do svého chování na lavičce moc netahám," zamyslela se trenérka. "Snažím se vždy reagovat na konkrétní situaci a srozumitelně holkám říct co a jak. Samozřejmě mně v takové chvíli vadí, že prohráváme nebo se hra nevede, ale především se snažím, aby hráčky zvedly hlavy, aby nikdo nerezignoval.“
Koučka také prozradila, že funkci reprezentační trenérky nechce dělat příliš dlouho. Zvládat stres, který se s tím pojí, ovlivňuje zdraví. A to je pro ni na prvním místě. „Mám smlouvu na tři roky, tu samozřejmě dodržím. Ale momentálně si neumím představit, že tak člověk jede třeba deset let,“ pravila upřímně.
Když měla říct, jaké vidí ve své práci slabiny, odvětila: „Někdy hodně riskuju a je to asi vidět i na střídání mladých hráček. Ale mám k nim prostě důvěru. Vím, že jiní trenéři by to takhle třeba neudělali. Já riskuju a někdy se to poté jako slabina jevit může.“
Šéfredaktor Lukáš Tomek naopak sázku na basketbalové mládí na posledním EuroBasketu oceňoval. A s trenérkou probíral i potenciál současných talentovaných reprezentantek Elišky Hamzové, Dominiky Paurové či Emmy Čechové.
Na závěr se oba hosté shodli na ideálním přístupu basketbalového trenéra na profesionální úrovni. „Myslím si, že hráč by měl cítit, že ten trenér není zlý a nespravedlivý. Hodně přísný být naopak může - ale to jsou dvě různé věci,“ řekl Tomek.
Reprezentační trenérka souhlasila: „Přesně tak. Disciplína musí být, ale jde nejen o to vychovat výborné hráčky. Jde i o to, aby jednou s láskou vzpomínaly na to, že basketbal hrály.“
Co dalšího reprezentační trenérka prozradila:
- Jaké chování od trenérů neměla koučka ráda, když sama hrála?
- Na kterých vlastnostech ví, že by měla zapracovat?
- Jak důležitá je u basketbalistek jejich výška?
- Jakým způsobem zachází se statistickými daty o hráčkách?
- Na co by si měli dát pozor budoucí reprezentační trenéři?
- Jak probíhá finální výběr na mezinárodní turnaj? Jaké pocity u vedoucí týmu převažovaly po konci mistrovství Evropy?
- Co řekla hráčkám v šatně po prohraném duelu s Maďarkami?
- Kdy v sobě objevila, že by se chtěla stát trenérkou?
- V čem se liší práce na klubové a reprezentační úrovni?
