Konečný: Boxu chybí prachy. Vždyť mě vysílali radši Maďaři než ČT!
Když k někomu přirovnává svůj sportovní osud, mluví o Martině Sáblíkové. Když má zmínit svého nástupce ve špičce profesionálního boxu, neumí říct žádné jméno. A když na své kariéře hledá nedostatky, mrzí ho nezájem českých televizí. Je to už měsíc, co Lukáš Konečný ukončil po porážce v boji o světový titul bohatou kariéru. V 35 letech tvrdí, že si pro odchod vybral ideální čas.
O víkendu plánuje v Ústí nad Labem definitivní rozlučku s kariérou. Lukáš Konečný na zahrádce své sídlištní hospůdky Eden uspořádá galavečer, na kterém se představí i Brit Danny Williams. Veterán, který v posledních letech sbírá hlavně porážky, ale také přemožitel legendy Mika Tysona z roku 2004. „Já budu jen koukat a bavit se,“ říká ikona českého boxu, jež dala ringu sbohem 19. dubna poté, co ve Washingtonu nestačila na šampiona střední váhy – Američana Petera Quillina.
Od vašeho posledního zápasu uplynul měsíc. Je vaše rozhodnutí skončit opravdu definitivní?
„Už nemám potřebu pokračovat. Budu sice dál trénovat, ale jen sám pro sebe. Nevylučuju však, že se možná za pár let nechám vyhecovat. Pokud tu třeba vyroste nějaká naděje a lidé budou říkat, že je lepší než Konečný, budu přemýšlet o tom, že si to s ní rozdám.“
| Lukáš Konečný |
| Věk: 35 let |
| Výška/váha: 173 cm/72,5 kg |
| Přezdívka: Chirurg |
| Bilance: 50 výher (23 KO), 5 porážek |
| Největší úspěchy: prozatímní mistr světa WBO do 69,8 kg (2012), mistr Evropy do 69,8 kg (2010-2012), první Čech, který boxoval v USA o světový titul (2014). |
Bude vás mrzet, že jste se i přes úspěšnou kariéru nikdy nestal regulérním mistrem světa? Držel jste pouze prozatímní pás, ale tři titulové souboje, včetně toho posledního, jste prohrál.
„Beru to tak, že jsem byl prozatímní mistr světa i mistr Evropy a má kariéra mě uspokojuje. Můžu si stěžovat jen na to, že jsem ze země, kde o mě na trhu nebyl zájem. Můj německý manažer do mě nemohl tolik investovat, protože o mé zápasy neměly zájem zdejší televize.“
Jak to souvisí s úspěchem?
„Úspěch dělá úspěšný byznys. Do mého německého kolegy Roberta Stieglitze dal manažer za pár let dva miliony eur. Věděl, že se mu to vrátí. Zápasy totiž koupila televize ARD, další prachy byly z reklamy. To v Česku není, v mém případě manažer tolik neriskoval, protože by prodělal kalhoty.“
Zájem o box u nás? Čecha radši vysílají Maďaři než ČT!
Proto váš poslední zápas vysílala kabelová stanice Sport 2, která má maďarskou licenci?
„Klidně vám povím, jak to funguje. Jednou mi odřekla vysílání zápasu TV Fanda, tak jsem na poslední chvíli domluvil Českou televizi. Ta ale narychlo nechtěla nic zaplatit. Tak jsem dal já blbec ze svého čtyřicet tisíc, aby to vysílali. Mělo to super sledovanost a pak slíbili, že další zápas budou bez problémů přenášet a ještě nám něco dají. Vše bylo domluvené, ale pět dní před zápasem řekli, že tam něco mají. A dali tam sestřih z atletiky ze záznamu. Můj poslední zápas zase odmítli, protože to prý bylo v neatraktivním čase. Přitom by to nestálo víc než sto padesát tisíc korun. Takže o čem pak chcete jednat, když Čecha vysílají radši Maďaři než ČT?“
Co teď, když už nejste boxer, plánujete?
„Sportovat, boxovat. Začnu se víc věnovat českým klukům jako trenér a manažer. Na to se těším, třeba se pokusím někoho vychovat. Problém je jen to, že nebudu v Praze, ale v Ústí nad Labem.“
Po vašem odchodu zůstane v českém boxu výkonnostní díra. Vidíte přesto svého nástupce?
„Když se někdo bude snažit, může se dostat mezi nejlepší. Už za pár let tu můžeme mít adepta, který bude mít podobné výsledky jako já. Byl bych za to rád, šéfuji České unii boxerů profesionálů, už nyní klukům domlouvám zápasy v zahraničí. Bylo by fajn, kdyby se tu na někom dalo stavět.“
Řekněte jméno. Může to být těžká váha Ondřej Pála? Veterán Luboš Šuda? Bývalý vynikající amatér Tomáš Adámek?
„Nebudu konkrétní, ale myslím, že to u kluků není ideální. Buď do toho nedávají všechno, nebo nemají ideální podmínky pro přípravu. Líbí se mi třeba Martin Parlagi, ale to je Slovák, i když žije v Praze. V amatérech je samozřejmě známé jméno Zdeněk Chládek, jenže už dlouho stagnuje.“
Jak se porovnat s Jágrem? Za třicet let se ukáže
Co byste poradil boxerům, kteří se chtějí prosadit?
„Nemyslím si, že bych měl kázat. Mně to šlo, protože jsem makal. Uvědomil jsem si, že se musím vždy skvěle připravit. Nikdy jsem nebyl talent, nebyl jsem rychlý, silný ani pohyblivý. Vše mám vydřené, ale snažil jsem se. Kluci by dneska nejdřív chtěli prachy a teprve potom trénovat. Já byl vychovaný jinak. Rodiče mi vysvětlili, že jestli chci něco dokázat, musím nejdřív něco obětovat.“
Je tohle důvod, proč v Česku momentálně nejsou tak kvalitní boxeři?
„Chybí prachy i základna. Když jsem začínal, tak se až ve středu řeklo, kdo bude o víkendu boxovat extraligu. Byli jsme tři v každé váze a neměli nic jisté. Tak jsme se zmlátili, a kdo vypadal nejlíp, boxoval. Dnes někomu řeknete, ať jde na sparing, a on, že ne, že má za týden zápas. To je špatné.“
Tento přístup se ale týká i ostatních sportů.
„Určitě, záleží jen na sportovci, jestli chce. Zlatý box oproti podmínkám, které měla třeba Martina Sáblíková. Dělala sport, který skoro nikoho nezajímal, ale chtěla vyhrávat a dokázat lidem, že na to má. Neřešila, kolik vydělá rychlobruslením. Dřela, až pak přišel na řadu marketing. U mě to bylo stejné, trochu bych ten svůj osud přirovnal k tomu jejímu, i když samozřejmě nemám tolik úspěchů. Myslím ale, že sport se nedá dělat primárně proto, abyste z něj měli peníze.“
Kam byste se v hierarchii českého sportu zařadil?
„To se mi těžko hodnotí… Jak se mám porovnávat s Jaromírem Jágrem? Díky základně měl snazší se hokej naučit, ale zase pro něj bylo v té konkurenci o dost těžší vyniknout. Tohle ukáže čas. Pokud se nikdo z Čechů nedokáže probojovat za třicet let tam, kam já, bude to měřítko. Pokud to někdo zvládne za pět let, ukáže se, že nejsem nijak výjimečný.“
