Velká šance na obzoru. Nejlepší český profesionální boxer současnosti Vasil Ducár se 11. září utká v kanadském Sydney s domácím Ryanem Rozickým. Ve hře bude jeden z menších pásů organizace WBC v křížové váze. „Je to jeden z top tří pásů WBC, pod světovým a stříbrným,“ říká Ducár. „Mít doma zelený titulový pás by bylo skvělé. Jen tak někdo to nemá.“
Český boxer Vasil Ducár má před sebou další velkou výzvu. Jeho příštím soupeřem bude doposud neporažený Kanaďan Ryan Rozicki. Český bijec si ale věří na výhru. „V jeho stylu jsem viděl spoustu děr, takže věřím, že to klapne,“ říká jednatřicetiletý rodák z Citonic.
Jak jste si stihl soupeře Ryana Rozického už nastudovat? V čem jsou jeho silné a slabé stránky?
„Něco málo už jsem viděl. Je to rváč, bitkař. Má za sebou i nějakou kriminální minulost. Stoupne si do ringu a mlátí to hlava nehlava. Musím si pohlídat začátek, protože má explozivní sílu. Takže největší jeho přednostní je úder, aktivita, tlak. Co se týká jeho slabých stránek, tak mi přišlo, že má docela malý pohyb a dvoják nemá taky až tak kvalitní.“
Na střet s Rozickým pojedete až do Sydney. Jak zvládáte dlouhé cesty před souboji?
„Myslím, že to bude tentokrát v pohodě. Máme tam tři dny na oddech, takže si myslím, že to zvládneme.“
V čem vám byl ponaučením předešlý zápas s Britem Chrisem Billam-Smithem, který jste prohrál na body?
„Měl jsem tam chvíli nepozornosti. To mě potrestalo počítáním. A trochu bych měl zmírnit tempo, abych si do ničeho nenaběhl.“
Nesl jste prohru těžce?
„Každá prohra mrzí. Ale prostě to tak je, zase mě to posune dál. Snažím se proto brát prohru tak, aby mě namotivovala do dalších zápasů.“
Jak jste na tom se zraněními během přípravy?
„Žádný velký nebylo. Jen klasické bolístky, ale nic zásadního.“
Na čem se teď nejvíc snažíte pracovat, v čem byste se chtěl zlepšit? Nebo naopak posilujete hlavně své silné stránky?
„Snažím se zlepšovat komplexně. Jak kondičně, silově, tak i technicky. Nic konkrétního, jenom jsme teď dolaďovali styl, aby to platilo právě na Rozického.“
Využíváte třeba i služeb mentálního kouče?
„Nevím, to moc neuznávám. Myslím si, že kdo to nemá srovnaný, tak tomu nepomůže ani mentální kouč. Každý si to stejně musí v hlavě uspořádat sám. Samozřejmě, že někomu to může pomoct, když ho někdo správně nasměruje. Já to ale asi nijak nepotřebuju. I když… Mým mentálním koučem je manželka, která mě dostrkává do mnoha věcí.“ (usmívá se)
Sám už jste se nechal tetovat, váš soupeř je v tom ale dost napřed. Co na to říkáte, chcete jednou dojít tak daleko?
„Tetování má dost, no. (směje se) Ale v takové míře bych tomu asi neholdoval, myslím, že je to už moc, připadá mi to nevzhledný, nelíbí se mi to.“
Související články
