Letošní Giro d'Italia přineslo zase jeden démonický zápis do historie cyklistiky. V rozhodující sobotní etapě předvedl Simon Yates, jak se ideálně pomstít jednomu z italských kopců a smazat černé vzpomínky. Díky útoku na Colle delle Finestre, kde před sedmi lety přišel o výhru na Giru, tentokrát přetáhl růžový dres na svá ramena. Isaaca del Tora nakonec porazil o 3:56 minuty.
Je to příběh, který by si zasloužil i filmové zpracování. Příběh, jehož závěrečným scénám se před jeho odehráním dokonce i jeho hlavní aktéři tak trochu vysmáli. Přesto jej všichni účastníci sehráli tak, jak si ho režiséři vysnili. Byli jimi v tomto případě Simon Yates a sportovní ředitelé týmu Visma-Lease a Bike. A především sám život.
Start ovlivnil Froome
V úvodních scénách se vracíme do roku 1992, kdy se 7. srpna do rodiny Yatesových v britském Bury narodili dva chlapečci – dvojčata. Jeden dostal jméno Adam Richarl a druhý Simon Philip.
Jejich táta John se věnoval dráhové cyklistice. Během léčení zranění mu závodění a kamarádi chyběli, a tak se vydal i se syny do svého klubu pozdravit parťáky. Vidět kluky prohánějící se po velodromu byl pro Simona s Adamem velký zážitek, který si chtěli vyzkoušet.
Dvojčata začala jezdit na silnici i na dráze. Simona si dokonce vybrali do britského národního týmu na Hry Commonwealthu v roce 2010. Pokoj na této pro Brity nesmírně významné akci sdílel s chlapíkem, který by klidně mohl dostat Oscara za výkon ve vedlejší roli, jak významný pro celý tento příběh byl. A vítězem se tává… Chris Froome.
Kariéra Simona Yatese, jehož vždy doprovázel brácha Adam, se vyvíjela skvěle. V rámci dramatičnosti v jinak idylickém scénáři však přišlo i škobrtnutí. Konkrétně šlo o dopingovou kauzu. V té době už dvojčata Yatesova závodila za prvodivizní australskou sestavu Orica-GreenEdge.
Na scéně doping
Psal se rok 2016 a v testu během etapového závodu Paříž-Nice bylo u Simona odhaleno vyšší množství zakázané látky terbutalin. Tým vzal tehdy veškerou odpovědnost na sebe, přesněji týmového lékaře, jenž prý zapomněl zažádat o terapeutickou výjimku na lék na astma. Výsledkem byl pro Simona čtyřměsíční zákaz činnosti.
Časem se na celou kauzu zapomnělo. Třeba i kvůli další důležité kapitole v tomto dechberoucím příběhu. V něm se osudovou Grand Tour stalo Giro d'Italia. Už v roce 2018 tady byl velmi blízko celkové výhře. Do 19. etapy nastupoval v růžovém dresu. Na druhém místě za ním vyčkával Tom Dumoulin s mankem 28 sekund, 2:43 minuty ztrácel Domenico Pozzovivo a 3:22 Froome.
Krutý kopec
A právě někdejší Yatesův spolubydlící z Her Commonwealthu sehrál v etapě mimo jiné přes Colle delle Finestre mistrovskou epizodní roli. Finestre není až tolik prudký kopec, jeho náročnost spočívá v tom, že druhá polovina nevede po asfaltu, ale po šotolině. A právě toho využil rodák z Keni naprosto dokonale. Na štěrkovém úseku zaútočil. Jelikož to bylo dlouhých 80 kilometrů do cíle, nebral ho nikdo ze soupeřů vážně. Jenže Froome v dechberoucí etapě všem ukázal, že možné je úplně všechno.
Naopak Simon Yates jedoucí v růžovém trikotu lídra si na Finestre vybral černý den a etapu dokončil až 38 minut za krajanem. Přišel o růžový dres a propadl se až do druhé desítky celkového pořadí. Od té doby ho Finestre strašilo ve snech. A to, i když si o pár měsíců později spravil náladu výhrou na španělské Vueltě.
Dvojčata jdou od sebe
Ke stěžejním událostem Britovy kariéry patřilo i po dlouhých letech rozdělení dvojčat. To když se brácha Adam rozhodl, že chce své živobytí ještě někam posunout a v roce 2021 přestoupil do domácího Ineosu. Dva roky poté se přesunul do UAE Team Emirates.
Simonovi trvalo dlouho, než opustil australský celek, ale přeci jen se k tomu loni odhodlal. Od této sezony obléká černo-žlutý dres nizozemské sestavy Visma-Lease a Bike. Závodník, který se snažil mnohokrát vyhrát podniky velké trojky, už začínal ztrácet sebevědomí a do týmu, kde je hlavním lídrem Jonas Vingegaard, šel s tím, že bude hlavně pomáhat. Přesto dostal příležitost na letošním Giru jet zase na sebe a pokusit se o celkové pódium.
První týden nebyl pro vrchaře jeho ražení, ale ve druhém už se začal drápat pořadím nahoru. V hlavě přitom měl stále hlavní myšlenku: Blíží se dvacátá etapa a odveta s Colle delle Finestre.
„Toto stoupání a rok 2018 jsem měl pořád někde vzadu v hlavě. Když jsem se dozvěděl trasu tohoto Gira, věděl jsem, že bych tady chtěl být a uzavřít tuto kapitolu,“ hlásil Simon.
Geniální plán s úsměvy
Jenže ještě den před velkou bitvou s osudovým kopcem, kdy okupoval třetí příčku, a etapa se mu nepovedla podle představ, mluvil jinak. „Uvidím, když budu mít lepší nohy než dnes, tak se o něco pokusím,“ znělo skoro až poraženecky z jeho úst.
Jednou věcí si byl totiž jistý – nemá na to reagovat na nástupy Richarda Carapaze a Isaaca del Tora v růžovém. Společně se svým dvojčetem, na tomto Giru ve službách Mexičana, totiž není výbušný typ. Zdobí je spíš konstantní tempo, ale s ohromnou vytrvalostí.
A tak, stejně jako se to podařilo před sedmi lety Froomeovi a celku Sky, chtělo to i teď vymyslet geniální plán. Jenže když prý na poradě před etapou ředitelé představili ideální scénář, mnohé to spíš pobavilo, než že by jej brali vážně. Pak tedy přišla realistická varianta, a jak se později ukázalo, geniální taktické rozhodnutí, kterému pomohlo i ohromné štěstí. Do denního úniku se dostal Wout van Aert a současně do něj UAE Emirates neposlali žádného svého zástupce.
Favority zaskočil
Jak se vše odehrálo poté, všichni vědí. Do konce filmu nezbývá mnoho minut a divák může sledovat, jak Simon při výjezdu ve Finestre začíná ujíždět Carapazovi s Del Torem. Ti jej podcenili a současně se soustředili jen jeden na druhého.
Článek pokračuje pod příspěvkem
S přibývajícími kilometry náskok Simona narůstá, až přijde TA chvíle – Yates se virtuálně obléká do růžového dresu. Účty s Finestre se uzavírají a monstrózní výkon přiváží na konec štěrkového úseku Simona s velkou nadějí, že to, v co sám ani nevěřil, by se mohlo stát skutečností. V klesání na něj totiž čeká parťák z Vismy Van Aert. Belgičan mu následně na rovině před výjezdem do cílového Sestriére výrazně ušetří síly, když jede před ním a udává svému lídrovi tempo, díky kterému postupně náskok na Del Tora narůstá na několik minut.
V závěrečném kilometru, kdy se už jistý vítěz tohoto ročníku blíží do cíle, pošle na kameru úsměv. Tato sportovní story pak za zvuku vítězné hudby končí záběry na objímajícího se Simona Yatese se členy týmu, později také s bráchou Adamem, a také na lesknoucí se oči vítěze 108. ročníku Giro d'Italia a nápis Simon Yates na Nekonečné trofeji.
Klapka, konec!
Nebo že by ještě přídavek za titulky? „Sám jsem o tomto scénáři pochyboval, spíš než růžový dres jsem chtěl jako odvetu za rok 2018 vyhrát tuto etapu. Jsem rád, že jsem uzavřel kruh a štěstí teď stálo při mně,“ vyznává se Yates oblečený v růžovém dresu. A teď už opravdu konec.
Celkové pořadí Giro d'Italia 2025
Vrchařská soutěž (modrý dres)
Fortunato (XDS-Astana)
Sprinterská soutěž (fialový dres)
Pedersen (Lidl-Trek)
Soutěž mladíků (bílý dres)
Del Toro (UAE Team Emirates-XRG)
Pořadí | Jméno | Země | Tým | Čas |
---|---|---|---|---|
1. | Simon Yates | Velká Británie | Visma-Lease a Bike | 82:31:01 |
2. | Isaac Del Toro | Mexiko | UAE Team Emirates-XRG | -3:56 |
3. | Richard Carapaz | Ekvádor | EF Education-EasyPost | -4:43 |
4. | Derek Gee | Kanada | Israel-Premier Tech | -6:23 |
5. | Damiano Caruso | Itálie | Bahrain-Victorious | -7:32 |
6. | Giulio Pellizzari | Itálie | Red Bull-Bora-hansgrohe | -9:28 |
7. | Egan Bernal | Kolumbie | Ineos Grenadiers | -12:42 |
8. | Einer Rubio | Kolumbie | Movistar | -13:05 |
9. | Brandon McNulty | Spojené státy | UAE Team Emirates-XRG | -13:36 |
10. | Michael Storer | Austrálie | Tudor | -14:27 |
57. | Mathias Vacek | Česko | Lidl-Trek | -2:42:59 |
132. | Josef Černý | Česko | Soudal-Quick Step | -5:29:33 |