Mezinárodní cyklistická unie (UCI) provedla během uplynulého 105. ročníku Tour de France celkem 164 rentgenových testů závodních kol se zaměřením na mechanický doping, který představují třeba podpůrné motorky. Ve všech případech byl výsledek negativní. Také do cyklistiky zároveň pronikl systém VAR, právě jako další možnost kontroly podezřelých kol.
Jak již v březnu přislíbil prezident UCI David Lappartient, unie ještě zesílila snahu při kontrole mechanického dopingu. Využívá speciální mobilní kontrolní buňky se zabudovaným rentgenem, termální kamery, ale zavedla i VAR, když také pečlivě studuje veškeré televizní záběry ze závodu s cílem pomoci rozhodčím odhalit jakékoliv podezřelé kolo či jeho případnou výměnu.
Zatímco po každé z etap došlo na pět až deset rentgenových testů, celkem 2852 kontrol bylo provedeno technologií magnetického snímání před startem každé z 21 etap letošní "Staré dámy". Termální kamery pak byly v akci vždy během závodu.
"UCI v rámci boje proti mechanickému dopingu prováděla velmi důkladné testování různými technologiemi a každý z testů měl negativní výsledek. Cílem pro nás je, abychom eliminovali nejen mechanický doping jako takový, ale i veškerá podezření v tomto ohledu," prohlásil Lappartient.
Déle přetrvávající podezření o mechanickém dopingu v profesionální cyklistice nabrala reálné obrysy v roce 2016 po mistrovství světa v cyklokrosu v Zolderu. Tehdy inspektoři objevili v kole Belgičanky Femke Van Den Driesscheové motorek s baterií ukrytou v sedlovce. Motor byl ovládán pomocí bluetooth technologie tlačítkem umístěným pod páskou na řidítkách.
Tehdy teprve devatenáctiletá závodnice se údajně kvůli finanční náročnosti odmítla hájit a záhy oznámila konec kariéry. Stala se tak historicky první potrestanou cyklistkou za takzvaný mechanický doping. Kromě zákazu činnosti do roku 2021 musela zaplatit pokutu 20.000 franků (492 tisíc korun) a přišla o tituly mistryně Evropy do 23 let i belgické šampionky ve stejné věkové kategorii.
