Byla to etapa, kterou si Francouzi na svůj velký svátek naplánovali hezky, ale ve výsledku úplně dobře nevyšla nikomu. Tedy kromě jejího vítěze Michala Kwiatkowského, pro kterého to byl naprosto dokonalý den. Ale jinak? Francie ani teď neurvala výhru na Den dobytí Bastily. Být první chtěl i Tadej Pogačar, který může být spokojený „alespoň“ s dalšími osmi sekundami dolů ze ztráty na Jonase Vingegaarda. Dán je zase rád, že je stále ve žlutém. Dá se tedy čekat, že exploze přijdou o víkendu.
Davy fanoušků podél trati po celý den a v závěrečném, a vlastně jediném pořádném stoupání 13. etapy, takový šrumec, že si místy proklestili cyklisté jen velmi úzkou cestičku, kterou mohli pokračovat směr cíl. Takové byly oslavy největšího francouzského svátku, tedy Dne dobytí Bastily. Pro zemi galského kohouta však i tentokrát bez závěrečného ohňostroje v podobě vítězství domácího jezdce. To slavili naposledy v roce 2017.
Na nejvyšší příčku, kterou však bylo až 16. místo, dopravil v etapě na Grand Colombier francouzskou vlajku David Gaudu, jenž je momentálně také nejvýš postaveným domácím jezdcem v průběžné klasifikaci.
Do denního úniku, který opět vznikal delší dobu, se dostali tři Francouzi, ovšem žádný z nich není excelentním vrchařem, a tak místním fanouškům nezbývalo než doufat, že únik bude dostižen a bude moci zaútočit třeba právě Gaudu, Thibaut Pinot či Romain Bardet.
V dostižení uprchlíků doufal také celek druhého muže pořadí Tadeje Pogačara. A ačkoliv jeho kolegové z UAE Emirates vynakládali na špici pelotonu úsilí, dosáhnout tohoto cíle se jim nepodařilo.
„V této etapě se dařilo úniku a Michal Kwiatkowski byl hodně silný,“ smekl Pogačar klobouk před Polákem, který dojel na vrchol jako první. Přitom v začátku kopce to nevypadalo, že by to měl být jeho den. Když trojice kolegů z úniku Quentin Pacher, Maxim van Gils a James Shaw šlápla do pedálů, jezdci stáje Ineos Grenadiers se vzdálila.
Ten si ale dál jel své tempo, a zatímco jim s přibývajícími stovkami metrů ubývaly síly, on si jel dál to své, dojel je, předjel a uháněl pro další vítězství v etapě Tour de France. To první získal v roce 2020, kdy tehdy v objetí projeli cílovou pásku s parťákem Richardem Carapazem.
„Vyhrát na vrcholu stoupání jako je toto je něco neskutečného. Mám zde vzpomínky třeba i s Eganem Bernalem, který tady téměř odstoupil. A pak vítězství s Richardem, jeli jsme úplně naplno, dojeli jsme společně do cíle, a už 15 kilometrů před páskou jsme věděli, že vyhrajeme. Teď to byl jeden z nejtěžších kopců v životě,“ rekapituloval třiatřicetiletý někdejší mistr světa.
Za ním se pak sváděl úplně jiný boj ve skupině hlavních favoritů. Tam udávali tempo Pogačarovi domestici, ale dostihnout Kwiatkovského se jim nepovedlo. Když už to vypadalo, že takto dojedou v poklidu i do cíle, zvedl se Adam Yates, který skupinu dost protřídil.
Hned za ním vystřelil největší pomocník Vingegaarda Sepp Kuss, následovaný Pogačarem a mužem ve žlutém, chytli se jich také Jai Hindley, Tom Pidcock či Simon Yates.
V samém závěru, necelých 500 metrů před cílem, se pak rozhodl Pogačar, že prověří svého největšího rivala. A ono to zase dalo nějaký ten čas k dobru. V cíli byl o 4 sekundy dřív než Dán, navíc to stihl na třetím místě, za což obdržel další čtyřsekundový bonus.
V rozhovoru pak prozradil, že nyní je jeho cílem právě stahovat náskok žlutého muže (9 sekund) kousek po kousku. „Tour je pořád dlouhá a pro nás je to dobrá situace, jdeme takto den po dni a vyhlížíme situace, kde ubrat pár sekund. Teď to byl opravdu dobrý týmový výkon, každý díky tomu bude sebevědomý a bude to pro něj motivace, i přes to, že to nebylo vítězství. I když trochu přeci jen ano, na žlutý dres,“ pochvaloval si nakonec Pogačar. Ten vítězný pocit na Grand Colombieru zná z roku 2020, kdy pak v legendární časovce předposlední den vysvlékl z maillot jaune krajana Primože Rogliče a slavil první ze dvou celkových triumfů na Staré dámě.
Teď by tento počin rád napodobil, jenže Vingegaard a Jumbo-Visma jsou připravení na tvrdé boje. Už o volném dnu Dán řekl, že mají plán, jak Pogačara zlomit. A dá se čekat, že se s ním vytasí právě o tomto víkendu, kdy mají závodníci před sebou etapy, které mají obhájci loňského prvenství maximálně sedět.
Navíc je otázkou, zda tým z Emirátů v páteční etapě neudělal taktickou chybu a Pogačarovy pomocníky příliš nevyčerpal při marné snaze o dostižení jezdců na čele. Pozorný divák si totiž mohl všimnout, že Jumbo-Visma naopak své muže šetřilo, v závěru zůstal s Vingegaardem jen Kuss, a už i o dost dřív kolem žlutého trikotu příliš mnoho těch černo-žlutých nebylo.
V pondělí si Slovinec pochvaloval souboj s Dánem, že na sebe pořád házeli bomby. Uvidíme tedy, jaké má ve svém arsenálu připravené nizozemská sestava.
Témata:
cyklistika, sport, Francie, Tour de France, Egan Bernal, Emirates, Primož Roglič, Sepp Kuss, Thibaut Pinot, Tadej Pogačar, David Gaudu, Ineos Grenadiers, Cyklistika na Heureka.cz
Související články
