Zdálo by se, že hlavně to, kdo v Nice oblékne žlutý dres, je, oč letos běží. Jenže Tour de France je vždy plná dechberoucích příběhů. A jeden takový může dokončit Mark Cavendish. První příležitost dosáhnout magického čísla 35 v počtu výher na Staré dámě měl v pondělí. Jenže i on zůstal za pádem necelé tři kilometry před cílovou páskou. A tak musí v úterý trpět v těžkých horách, ale s nadějí, že ještě může dostat příležitost slavit. Jak mu věří čeští experti?
Celý peloton si uvědomuje, co přijde. Stoupání Galibier s vrcholem ve výšce 2642 metrů nad mořem je pro jedny příležitostí, pro jiné velkým strašákem. Mezi lídry druhé skupiny rozhodně patří Mark Cavendish. Sprinterský veterán, jenž si úvodní dvě etapy v horkém počasí hodně protrpěl, má letos jasnou misi s názvem Projekt 35.
Rodák z ostrova Man se chce díky pětatřicáté výhře na Tour de France osamostatnit v historických tabulkách, jimž nyní vládne spolu s cyklistickou legendou Eddy Merckxem. A Cavendishovým polem působnosti jsou jednoznačně sprinty. Jenže v době, kdy na nedávném belgickém šampionátu byl suverén Jasper Philipsen, loňský vítěz zeleného dresu a čtyř etap, poražen mladou střelou Arnaudem de Liem, to bude mít devětatřicetiletý Cavendish zatraceně těžké.
O první příležitost už přišel v pondělí, kdy byl skutečný hromadný dojezd překažen pádem 2,8 km před cílem. I když sám Manxman už před etapou přiznal, že to asi ještě nebude den pro něj. „Tuto etapu nevnímám jako úplně ideální příležitost, protože i normálně, bez takto těžkého začátku, mi to chvíli trvá, než se rozzávodím.“
Jak tedy vidí jeho šance na historický zápis experti? Různě, na jednom se ale shodnou: Cavendishe odepisovat rozhodně nemůžete.
„Myslím si, že je to skoro nemožné. Ale jemu se povedl krásný návrat před třemi lety a pak ještě dokázal vyhrát i etapu na Giru. Je to zkušený závodník. Nicméně těch kohoutů je tam na smetišti víc a jsou to mladí kluci, jejichž výkonnost je přeci jen někde jinde,“ říká Ján Svorada, vítěz tří etap na Tour de France.
Jako někdejší sprinter si ale uvědomuje i to, co se potvrdilo v pondělí. Že sprinty a obecně cyklistika nejsou vždy čistě jen o výkonu. „Každý spurt je jiný a někdy se dá i zkušeností a taktickou jízdou něco získat. A samozřejmě potřebujete i štěstí. Ale znovu říkám, že to na další vítězství spíš už nevidím. Dost by mě to překvapilo.“
To René Andrle, sportovní ředitel týmu Israel-Premier Tech, který má na Tour také silného konkurenta pro Cavendishe v podobě Pascala Ackermanna, je optimističtější.
„Všechno je možné. Může se stát, že dobře zasprintuje, že se mu to povede a překvapí, stejně jako v minulosti. Určitě je tam plno velkých jmen. Ale nikdy se nedá říct, že nemůže vyhrát, já myslím, že může.“
Mezi cyklisty, a dokonce ani mezi Cavendishovými rivaly, nenajdete snad nikoho, kdo by Britovi kýženou výhru nepřál. Peter Sagan, který byl po střetu s „Cavem“ vyloučen z Tour 2017, se ve studiu ČT sport vyjádřil takto: „Byl bych rád, kdyby se mu 35. vítězství podařilo a zapsal se do historie. I když on už tam je.“
Všichni ale také vědí, že cesta k němu je velmi trnitá. „Viděl jsem nasazené sprintery, a jestli vyhraje, tak klobouk dolů. Už ho asi můžeme označit za nejlepšího sprintera všech dob, ale tím by to zakončil úplně neskutečně. Sám nechápu, jak dokáže být tak rychlý v třiceti devíti letech. Ale bude to mít strašně těžké, a jestli dá bednu, tak to bude velký úspěch,“ myslí si Leopold König, bývalý profesionál a současný ředitel závodu Czech Tour.
Další sprinterská příležitost přijde ale nejdřív až v 5. etapě. A konkrétně pro Cavendishe, který se vůbec nevyžívá v kopcích, spíš až v šesté. Úterý je den pro vrchaře a adepty na celkové vítězství. Ve žlutém dresu do ní vyjede Richard Carapaz. Ten má sice pořád stejný čas jako Tadej Pogačar, Remco Evenepoel a Jonas Vingegaard, ale v Turíně projel cílem jako čtrnáctý, čímž výrazně vylepšil součet umístění z prvních tří etap. A právě ten v případě stejného času o udělení maillot jaune rozhoduje.
Posílen historickou pondělní výhrou vyjede do první horské etapy s celkovým převýšením 3600 metrů eritrejský cyklista Biniam Girmay, jenž v Turíně ovládl sprint pádem protříděné skupiny. Stal se tak prvním Eritrejcem s triumfem na Tour de France, africký primát už mu vyfoukl před pěti lety Jihoafričan Daryl Impey.
„Chci poděkovat bohu, že mi dopřál tuto příležitost věnovat se profesionální cyklistice, v tomto týmu. Děkuji rodině, manželce, všem lidem z Eritreje. Jsem rád i za tým, pro který je to také první vítězství na Tour,“ otíral si slzy dojetí jezdec týmu Intermerché-Wanty.
V úterý to ale bude o úplně jiných závodnících, těch úplně nejlepších.