50 kilo! Anorexie hrozí i cyklistům. Proč „horské blechy“ ještě hubnou?
Vidíte, jak jsou ti kluci hubení? A jak jim to vůbec může potom jet? Otázky, které napadnou každého, kdo se podívá na některé vrchaře v profipelotonu. Valentin Paret-Peintre, jenž letos vyhrál etapu na italském Giru, váží údajně jen 52 kilogramů! A není jediný. Mantrou cyklistů je totiž watt na kilo. Proč někteří hubnou a třeba Pogačar tolik nemusí? Jaká rizika to přináší a proč jsou profíci mimo ohrožení?
Když vidíte postavy největších současných cyklistů jako Mathieu van der Poel, Tadej Pogačar, Jonas Vingegaard, Wout van Aert a podobně, zarazí vás jejich hubené postavy. Ano, jsou to sportovci, trénovaní, je to normální. Ale co pak pohled na ryzí vrchaře? Přezdívka „horské blechy“ asi není úplně od věci, že?
Třeba nejlepší český závodník do hor Jan Hirt má podle oficiálních údajů 181 centimetrů a 62 kilogramů. Pokud však zalovíme ve francouzských vodách, jsou tato čísla ještě děsivější. Valentin Paret-Peintre, vítěz etapy na Giro d´Italia 176 cm/52 kg. Kenny Elissonde, který před lety vyhrál etapu na španělské Vueltě 169 cm/52 kg. A účastník této Tour de France David Gaudu 172 cm/53 kg.
Přesto v horách podávají neskutečné výkony. A někteří, aby svá vystoupení v těžkých kopcích zlepšili, mnohdy ještě hubnou. Řídí se totiž cyklistickou
