Romana Barboříková
3. listopadu 2020 • 04:40

Štybar o Vueltě: Angliru je očistec. Teď se o něco v etapě pokusím i já

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Nezmarova vize a Kaniovy peníze: nový Liberec. Co Kulenovič a Slavia?
SESTŘIH: Everton - Liverpool 2:0. Překvapení v Merseyside derby, Reds se vzdaluje titul
VŠECHNA VIDEA ZDE

Dva týdny španělské Vuelty už má Zdeněk Štybar za sebou. A ačkoliv si nejprve myslel, že to s jeho formou půjde spíš dolů, opak je pravdou. I proto si nyní, kdy jsou po úterní časovce na programu kopcovité etapy, může pomýšlet i na úspěch v některé z nich. Důležité ale bude, jak tělo zregeneruje i po nedělním Angliru. „To byl očistec. Takový kopec jsem v životě nejel,“ přiznal závodník týmu Deceuninck-Quick Step. A našel i pozitivum na tom, že kolem trati teď chybí diváci: „Aspoň se můžeme rozhlédnout po krajině, protože většinou to přes ty lidi nevidíme,“ smál se český cyklista.



Jak se cítíte po dvou týdnech závodění?
„Lepší se to každým dnem, za což jsem rád. Původně jsem si totiž myslel, že s přibývajícími kilometry v nohou to bude horší a horší. Teď doufám, že mi pomůže volný den a i při časovce si trochu orazím, a že to už v klidu doklepu.“

V neděli jste absolvovali výjezd na Angliru. Co pro vás jako klasikáře znamená takový brutální kopec?
„To je očistec. Takový kopec jsem nikdy v životě nejel, je to hodně tvrdé. Ale my tam nejedeme o čas, ale hlavně to dojet, takže se to dá zvládnout. Ale je to nekonečné. Tím, jak je to prudké, kilometry neubývají. Vidíte ceduli tři kilometry do cíle, jedete dál, ale ty dva jsou pořád v nedohlednu. Když tam jedete rychlostí sedm osm kilometrů v hodině, hrana devět, tak to samozřejmě neutíká.“

Co vám tam probíhalo hlavou?
„Ze začátku jsem měl hrozný den, vůbec se mi nejelo dobře, ale pak jsem se nějak rozjel, takže jsem se v tom naštěstí úplně moc netrápil. Spíš jsem tam dal nejlehčí převod, co jsem měl, a snažil jsem se to vyjet ve svém tempu až nahoru, nikam jsem nechvátal. Tyhle dojezdy jsou totiž pro mě i o tom pošetřit síly, jak nejvíc to jde.“

V posledním týdnu je nyní časovka, kterou jste sám zmínil, že bude odpočinkovější, ale pak jsou v itineráři tři kopcovité etapy, z nichž první dvě by vám mohly sedět. Pokusíte se v nich dostat do úniku a třeba i vyhrát?
„Pokud to půjde, tak moc rád. Bude záležet, jak zareaguju na volný den a časovku. Doufám, že to bude pokračovat jako doposud, že se budu lepšit každým dnem a pokud to tak bude, určitě se o něco pokusím. Opravdu cítím, že se lepším každým dnem.“

Dva týdny španělské Vuelty už má Zdeněk Štybar za sebou.
Dva týdny španělské Vuelty už má Zdeněk Štybar za sebou.

Studoval jste si tyhle etapy, která z nich by vám mohla nejvíc sedět? V páteční už jsou větší kopce, ale ty dvě předtím vypadají lépe.
„Přesně tak. Ale jeden z těch dojezdů bude na spurt, takže to určitě pojedeme na Sama Bennetta, máme tady i Andreu Bagioliho, který tyhle dojezdy taky umí. Takže bude záležet, jak se kdo bude cítit a kdo jak na tom bude.“

Jaké je závodění ve Španělsku na podzim?
„V pondělí pršelo, takže jsme si asi volný den vybrali dobře. Některé dny sice byla trochu zima, ale teď o víkendu bylo krásně. Na závodění to bylo příjemné. Teď na další dny se sice trochu ochladí, ale myslím, že si vůbec nemůžeme stěžovat. Opravdu to vyšlo, bylo třeba i dvacet stupňů. Je teda pravda, že na dlouhou etapu (čtvrtek 230 km) to zatím vypadá blbě, že bude pršet, což bude nepříjemné. Ale jestli to bude jen tahle etapa, tak to musíme zvládnout.“

Není občas nebezpečné, když je mokro, i popadané listí na silnici?
„Ano, je to víc uklouzané. Je to trochu zvláštní, třeba v neděli v jednom sjezdu bylo tři čtvrtě kopce suchého, ale pak najednou jsme najeli do zatáčky a od ní už to bylo jenom mokré. Bylo to ve stínu, pod stromy, napadané listí. Ani to nebylo pořádně vidět, takže pak je to už opravdu trochu nebezpečné.“

Snad nic nezakřikneme směrem k výsledkům pondělních testů na COVID-19, ale zatím to vypadá, že cyklistická bublina funguje. Je to něco, co už po těch měsících berete automaticky, všechna ta opatření?
„Ano, bublina funguje perfektně. Jediné, kdy jsem se tady potkal s cizími lidmi, bylo, když mi nefungovala karta od pokoje a musel jsem jít na recepci. Máme nulový kontakt mimo bublinu a díky tomu cyklistika žije. Máme svého kuchaře, lidi kolem nás, nikam se nedostaneme. Máme to: autobus – start – cíl – autobus – hotel. Takže to vypadá, že to opravdu funguje.“

Jen je pak asi divné, když ani v horách není moc fanoušků kolem trati, ne?
„Je to divné, ale abych řekl pravdu, už jsem si na to zvykl. I když v neděli byla škoda, že bylo takové ticho. Ale aspoň se můžeme rozhlédnout po krajině, protože většinou to přes ty lidi nevidíme. (smích) Pro nás závodníky je škoda, že tam fanoušci nejsou, ale myslím, že můžeme být spokojení, že můžeme závodit.“

Deník Sport, Sport Magazín i časopis GÓÓÓL kupujte pohodlně ONLINE na iKiosek.cz »

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud