Únik? Těžký úkol, musí to mít smysl. Štybar se o to na Vueltě chce pokusit
Na loňském Giro d´Italia slavil Josef Černý etapové prvenství. Bylo to hlavně díky tomu, že vyčíhl správný moment, kdy se odpoutat od hlavního pole a stát se členem denního úniku. Pro české cyklisty je právě toto cesta, jak vyhrát závod. Ale i takový mistr této speciální „disciplíny“, jakým je Belgičan Thomas de Gendt, letos prohlásil, že je čím dál těžší se do denního úniku dostat. Jak je to náročné a kdy má smysl vynakládat tolik energie?
Denní únik. Pro mnohé cyklisty je to jediná možnost, jak se v etapových závodech pokusit o vítězství. Jenže vzhledem k tomu, že takových jezdců je hodně, nejde o nijak jednoduchý úkol. Na španělské Vueltě se o tom závodníci přesvědčují prakticky denně, kdy trvá často dlouhých 80 kilometrů, než se podaří alespoň menší skupince odtrhnout od hlavního pole a vytvořit si takový náskok, aby se nějakou dobu v popředí závodu udrželi, v ideálním případě takto i dojeli do cíle.
„Teď je opravdu těžší se do úniku dostat, ale spíš tím, že to trvá déle. Třeba i hodinu, hodinu a půl, skupiny teď odjíždějí až po nějakých 70 nebo i 80 kilometrech,“ potvrzuje i Zdeněk Štybar. Ten má se svým týmem Deceuninck-Quick Step na letošní španělské Vueltě za úkol hlavně právě tyto úniky dojíždět, aby se v závěru dostal ke slovu jejich sprinter Fabio Jakobsen. Zároveň ale Štybar věří i ve svou šanci, která by měla přijít právě z úniku.
„Určitě se o to pokusím, ale musím počkat na nějakou dobrou šanci, aby to mělo taky logiku. Nemá pro nás v tomhle týmu smysl pouštět se do úniků s pár lidmi, když je jasné, že se to sjede a je to akorát plýtvání energií. Pro nás je důležité pracovat pro Fabia a samozřejmě když bude šance pro nás, tak do toho půjdeme. Ale musí to mít smysl,“ upozorňuje český jezdec.
Se stejnou logikou jako Štybar k únikům přistupuje většina velkých týmů. Ty malé to ale berou zcela opačně, zejména když jde o velké etapové závody. „Třeba na Tour de France bylo vždycky dost těžké dostat se do úniku. Protože Tour je tak mediálně sledovaná, že tam každý únik, i ten, který je předem odsouzen k neúspěchu, představuje tolik minut a hodin reklamy pro tým v televizi, že to důležité je a všichni do úniku chtějí jít,“ vysvětluje bývalý profesionál Ján Svorada.
A právě tady přichází na řadu ona logika, kterou zmiňoval Štybar. Pro tak velký tým, jako je ten jeho, je zbytečné plýtvat silami ve skupince, u které je předem jasné, že bude dojeta. Jenže pak je zde druhá strana mince, a to ta, že v případě úniků, do kterých má smysl se snažit dostat, má stejný nápad zase obrovská skupina závodníků. Jde často o kopcovité či horské etapy.
„Tady se ví, že únik do cíle dojede, protože tým vedoucího jezdce nemá ambice etapu kontrolovat tak, aby vyhráli. Jde jim jen o to přijet ve žlutém, růžovém či červeném dresu. A etapa je zároveň tak těžká, že ji nekontroluje nikdo, ani týmy sprinterů,“ dodává Svorada.
Co vše ovlivňuje to, že vytvoření skupiny uprchlíků pak trvá tak dlouho, jako to nyní vidíme i na Vueltě? Je zde hned několik faktorů, které hrají roli. „Jde o to, aby ve skupině byli dostatečně silní závodníci, kteří jsou schopni to odtáhnout z balíku. Ale zároveň tam nesmí být nikdo, kdo ‚zavazí‘ v celkovém pořadí a někoho ohrožuje. Proto často vidíme neustálé nástupy, protože tam buď některý tým, který tam chtěl být, chybí a zkouší to dojet, nebo je tam někdo, kdo vadí v celkovém pořadí nebo nějaké soutěži (vrchařské, sprinterské). Než jsou tam správní lidé, stojí to spoustu sil,“ říká trojnásobný vítěz etap na Tour de France.
Navíc jak doplňuje Štybar, k vytvoření denního úniku je třeba i patřičný terén a situace. „Když je na začátku etapy rovná široká silnice, tak tam balík letí rychle, a když se jede šedesátkou, tak z toho nemůžete jet sedmdesátkou, abyste odjeli z balíku. Nebo když byl start do kopce, tak taky trvalo dlouho, než skupina odjela. Podařilo se to až někde za kopcem, když se balík zastavil.“
Napomoci únikům může podle něj i současné horko ve Španělsku. „Často to teď v těch vedrech je třeba i tak, že dojde lidem pití, musí zajet dozadu do aut pro bidony, tak toho někdo využije a vepředu odjede. Ale to je taky až víc než po hodině,“ uvádí příklad Štybar.
Také v dnešní etapě určitě uvidíme snahy o denní únik, ovšem půjde opět spíš jen o případ zviditelnění sponzorů. Na programu je totiž jedna z posledních rovinatých etap, tedy šance pro sprintery. A ačkoliv těch pravověrných už v pelotonu tolik nezbylo, Jakobsen nechybí, takže dnes určitě české závodníky Štybara a Josefa Černého uvidíme v popředí pelotonu.
Etapy na Vueltě 2021, které ovládl závodník z úniku
| 3. etapa | Rein Taaramäe | 1:45 minuty před hlavním polem |
| 6. etapa | Magnus Cort Nielsen | výhru uhájil těsně |
| 7. etapa | Michael Storer | 3:33 před hlavním polem |
| 9. etapa | Damiano Caruso | 1:05 před hlavním polem |
| 10. etapa | Michael Storer | 11:49 před hlavním polem |
