V sanitce jsem brečel, říkal zraněný Sánchez. Hry ještě nevzdává
Cestou do nemocnice po pádu v osmé etapě Tour de France se španělský cyklista Samuel Sánchez rozplakal. Nebylo to však bolestí, kterou mu způsobila zranění z velmi tvrdé srážky se zemí.
„Brečel jsem hodně, protože jsem věděl, že jsem letos na Tour mohl dokázat velké věci. I když jsem v sobotu nabral trochu ztrátu, cítil jsem se lépe a lépe. Když nemáte formu a zraníte se, vzdáte závod a hned se mentálně posunete dál. Jenže já věděl, že se mi bude dařit.“
Vítěz vrchařské soutěže loňské Tour se ošklivě potloukl při pádu v nedělní etapě. „Všichni prudce zabrzdili, někdo mě zatlačil zezadu a letěl jsem přes řídítka,“ vybavoval si pro noviny Deia.
Na chvíli ztratil vědomí. „Jakmile jsem dopadl na zem, věděl jsem, že je všechno fuč. Ani jsem se nepokoušel pokračovat. Cyklisté poznají, když si způsobí velká zranění.“
Olympijský vítěz v silničním závodě z Pekingu 2008 vyvázl se zlomenou kostí v prstu na ruce, má zhmožděná záda a lopatku. Nepotvrdila se však zlomenina klíční kosti. Což je pro čtyřiatřicetiletého cyklistu před Hrami a obhajobou titulu dobrá zpráva.
„Doteď jsem si nezlomil žádnou kost. Všechno musí být jednou poprvé. Ale větší starosti než prst mi dělá rameno. Bojím se, jak na tom budou vazy. Musím na další vyšetření. Zdraví je přednější. A co se Her týká, musím mluvit i s koučem národního týmu. Jeho názor má velkou váhu.“
