Sto let a sto kilometrů. Francouz si dojel na kole pro další rekord
Speciálně pro něj museli vytvořit novou kategorii v knihách nejlepších výkonů, protože nikdo před ním se o podobný zápis ani nepokoušel. Nicméně Francouz Robert Marchand si místo v cyklistické historii jednoznačně zaslouží. Na světě už strávil století, ale s obdivuhodnou vitalitou láme rekordy.
Zatímco sté narozeniny oslavil Marchand rekordem v hodinovce, při níž ujel 24 251 metrů, tentokrát si na velodromu připsal historický výkon na 100 kilometrů. Tři sta kol obkroužil v čase 4:17:27. Naplánovaný průměr 22,5 kilometru za hodinu o maličko předčil.
„Vedlo se mi o trochu lépe, než jsem doufal, ale poslední kilometry už byly těžké,“ citovala agentura AFP muže, jemuž bude zanedlouho 101 let. „Nejvíc mě trápily ruce. A zadek. Snad mi zůstala nějaká kůže.“
V hledišti měl řadu fanoušků, k jízdě mu vyhrával harmonikář. „Příště bych prosil vojenskou hudbu,“ říkal pak s úsměvem rekordman, jenž o podobný zápis usiloval jako první. „Chtěl jsem být nejlepší na světě. Vím, že v Číně, USA, v Rusku už hledají někoho, kdo by překonal můj rekord,“ řekl Marchand.
Na kole jezdil od čtrnácti let. Pak ho životní cesta zavedla do Kanady i Venezuely. Pracoval jako hasič, prodejce či zahradník. Jako amatér boxoval. Ke kolu se vrátil znovu na konci šedesátých let. A když odcházel v 89 letech do důchodu, odjel zhruba 560 kilometrů při závodě Bordeaux – Paříž.
Na kole jezdí stále hodně, ale nejvýš už sto kilometrů za den. „Cítím se jako obyčejný chlapík. Na sto let. Cítím se dobře. Ještě chci nějakou dobu jezdit.“
Marchand je i ve svém věku zcela soběstačný, vaří si, uklízí, stále řídí auto. Vitalita drobného muže, jenž váží kolem padesáti kilo, zaujala i vědce. Ti ho každé tři měsíce podrobují testům, aby zjistili, v čem vězí jeho dlouhověkost.
„Říkali mi, že mám tělesnou konstituci muže starého pětapadesát let. Myslí si, že je to genetikou,“ prozradil Francouz výsledky vědeckého zkoumání. Sám má prozaičtější vysvětlení.
„Nikdy jsem nekouřil. Jinak jsem si nic neodpíral. Ani víno, ani jídlo, ani ženy. Ale vše s mírou. A moje rada? Prostě se hýbejte. Cvičím denně. Procvičím celé tělo, díky tomu jsem ohebný. Když někteří lidé dosáhnou osmdesátky, začnou hrát karty a jsou nepohybliví. Já ne. Nikdy jsem nevydržel v klidu.“
