Mistryně světa Kozlíková: hořký závěr, láska ke kouči i její současný život

Lada Kozlíková dnes u svého penzionu
Bývalá mistryně světa Lada Kozlíková v restauraci penzionu, který vlastní s manželem
Penzion, kterému se po konci kariéry věnuje cyklistka Lada Kozlíková
Cyklistka Lada Kozlíková na vyhlášení ankety Sportovec roku 2002
Lada Kozlíková na olympiádě v Pekingu
Lada Kozlíková na olympiádě v Pekingu 2008
Lada Kozlíková na snímku z roku 2004
11
Fotogalerie
Cyklistika
Začít diskusi (0)

Veleúspěšnou kariéru ukončila před osmi lety. Nyní cyklistka Lada Usnulová Kozlíková poodhalila, co za jejím rozhodnutím stálo. Pro server welovecycling.cz také prozradila, jak vypadá její život dnes. Z dráhové mistryně světa a účastnice tří olympiád je spolumajitelka penzionu.

Byl to paradox. Jak dnes přiznává, při působení v cizině zažívala Kozlíková lepší atmosféru než v domácích podmínkách. „Já se ve všech zahraničních týmech cítila daleko líp. Zažila jsem lepší chování, vzájemnou úctu. Chovali se ke mně jako k vlastní a doma jsem často zažívala hořkou realitu,“ vypráví cyklistka, která zářila na silnici i na dráze.

I to vedlo k tomu, že se rozhodla kariéru ukončit a cyklistický svět opustit. „Já prostě nemám ráda, když se k sobě lidi chovají hnusně. Ubíjelo mě to. Proto když dnes dostanu otázku, proč nedělám trenérku, říkám, že by mě to prostředí možná zničilo.“

Ke konci kariéry přispěla i tragédie v životě jejího trenéra Břetislava Usnula, kterému tragicky zahynul syn Jan. Vztah Usnula a Kozlíkové postupně přerostl v lásku, v dubnu 2014 se vzali.

„Byla mezi námi vzájemná důvěra, dobře jsme spolu komunikovali, měli jsme podobné názory. Někdy to občas i jiskřilo, protože já viděla závod nějak z toho kola a Břeťa z pozice trenéra třeba jinak. Ale to je normální. Postupně se vše někam posouvalo, ale definitivně nás spojilo to, co se stalo Honzovi. Jsem ráda, že jsme k sobě našli cestu. Máme hezké manželství a vyhovujeme si,“ popsala Kozlíková.

Hned po zásadním rozhodnutí o konci kariéry věděla, co bude další náplní jejího života. S partnerem postavili penzion, který dodnes provozují. „Vybudovali jsme ho prakticky na zelené louce. Na samotě u lesa, kde nikdy nic takového nestálo. Ale říkali jsme si, že kolem vede mezinárodní cyklostezka v krásné přírodě a cyklisté by si k nám mohli najít cestu. Nebyla tu elektrika, voda, jen štěrková cesta. Ale všechno se postupně podařilo a dnes to funguje hezky. Je to pro mě velké zadostiučinění,“ říká pyšně.

Začít diskuzi

Doporučujeme

Články z jiných titulů