Samorost Kulhavý o zlatém závodu z Londýna: Drama v posledním kopečku!
Odmala při výjezdech do kopců předjížděl starší kamarády. Jaroslav Kulhavý vyrostl ve špíčkového bikera bez trenéra, přesto se musel dlouho zbavovat nálepky promarněného talentu. Už mu naznačovali, aby skončil, ale mezi elitu se probojoval ve správný čas. A pak přišel absolutní vrchol – v posledních metrech závodu na olympiádě v Londýně 2012. Nejen o tom se rozpovídal v pořadu Top moment na Mall.tv.
Rok 2011 Jaroslav Kulhavý úplně ovládl, ale olympijský rok byl až ten příští, ve kterém se mu na začátku tolik nedařilo. Připadal si jako dieselový motor, který se nakonec do velkých otáček rozjel ve správný čas.
„Už před tím závodem jsem věděl, že na tom jsem super a přepnul jsem hlavu do módu, že musím vyhrát. Jakmile jsem věděl, že jsme tři, tak říkám, že medaile super a člověk se strašně uklidní. Pak myslí, jak z těch tří udělat první místo,“ vypráví o úniku se Švýcarem Ninem Schurterem a Italem Marcem Fontanou.
Z trojice zbyli v Londýně dva. Čech a Švýcar, dvě obrovské hvězdy závodů na horských kolech. A o zlatu se rozhodovalo v posledních stovkách metrů. Ne na předposledním kopci, což byl původní český záměr, ale na tom úplně posledním.
„Měl jsem plán, kde zkusím závod rozhodnout, bylo to poslední těžké stoupání. Udělal jsem si náskok a říkal jsem si, že je to hotový, ale v předposledním sjezdu mě Schürter objel a já nechápal kudy. To mě vykolejilo: Co se děje, to nebylo v plánu. Musel jsem vymýšlet úplně nový plán, už těch míst, kde se dostat před něj, moc nebylo. Ve finále to bylo v posledním výjezdu, měl jsem to připravené, věděl jsem, jak jedou stopy a že je tam místo na předjetí. Pak už bylo jen esíčko do cíle, kde nebyl prostor na předjetí. Oba jsme moc dobře věděli, že kdo bude první na posledním kopečku, bude brát zlato,“ vzpomíná.
Přímo u trati ho v posledních metrech sledovala i Věra Čáslavská. Nejúspěšnější česká olympionička měla původně stát na místě prvního útoku, jenže intuice ji poslala ke klíčové zatáčce.
Po londýnské olympiádě vyhrál ještě MS v maratonu na horských kolech a z Ria přivezl stříbro. V posledních sezonách se mu sice tolik nedařilo, přesto věří, že ještě neřekl poslední slovo. I tak vyhrál všechno, o čem mohl snít.
