Jako sportovec sice začínal v sedle, jenže původně to bylo v tom koňském. Na kolo se dostal Kasper Asgreen tak, že si při sledování Tour de France v televizi řekl: To chci taky jednou zkusit! Jakou roli v jeho příběhu sehrálo vážné zranění Petra Vakoče? A jaká byla jeho cesta až k nedělní výhře na monumentu Kolem Flander?
Často si s tím ani mnohem zkušenější cyklisté neví rady. Jak vyzrát na Mathieu van der Poela? Jemu se to ale podařilo během deseti dnů hned dvakrát. A pokaždé Kasper Asgreen ohromil. Nejprve to bylo na konci března při klasice E3 Saxo Bank Classic, kde jel dlouho sám v úniku, poté byl dojet skupinou se Zdeňkem Štybarem, ale hlavně Van der Poelem. Už to vypadalo, že se schyluje k dalšímu sprintu, v němž Nizozemec všechny převálcuje. Jenže Asgreen ukázal svou chytrost, využil silničního ostrůvku, nastoupil a Van der Poel se po něm už jen díval, nezmohl se na odpověď.
O velikonoční neděli tito dva dojeli společně až do cílové rovinky v Oudenaarde. „Když jsem viděl, jak se závod vyvíjí, věřil jsem, že Mathieu dokáže vyhrát, že v tomhle závěru bude jasným favoritem pro sprint. Asi všichni předpokládali, že je to hotová věc, když budou tihle dva spurtovat proti sobě. Klobouk dolů před Asgreenem. Jel fakt dobrý závod a vyšlo mu to,“ řekl k závěrečnému sprintu, ve kterém jeho týmovému lídrovi Van der Poelovi došly síly, český cyklista Petr Vakoč.
Šestadvacetiletý vytáhlý Dán (měří 192 cm) si splnil svůj životní sen. Už dříve se nechal slyšet, že vyhrát některou z klasik je jeho hlavní cíl, pokud by to byly konkrétně Flandry, bylo by to víc než mistrovství světa. Už při své premiéře na nejvěhlasnější belgické jednorázovce před dvěma lety skončil překvapivě druhý. „Tohle je třešnička na dortu,“ rozplýval se Asgreen po svém nedělním vítězství.
Ze sedla do sedla
Přitom když začínal jako malý kluk sportovat, vůbec to nebylo v cyklistickém sedle. První sport, kterému se věnoval, byla koňská drezura. Jenže jak už to tak bývá, přišla puberta, jeho zájmy se výrazně změnily a koně už nebyly tím největším koníčkem.
Sportovat však musel, to byla podmínka jeho rodičů. „Jednou v létě jsem sledoval Tour de France a řekl jsem si: To bych chtěl někdy zkusit taky,“ vzpomínal v rozhovoru pro magazín 53x11.
Na kole už jezdil i dřív, ale pořídil si silniční a začal se tomu věnovat opravdu naplno. Brzy už objížděl i závody a hodně se zlepšoval. Jeho začátky v jedné z nejlepších klasikářských stájí mají české pozadí. Do týmu Deceuninck-Quick Step přišel v dubnu 2018. „Tým někoho potřeboval, měli jsme tři zraněné jezdce najednou,“ vysvětluje jeden z tehdy vážně zraněných Petr Vakoč.
Tehdy se dokonce říkalo, že Asgreen nebyl první volba manažera belgické sestavy Patricka Lefevera, ale byl první, v jehož případě bylo možné v průběhu sezony uskutečnit transfer. Ať je to, jak je to, tým nešel do ničeho neznámého. Mladého dánského cyklistu měli už otestovaného z lednového soustředění.
„Tým vždycky pozve tři až pět závodníků na soustředění, kde s námi trénují, testují je, sledují je a některé z nich pak vzali do týmu. Jedním z takových je třeba i Joao Almeida (loni na Giro d´Italia oblékal 15 dní růžový dres lídra závodu), toho jsem na soustředění potkal několikrát,“ vzpomíná český závodník. I když podle něj ve velmi silné konkurenci dalších mladíků, kteří se chtěli předvést v nejlepším světle, prý Asgreen nijak nevyčníval.
Přemýšlivý milovník kávy
Brzy se ale ukázalo, že tehdy třiadvacetiletý Dán byl dobrá volba. „Odjel perfektní sezonu. Hned první rok byl součástí týmu, který vyhrál na MS týmovou časovku. A ten další jel na Flandrech v podpůrné roli a dojel tam druhý. Předvedl úžasný výkon a od té doby to jde pořád nahoru. Co ukázal před týdnem na E3… Určitě se tím zařadil mezi top favority pro Flandry,“ chválí ho Vakoč.
Své kvality ukazuje každým rokem víc a víc. Je dánským šampionem posledních dvou let v časovce, loni získal i titul v silničním závodu. Proto nyní jezdí v červeném dresu a ne v modrém, jako většina jeho týmových parťáků včetně Zdeňka Štybara. A postupně si plní svůj cíl, tedy že se z role pomocníka dostává do pozice jednoho z lídrů na klasikách.
Jaký je mimo kolo? „Je spíš introvertní a vím, že má hodně velkou vášeň pro kávu. To má sice víc cyklistů, ale pro něj je to opravdu velký koníček. Je tišší, přemýšlivý, hodně se soustředil na závod,“ vybavuje si Vakoč, který už ale od minulého roku s Asgreenem v jednom týmu není.
Dánskému přízraku v tomto roce končí v belgické sestavě smlouva. Svými současnými výkony si říká minimálně o její prodloužení, navíc i o výrazné vylepšení podmínek.
Témata:
sport, Deceuninck-Quick Step, cyklistika, Tour de France, Zdeněk Štybar, Petr Vakoč, sprint, Vlámsko, Kasper Asgreen, Saxo Bank, Sport na Heureka.cz
Související články
