V Lutychu slavil Pogačar: Cyklistický sen! Valverde v úniku čtvrtý

Zbývalo třináct kilometrů do cíle, když se odpoutala pětice závodníků, kteří měli jasný úkol. Ovládnout třetí letošní monument, tedy jednu z nejvýznamnějších cyklistických klasik, Lutych - Bastogne - Lutych. Jeden z nich mohl být nejstarším vítězem, druhý zase jedním z nemladších. Alejandro Valverde a Tadej Pogačar.

Španěl právě v neděli oslavil 41. narozeniny. A kromě svíček na dortu chtěl sfouknout i čtyři soupeře v cílové rovince. Jenže závěrečný sprint, ve kterém s ním zápolili vedle Pogačara ještě mistr světa Julian Alaphilippe, další Francouz David Gaudu a Kanaďan Michael Woods, zahájil moc brzy. Ve výsledkové listině pak čtyřnásobnému vítězi této klasiky patřilo symbolicky čtvrté místo.

I tak byl ale spokojený. „Byl bych samozřejmě rád na pódiu, a výhra by byla třešnička na dortu, ale i s tímto umístěním prostě musíte být spokojení. Dnes byl celý tým dobrý, drželi jsme se s těmi nejlepšími a až do posledních metrů bojovali o vítězství. Ve sprintu už to bylo jen na mně a snažil jsem se vydržet tak dlouho, jak jen to šlo,“ řekl pak pro web svého týmu Movistar muž, který mezi profesionály začal jezdit před dlouhými dvaceti lety.

Ačkoliv byli v pětičlenné skupince favorizovaní Alaphilippe s Valverdem, ruce nad hlavu po projetí cílem vyšvihl někdo jiný. Ten nejmladší, a mohlo by se zdát, že nejméně zkušený Slovinec Pogačar. I když zkuste v cyklistických kruzích říct o vítězi nejslavnějšího závodu, tedy Tour de France, že je nezkušený, a dostane se vám výsměchu. Pogačar sice nemá ve 22 letech na svém kontě tolik startů, jako třeba i úřadující světový šampion, zato má pořádný talent a cit pro cyklistiku.

Právě díky těmto vlastnostem se včera stal nejmladším vítězem monumentu se startem i cílem v Lutychu od roku 1977, kdy jej ovládl Bernard Hinault, později pětinásobný vítěz Tour de France. Pokud bude i mladý Slovinec pokračovat v podobném duchu, máme se na co těšit. Teď si ale užívá své první monumentální vítězství.

„Nemám slov. Tenhle závod miluju a vyhrát tady nad takovými jmény je neuvěřitelné. Ve sprintu jsem věděl, že Alaphilippe jede déle a zůstal jsem za ním. Měl jsem v závěru štěstí, měl jsem dobrý vítr, protože jsem přijížděl zezadu a mohl tak přijet ve větší rychlosti. Je to neuvěřitelné, prožívám svůj cyklistický sen,“ vyprávěl se skromností sobě vlastní do televizní kamery.

Pro něj samotného i jeho UAE Team Emirates to bylo pořádné zadostiučinění. Ve středu měli totiž v plánu start na další významné klasice Valonský šíp, kde navíc Pogačarův nový kolega Marc Hirschi obhajoval loňské prvenství. Jenže kvůli dvěma případům covidu-19 (závodník Diego Ulissi a jeden zaměstnanec týmu) nebyli puštěni na start. Vzhledem k tomu, že oba byli vzápětí otestovaní znovu a výsledek byl negativní, považoval to tým za křivdu.

„Byli jsme opravdu zklamaní, že jsme nemohli startovat na Valonském šípu, protože jsme měli opravdu silné závodníky včetně obhájce Marca Hirschiho. Mohl to pro nás být skvělý závod. Ale i díky tomu jsme teď byli opravdu hodně namotivovaní a jsme teď moc šťastní, že to tak vyšlo,“ potvrdil včera Pogačar.

Co ho čeká nyní? Odpočinek a pak už příprava na obhajobu na Staré dámě. Protože to je hlavní letošní cíl. „Strávím nějaký čas s rodinou a pak znovu začnu trénovat a připravovat se na Tour de France,“ prozradil své plány.

Pogačar na trůnu v Lutychu vystřídal svého krajana Primože Rogliče, který skončil na 13. příčce.

„V úvodu to bylo pro mě příliš pomalé a v závěru příliš rychlé,“ vtipkoval pak v cíli. Zároveň ale přiznal, že to nebyl úplně jeho den. „V závěru jsem neměl nejlepší nohy, abych mohl jet s těmi nejlepšími.“ I on si dá nyní pauzu a poté se pojede do vyšší nadmořské výšky připravovat na Tour de France. Na rozdíl od Pogačara před ní ale už neplánuje žádný závod.