Peklo severu je zpět. Po víc než dvouleté přestávce se v neděli (11.00) cyklisté znovu rozjedou vstříc drsným kostkovým úsekům, které nikomu nic nedarují. Ještě několik dní po projetí cílem na legendárním velodromu ve francouzském Roubaix o jejich neúprosnosti závodníci vědí. Kromě nohou je totiž bolí i ruce. „Tělo je z toho hrozně vymlácené,“ potvrzuje i Zdeněk Štybar. Český cyklista, který v minulosti na klasice Paříž - Roubaix skončil dvakrát druhý, patří i nyní k favoritům.
Když se na některé úseky poskládané z velkých dlažebních kostek mezi poli na severu Francie podíváte, jako první vám proletí hlavou: Tak tohle bych nechtěl(a) jet ani na horském kole. Zdeněk Štybar a další se na trať dlouhou bezmála 258 kilometrů poskládanou ze 30 tzv. pavé úseků vydají už v neděli. Navíc poprvé od roku 2002 to vypadá na mokrou a blátivou edici nejznámější kostkové klasiky světa Paříž - Roubaix. „Spousta lidí kvůli tomu bude nervózních, což bude asi největší riziko, a závod tím může být hodně ovlivněný,“ myslí si jediný Čech na startu. Bude mít jako cyklokrosař v takových podmínkách výhodu? Ukáže až samotný závod.
Dodatečně gratuluji k pěknému výkonu na nedávném mistrovství světa (7. místo). Jak se teď s odstupem pár dnů za šampionátem ohlížíte?
„Děkuji, musím říct, že z toho mám dva pocity. Pro mě už bylo po všech těch patáliích v posledním roce vítězství to, že jsem jel ve finále s nejlepšími cyklisty na světě a že jsem bojoval o pódium. Na druhou stranu jsem v nohách měl asi lepší výsledek než sedmé místo. Ale v momentu, kdy odskočili Valgren, Van Baarle a Stuyven, jsem tam zůstal sedět, protože jsem měl ty největší favority u sebe. V takový moment se musíte rozhodnout, jestli chcete jet vpřed, nebo s nimi. A já jsem se rozhodl, že zůstanu a počkám na poslední kilometry. Ale k tomu už jsem se nedostal. To mě mrzelo. Ale celkově jsem měl z MS pozitivní pocit, protože jsem mohl zase závodit ve finále.“
Teď vás čeká ještě další z vrcholných závodů sezony, kostková klasika Paříž - Roubaix. Které úseky trati jste si s týmem projížděli, abyste věděli, co a jak na nich?
„Tentokrát začátek, protože ten je trochu změněný.“
Už v týdnu se objevily obrázky z trati, kde na kostkových úsecích byly celkem velké louže, podle předpovědi má pršet už v sobotu ženám, vám v neděli také. Co na takové počasí a ještě navíc netradiční podzimní termín říkáte?
„Termínově to myslím nehraje zase až takovou roli. Normálně se jede kombinace Kolem Flander a Roubaix, teď je to mistrovství světa a Roubaix, což si je profilově hodně podobné. Každý klasikář byl v top formě, ladil na tyhle dva týdny. Takže to až takovou roli nehraje. A na jaře taky může být špatné počasí. Teď to vypadá, že má v neděli pršet, tak uvidíme, jak to bude vypadat. V případě deště se závod asi hodně změní a každý úsek bude opravdu hodně důležitý.“
V minulosti jste měl prohlásit, že byste chtěl jet blátivé, deštivé Roubaix, ale když jste v posledních letech na toto téma dostával dotazy, úplně jste se na to netvářil. Jak to tedy je s vámi a blátivým Roubaix?
„Samozřejmě si to chci jednou v kariéře zažít, zajet si Roubaix na mokru. Ale riziko toho, že zůstanete někde vzadu za pádem, že budete mít defekt, je mnohem vyšší, než když je sucho. Takže za mokra může uniknout dobrý výsledek mnohem víc, než když je suché Roubaix. Už to je hodně náročné, a když to bude mokré, všechny tyto okolnosti jsou zdvoj- nebo ztrojnásobené nervozitou a tím, že to bude mnohem víc technické. A ne vždy pak musí být vaše vina, že zůstanete za defektem, za pádem a tak dále. Takže tím může být závod hodně ovlivněný. Proto je taková ta jistota, jet to za sucha. Ale zase pokud se má jet mokré Roubaix, tak to přišlo v pravý moment.“
Platí, že v případě mokra a bláta budete mít, jakožto bývalý cyklokrosař, výhodu? Nebo je to na kostkách jedno?
„Myslím, že je to jedno. Možná budu mít výhodu, že vím, jak bude kolo reagovat, jak si přibrzdit nebo kde přišlápnout. Ale myslím, že zkušených cyklistů i cyklokrosařů je v pelotonu celkem dost. Ale jak už jsem zmiňoval, spousta lidí bude nervózních, což bude asi největší riziko, a závod tím může být hodně ovlivněný.“
Na MS v Belgii byly davy diváků. Očekáváte to samé teď ve Francii, když si na svůj oblíbený závod navíc museli počkat víc než dva roky?
„Bude hodně záležet na počasí. Jestli budou padat trakaře, tak tam asi tolik lidí nebude. Ale teď v Leuvenu to bylo fakt neuvěřitelné. Povídá se o milionu lidí a já jsem si taky myslel, že jich tam muselo být tolik. Je to neuvěřitelné, mě z toho hukotu dva dny bolela hlava. To byl opravdu zážitek na celý život.“
Jak se na Paříž - Roubaix po víc než dvou letech těšíte vy? Chyběl vám tento závod?
„Chyběl. Ale musím říct, že letos, když se to odsunulo, jsem byl rád. Protože v té době jsem byl zrovna na lůžku po operaci. Teď jsem rád, že to zase konečně pojedeme, a myslím, že budou specifické podmínky.“
Klasice Paříž - Roubaix se přezdívá Peklo severu. V čem je to z vašeho pohledu největší peklo?
„Nejhorší jsou kostky. Ty z vás vymlátí duši. Hlavně je to tak, že často zůstanete za nějakým pádem, defektem, nemáte se kam hnout, je to úzké, je tam, dá se říct, jen jedna lajna, peloton se natáhne. Vy musíte čekat a až za kostkovým úsekem se třeba vrátit zpátky dopředu. A na každý úsek je to jeden velký sprint jako do finiše. V tomhle je to taky hrozně náročné, je to strašný poziční boj. Takže jedna věc jsou kostky, ale druhá se na ně vůbec dostat.“
Je to závod, právě kvůli kostkovým úsekům, po kterém bolí víc ruce než nohy?
(úsměv) „Ne.“
Opravdu to nemáte tak, že by vás bolely hodně ruce? I někteří vítězové se totiž už dřív nechali slyšet, že dva dny po závodu nebyli pořádně schopní udržet lžičku…
„Tělo je z toho hrozně vymlácené. Samozřejmě to držíte celým tělem, ale závod jedete pořád hlavně nohama.“
Taktika vašeho týmu Deceuninck-Quick Step bude jako obvykle na tři lídry, přičemž jedním z nich byste měl být vy?
„Myslím, že u nás je momentálně lídrů i víc, že tam máme šest lidí, kteří můžou vyhrát (tým má sedm závodníků). Uvidíme, jak se bude závod vyvíjet. Tady je lepší mít hodně nábojů.“
Renomovaný cyklistický server Cycling News vás zařadil do desítky závodníků, které na Paříž – Roubaix sledovat. Je to pro vás pocta?
„Je to pro mě, jak jsem říkal už na začátku, trochu vítězství v tom, že jsem se dostal zase zpátky tam, kde jsem byl. Spousta lidí mi nevěřila, že se po zákroku se srdcem dostanu zpět na dřívější úroveň. Všem jsem dokázal, že se to dá, ale že to trvá déle, než jsem si i sám myslel. Ale člověk si musí věřit, pořád pracovat a ono to nějak dopadne.“
11:00
|
V tolik hodin v neděli odstartuje ve francouzském Compiégne mužský závod Paříž - Roubaix. Ten byl vloni kvůli pandemii covidu zrušen a letos posunut z tradičního dubnového termínu až na říjen. V sobotu se poprvé v historii jede i ženský závod. Ten je dlouhý 116 km. |
Témata:
cyklistika, déšť, počasí, bahno, klasika, Paříž-Roubaix, Zdeněk Štybar, sport, kostky, Sport na Heureka.cz
Související články
