Tohle je pro tebe, Gino! Američan věnoval výhru zesnulému Mäderovi. Předloni byl u osudného pádu
Ovládl poslední etapu podniku Paříž-Nice a při průjezdu cílem ukázal pravou rukou k nebi. „Tohle je pro tebe, Gino!“ chtěl tím říct Magnus Sheffield. Z výhry se americký cyklista radoval počtvrté v kariéře a poprvé od tragické nehody v závodu Kolem Švýcarska, při které zahynul mladý Švýcar Gino Mäder. Sheffiled byl před dvěma lety přímo u tohoto pádu, i on skončil v nemocnici. Poté dokonce zvažoval, zda se k závodění vrátí. Teď mohl výhrou uctít kolegovu památku.
Je mu teprve dvaadvacet let, už má za sebou ale opravdu krušné chvíle. A o víkendu ukázal, že na ně nezapomíná. Magnus Sheffield patří k velkým cyklistickým talentům, který si ze Spojených států stáhl pod svá křídla britský tým Ineos Grenadiers. V závěrečné etapě exponovaného etapového závodu v úvodu sezony Paříž-Nice, na kterém se představila řada hvězd, skvěle ukázal, co v něm je.
V poslední horské etapě „Závodu za sluncem“, jak se tomuto osmidennímu etapáku kategorie World Tour přezdívá, porazil i svého krajana Mattea Jorgensona, jenž ovládl celkovou klasifikaci.
K dobru měl téměř půlminutu, takže si mohl dovolit slavit už před cílovou čárou. Zvolil k tomu velmi sympatický způsob. Vztyčený ukazováček pravé ruky namířil k nebi. A později vysvětloval: „Je tady spousta lidí, kterým bych chtěl poděkovat. Ale myslím, že tím nejdůležitějším, komu chci výhru věnovat, je Gino Mäder. Jsou to už skoro dva roky, co jsme ho ztratili. A ačkoliv jsem ho osobně až tak dobře neznal, byl jsem s ním při oné nehodě na Kolem Švýcarska.“
Američan z ošklivého pádu vyvázl s otřesem mozku a poraněním měkkých tkání. Tři měsíce pak ale nezávodil. Odletěl domů do Ameriky ke své rodině a tam dlouho přemýšlel, než se vůbec vrátil k tréninku. Tragické následky pádu zanechaly hlubokou ránu na jeho duši. Až loni v únoru byl připraven o této době otevřeně promluvit.
„Z toho dne si pamatuju téměř všechno. Od ranního probuzení v posteli v hotelovém pokoji až po to, jak jsem se probral po převozu z operačního sálu v nemocnici,“ vyprávěl bronzový medailista z juniorského mistrovství světa z roku 2019.
„Po pádu jsem byl silně otřesený a měl jsem pocit, že jsem v bezvědomí. Seděl jsem na úbočí hory, v uších mi zvonily létající helikoptéry. Díval jsem se na jednu z nejkrásnějších scenérií, viděl jsem v údolí jezdce a závodní kolonu,“ popsal chvíle jen krátce po nehodě. Ve sjezdu tehdy spadl on a Mäder, který se zastavil až na dně travnatého srázu.
„Byl jsem zmatený, když jsem viděl zdravotnický personál kolem jezdce, u kterého jsem v tu chvíli rozeznal jen týmový dres. Věděl jsem totiž, že jsem havaroval sám, o nikoho jsem nezavadil, ani nikdo o mě. Později, po převozu z místa nehody, mi bylo řečeno, že Gino byl převezen do nedaleké nemocnice,“ vzpomínal Sheffield.
Další těžké chvíle pak přišly doma. „Tento pád mi připomněl, jak je život křehký. Opravdu jsem nevěděl, jestli se vůbec do Evropy vrátím. Ale tým mě podpořil, dal mi dostatek času. Pak jsem si u našich prohlížel všechny fotky a vzpomínal na to, jak jsem začínal jezdit na kole. To mi pomohlo uvědomit si, čeho chci ve své kariéře dosáhnout,“ přiznal závodník, který má v tuto chvíli podepsanou smlouvu s britskou sestavou až do konce roku 2026.
A zdá se, že manažeři, sportovní ředitelé a trenéři z Ineos Grenadiers vědí, co dělají. Sheffiled si na Paříž-Nice kromě vyhrané etapy připsal také druhé místo v soutěži mladíků, 3. místo v bodovací soutěži a celkově skončil čtvrtý. Se silnou časovkou, kterou už několikrát ukázal, je nadějí Ineosu na celková pořadí etapových závodů. Jedno je ale jasné, Mädera, ačkoliv ho tolik neznal, bude mít v myšlenkách napořád.
