Magazín + cyklomapy zdarma
Je pro vás kolo způsob života? Tak to jistě oceníte dnešní Sport Magazín, který vám jako dárek zdarma přináší cyklistické mapy Českého ráje a Moravského krasu. A také čtení o cyklistických dobrodružstvích.
I cyklistika má své dobrodruhy. Bikera Jana Kopku spaloval mráz na Aljašce a sluneční žár v Austrálii, přejel i dlouhých 4 tisíce kilometrů přes výšinu Skalistých hor.
Ještě mu chyběla džungle a dešťové pralesy, aby byla série unikátních prostředí kompletní. I tohle už má za sebou.
Koncem loňského roku šlapal Kopka na kole napříč Kostarikou od Pacifiku ke Karibiku, absolvoval závod La Ruta de los Conquistadores.
Bujná šťavnatá zeleň, exotické květy, papoušci a motýli. Taky se vám v džungli tak líbilo?
„Vedro, vlhko, prádelna, pro mě to bylo strašný. Jsem typ spíš do chladu. Na Crocodile Trophy bylo šedesát stupňů, ale takové to suché teplo, v tom jsem byl schopný fungovat. Tady jsme se nehýbali a už jsme se potili. Nebyl jsem na to zvyklej, byl jsem úplně bez síly.“
Cyklomapy v magazínu zdarma:
Český ráj a Moravský kras
Nepodcenil jste aklimatizaci?
„Přijel jsem do Kostariky týden před závodem, ale oni tam mají snad dvanáct druhů podnebí, které se proměňuje podle nadmořské výšky. Během jedné etapy se vystřídá několik druhů klimatu. Není šance, aby organismus stíhal přepínat. První etapa startovala v pět ráno za úplné tmy, měřila 115 kilometrů, nic tragického. Jenže už na startu ze mě lilo. V kopcích jsem měl oči tak plné potu, že jsem nemohl ani koukat. A vedle mě měl Kostaričan návleky na nohách a na rukách.“
Šplhat na strmé kužele sopek asi nebude nic moc, že?
„Cesty se nesnaží natáhnout rozumně, nějak to zlehčit. Když to nejde, tak se tam nejede. Oni tam nic neřeší. Když se rozvodní řeka, pojede se za dva měsíce. Pořád se smějí, mají život na háku.“
Jenže vy jste museli závodit!
„Tady nejlehčí převody na horském kole ani nepoužívám. Sto metrů vylámete na doraz, pak se to srovná a zase jedete. Tam to lámete hodinu. Jedete jako byste šli, jen se snažíte, abyste se nepřevrátili. Etapa sedmdesát kiláků nahoru a dolů, to by u nás ani nepovažovali za závody. Těch pětatřicet nahoru přes sopku trvalo tři hodiny. Nahoře jásáte, že pojedete už jenom z kopce, ale dolů to trvá další dvě hodiny. Krpál, šutry, brázdy vymleté od dešťů, kolo není pod kontrolou...“
Na fotkách ze závodu je vidět, že jste kola hodně nosili nebo tlačili.
„Letos to prý byl jeden ze sušších ročníků, ale stejně... Na prudkém jílu kolo nebrzdí, nabalí se, nepřehazuje to, ztěžkne. Listí, tráva a jíl je skvělý stavební materiál. Fakt to z toho kola nejde. Nosili jsme kola, brodili potoky... (zasní se) Bylo to ale krásný. Lítali tam třeba obrovští modří motýli.“
Kompletní rozhovor čtěte v pátečním Sport Magazínu
Co ještě ve Sport Magazínu na téma „Cyklistické dobrodružství“ najdete?
- Tour de France: Na pivo není chuť, říká po zkušenostech s etapovým peklem Pavel Padrnos
- Iditarod Trail na ledové Aljašce: seznamka s vlky, Eskymáky a samotou
- Crocodile Trophy: v žáru australské buše, mezi diváky jsou i hadi, pavouci a krokodýli
- Tři týdny mezi medvědy, to je závod z Kanady do Mexika přes vrcholky Skalistých hor
- Je dobré mít strach, tvrdí sjezdařka na kole Katarína Tóthová
- Svět podle cyklisty Romana Kreuzigera: kdo byl jeho idolem?
- kviz: co víte o špičkové cyklistice?
