Když sečtete všechny jeho triumfy, zastavíte se na neuvěřitelném čísle 585. Je legendou. Do debat, zda je nejlepším cyklistou v historii, se ale Eddy Merckx pouští nerad.
Stejně se 63letý Belgičan staví i k otázkám týkajícím se dopingu, ze kterého byl dvakrát během aktivní kariéry podezírán. Neodpovídá na ně.
Jinak je ale fenomén sedmdesátých let vstřícný. „Nezáleží na tom, zda jste úspěšný. Důležité je, aby vás úspěch nezměnil a zachoval jste si úctu k okolí,“ říká Merckx.
Pro jeho brutální styl závodění mu celý svět přezdíval „Kanibal“. Na kole si nevšímal soupeřů, od startu do cíle jel na sto procent. Díky tomu vyhrál pětkrát Tour de France i Giro d´Italia. Se stejnou vervou teď Merckx soutěží i v podnikání jako výrobce kol, která nesou jeho jméno.
Sport: Tour de France jste vyhrál pětkrát. Je v současném pelotonu někdo, kdo vás může napodobit?
„To nevím. Může to dokázat téměř kdokoliv za špičky, protože současný trend je soustředit se hlavně na Tour. Každý ji chce vyhrát co nejvícekrát. Podle mého názoru je to však škoda. Cyklisté by se měli věnovat i jiným závodům.“
Sport: Lance Armstrong na Tour triumfoval sedmkrát v řadě. Znamená to, že jeho strategii neuznáváte?
„Ne, tak to nejde říct. Jen si myslím, že pokud by byli všichni jako Armstrong, tak by se stala cyklistika příliš omezenou. Nechci ale v žádném případě snižovat to, co Armstrong dokázal. On je velký šampion. Nesmíme zapomenout na to, že všechny Tour vyhrál po rakovině. Předtím objížděl mnohem víc závodů.“
Sport: Vaše kola se vyrábí stejnou technologií jako letadla. Není vám líto, že ve vaší době nebyla technika na tak dokonalé úrovni? Mohl jste být třeba ještě úspěšnější...
„Jsem spokojený se svou generací. Myslím si, že každá doba má svůj šarm a já měl ve své době nejlepší kolo. Možná bylo těžší a nemělo tolik převodů, ale já s ním byl spokojený.“
Sport: Jak se od dob vaší aktivní kariéry změnila cyklistika? Nepřijde vám, že za vaší éry byla považována za individuální sport a dnes se jedná spíše o kolektivní záležitost?
„Nemyslím si, že by to byla tak výrazná změna. I ve své době jsem měl tým, nemůžete bojovat pořád jen sám. V každém oboru potřebuje člověk mít oporu.“
Sport: Kdybyste si mohl vybrat, ve kterém týmu byste dnes chtěl jezdit?
„Nejdůležitější by bylo mít kolem sebe dobré přátele a lidi, se kterými bych si rozuměl. Každý tým, který dnes startuje na velkých závodech, je totiž velice dobře organizovaný. Rozdíly jsou minimální.“
Sport: Jak si jako divák užíváte současnou cyklistiku?
„Jsem do ní zažraný a sleduji všechny závody. I proto je mi líto, že ti nejlepší jsou pohromadě jen párkrát v roce a jezdci jako mistr světa Paolo Bettini, Alejandro Valverde ze Španělska či belgický spurter Tom Boonen se spolu setkají jen na pár závodech v roce.“
Sport: Na velkých závodech startuje i váš syn Axel. Drží krok s nejlepšími, ale kvůli neustálému srovnávání s vámi se o něm mluví jako o průměrném jezdci. Co na to říkáte?
„Příroda nás oba obdařila určitými kvalitami, ale myslím si, že můj syn jich dostal o něco méně. To neznamená, že by nebyl kvalitní. Na rozdíl ode mě získal medaili z olympiády. Samozřejmě mu fandím. Teď přestoupil do úspěšné stáje T-Mobile. Měl by jít ještě víc nahoru, i když soupeři zůstanou stále stejní. Záleží na tom, jak bude bojovat.“
Sport: Kolik znáte českých cyklistů?
„Z mé generace velice dobře Jana Smolíka, se kterým jsem závodil na olympiádě v Tokiu. Můj otec byl navíc koučem národního týmu, takže jsem měl dost informací o českých cyklistech. V současnosti znám borce jako Ján Svorada, Pavel Padrnos, Jan Hruška. Možná jsem na někoho zapomněl, ale každopádně jsem v obraze a znám i vaše ženy. Třeba Ladu Kozlíkovou.“
Sport: A co Ondřej Sosenka, světový rekordman v hodinovce? Ve stejné disciplíně jste byl přeborníkem i vy 28 let. Čím cyklisty tato disciplína tolik přitahuje?
„Samozřejmě jsem o Sosenkově výkonu slyšel. Hodinovka je zejména o prestiži, kvůli tomu jsem se jí chtěl zúčastnit. Rozhodně bych ale nepovažoval svou kariéru za kompletní, kdybych nebyl rekordmanem v hodinovce.“
Sport: Absolvoval jste více než tisíc závodů. Který byl ten nejtěžší?
„Každý, kdy jsem byl horší než soupeři a víc jsem trpěl.“
Sport: Takže to nebyla jen Tour v roce 1975, kdy vás jeden z fanoušků při etapě napadl a zranil?
„To byla smutná záležitost a s odstupem času hodnotím jako chybu, že jsem tuto Tour dokončil. Nejdřív mě zranili, pak jsem spadl a měl dvojitou frakturu sanice.“
EDDY MERCKX
(Belgie)
Věk: 63 let
Celé jméno: Edouard Louis Joseph Merckx
Největší úspěchy: vítěz celkem 585 závodů, z toho 445 jako profesionál. Pětinásobný vítěz Tour de France v letech 1969-1972 a 1974 (vyhrál 34 etap), pětinásobný vítěz Giro d’Italia v letech 1968, 1970, 1972-74 (vyhrál 24 etap). Vítěz Vuelty v roce 1973 (vyhrál 6 etap).
V roce 1964 se stal amatérským mistrem světa. Profesionální mistr světa v letech 1967, 1971, 1974. Co o něm možná nevíte: Jediný závod, který nikdy nevyhrál, byl jednorázový Paříž-Tours. Syn Axel byl domestikem Floyda Landise, suspendovaného vítěze Tour 2006 ve stáji Phonak. V Belgii smí používat titul baron. Zvolen jako nejznámější osobnost Belgie všech dob. V Bruselu je po něm pojmenována zastávka metra.
