Český baseball má našlápnuto k tomu, mít ve slavné zámořské Major League Baseball svého historicky prvního zástupce. Krůček ke splnění svého velkého snu má Martin Červenka, který už osm let hraje v nižších amerických soutěžích a nyní dostal pozvánku na jarní kemp klubu Baltimore Orioles. „Jsem strašně rád, že si vybrali právě mě,“ neskrýval nadšení úspěšný Čech.
Pozvali vás na prestižní kemp. Jaké odhadujete své šance, že by to mohlo vyjít?
„To je těžké takhle hodnotit. Říká se, že se z toho kempu dostane do Majoru tak pět procent těchto hráčů. Pořád doufám, že se tam jednou dostanu, posouvám se stále výš a výš. Třeba to konečně vyjde. Pro mě je to sen od dětství. Dávám tomu maximum, co můžu. Doufám a věřím, že mi to jednou vyjde a zahraju si mezi nejlepšíma.“
O šanci v MLB usilujete už dlouho. Do kdy jste o ni ochotný bojovat?
„Upřímně je mi to jedno. Dokud mě budou chtít v Americe, bude mi držet zdraví a budu moct hrát, budu se tam vracet. Hrát baseball mě strašně baví, je to můj sen od malička.“
V té špičce nejlepších momentálně moc Evropanů není, o Češích nemluvě. Mají podle váš hráči z Evropy těžší cestu?
„Těžko říct. Osobně jsem nikdy nepocítil, že by mě někdo diskriminoval, protože jsem z Evropy. Věřím tomu, že kdo umí hrát baseball líp, ten se dostává výš a drží se tam déle. Člověk ale taky musí hodně makat. Zažil jsem plno spoluhráčů, kteří měli talent, ale netrénovali a už třeba nehrají. Záleží, jak hráč maká a jak se zlepšuje.“
A na tom kempu budete jediným Evropanem?
„Ano, na tomhle kempu budu z Evropy jediným.“
Jste teď tedy nejblíže tomu získat smlouvu v MBL?
„Ano. Už jen to, že mě pozvali na ten Major League kemp je pro mě velký krok. Jsem strašně moc rád, že si mě vybrali a pozvali mě.“
Víte už, kolik tam bude hráčů na jednu danou pozici?
„Přesný čísla nevím. Počítám, že tam bude tak polovina nadhazovačů, protože těch má každý tým víc a po pěti lidech na každou pozici v poli.“
Budete sledovat, kdo tam s vámi pojede a s kým se o to místo budete prát?
„Tak já samozřejmě ty kluky znám, protože jsem s nimi měl už minulý rok šanci se setkat. Soustředím se ale sám za sebe, nemůžu se soustředit na svou konkurenci. Díky tomu se nezlepším. Hlavní je ukázat, co umím já a buď to trenérům bude vyhovovat, nebo ne.“
Do Ameriky vás podepsali v celkem raném věku, jak se za tím zpětně ohlížíte?
„Tenkrát to přišlo docela nečekaně. Byl jsem tehdy na kempu, který pořádala MLB a na podzim sem přijel skaut z týmu Cleveland Indians s tím, že by mě chtěli podepsat. Nejdřív jsem tu absolvoval několik tréninků, pak jsme podepsali smlouvu. Jelikož mi bylo teprve šestnáct, tak jsem se s nimi musel dohadovat, abych tu mohl dodělat střední školu. O dva roky později, když jsem dodělal školu, jsem hned do Ameriky vyrazil. To mi bylo osmnáct.“
Jaké tam vůbec byly začátky? Těžké?
„Těžké to bylo určitě. Byl jsem v cizí zemi, navíc poprvé sám bez rodičů. Ty první chvíle byly těžké, ale za ty roky se mi to tam stalo takovým druhým domovem. Nemám problém si tam cokoliv zařídit.“
Proč jste se vůbec rozhodl hrát baseball? Přece jen tu není úplně rozšířený sport…
„Díky tátovi. Trénoval už v době, kdy jsme se s bráchou narodili, takže to pro nás byla od malička jasná volba.“
Už třeba víte, v čem se ještě potřebujete zlepšit?
„Ve všem. Vždycky je potřeba zlepšovat se ve všem. Nejde se soustředit jen na jednu věc, ale na všechno.“
